Love or sex?

Už to začíná

Probudila jsem se ve tři ráno. Rychle jsem si sedla. Dětský pláč. 

,, Miláčci. Nebrečte. Maminka se chce vyspinkat a ne vás poslouchat, jak chcete žrát."

,, Neměla by jsi na ně takhle mluvit. Prý si slova pamatují."

nadskočila jsem leknutím. Vstala jsem z postele a podívala se na Daniho, který seděl v křesle s jedním dítětem v ruce.

,, Koho máš v náručí? Ještě to nepoznám."

,, Brada. Poznáš to podle toho, že má na ručičce modrý náramek a Emily růžový."

došla jsem k Emily, která v klidu spinkala a podívala se na její pravou ručku. Dani měl pravdu. Měla tam růžový náramek. Vzala jsem si jí do náruče a šla si sednou na postel. ¨

,, Jak to, že Brad pořád brečí a Emily pořád spinká?"

,, Uvidíš, že se to změní."

usmála jsem se na něj. Vstala jsem a dala Emily do postýlky. Přešla jsem k Danimu. 

,, Neříkal náhodou doktor, kdy už můžu jít domů?" 

,, Zítra, teda vlastně dneska tě pustí. Jo a dneska večer k nám přijde celá moje famílie."

,, Děláš si srandu? Já si ani neodpočinu a hned se k nám nasere celá tvoje rodina?"

,, A ještě Lily."

,, A ještě celá moje rodina."

,,Cože?!"

,, Neřvi. Probudíš je. A ano. Myslela jsem, že budu rodit až příští týden. Taky jsem měla termín až na 18. října. A ne 10.." 

,, Takže k nám přijede přes deset lidí dva dny po tvým porodu zapít děti?"

,, Asi tak. K tomu moje sestra Charlie má jednoho desetiletého chlapečka a patnáctiletou holku. Myslím si, že u nás bude trošku plno. A ještě, aby toho nebylo málo,  u nás moje famílie spí."

,, Naštěstí, že jsi rodila v pátek."

,, To ale obrovskou kliku co? Celý víkend mi pomůžeš uklízet, stlát postele a pomůžeš mi vařit."

,, Já ti že mám pomoct vařit jo? Vždyť tu kuchyň ještě podpálím."

,, Jsem ráda, že neřveš. Ale teď zpátky k tématu. Ano pomůžeš mi SE VŠÍM. A víš co je skvělý?"

,, Co?"

,, Že potkáš moji matku."

,, Děláš si srandu?"

,, Ne."

,, Doufám, že si vzala tu kuráž po otci."

,, To teda doufej. A teď jeď domů. Já se o ně postarám."

,,Ale..."

,, Žádné ALE se nepřipouští. A jestli se ti nechce spát, tak můžeš začít s mytím pokojů pro hosty. Doufám, že si sem přivezl ten kočárek, o kterej jsem ti říkala. Že ano?"

,, Já ho sem měl přivézt?"

,, Ano. A přivezl jsi ty plenky, dupačky, čepičky, bundičky, dudlíky, rukavičky, dečky a polštářky?"

,, Já to měl všechno přivézt?"

,, Nečekaně ano. Jako ten kočárek. Takže pal domů, připrav si to do auta, aby jsi na to ráno nezapomněl, pak jdi spát. Budík si dej na osmou, aby jsi tu mohl tak v devět být a vyzvednout mě."

,, Proč v devět? Je víkend zlato a já chci spát." 

,, Taky bych chtěla spát, ale to mám nebude minimálně půl roku dovoleno."

,, A to jako proč?"

,, Víš co si právě říkám? Že toho vím víc o dětech než ty, a to jsem nečetla všechny ty knížky."

,, No já radši půjdu, než si to ještě rozmyslím."

,, Teď jsem tě nepochopila."

,, To je dobře."

zvedl se ze křesla, dal mi krátkou pusu a odešel. Tak tohle mi hlava nebere. No nic. Lehla jsem si do postele a hned co jsem položila hlavu, tak jsem upadla do říše snů.

---

Probudila jsem se sama od sebe. Sedla jsem si a koukala na ty dvě postýlky. Najednou někdo zaklepal. 

,, Dále."

ve dveřích se objevila Izzy.

,, No čau Mamino!"

,, Pššt. Neřvi. Ještě mi je vzbudíš."

,, Promiň. Tak co? "

,, S Bradem to bylo o trošku těžší."

,, Jakej z nich je Brad? A druhej se jmenuje?" 

,, Asi tě zklamu, ale druhé mimčo je Emily."

,, Nekecej. Vy máte holku a kluka? To je tak rozkošný."

,, Brad se narodil v 5:41 a Emily o hodinku později."

,, Můžu si jí pochovat?"

,, Jasně. Postýlka blíž ke mně."

Izzy k ní došla a podívala se na mě. Já se jen usmála.

,, Nejdřív dej ruku pod hlavičku a pak zadeček."

Bylo vtipné, jak se Izzy snaží, ale asi po pěti minutách jsem radši vstala a podala jí Em sama.

,, Díky. Bože... Vždyť je tak malinká."

,, Je jí už den."

,, Už? Nechtěla jsi říct teprve?"

,, Ne. Nechtěla. Když začnu teď říkat teprve, tak co budu říkat na její svatbě? Taky teprve?"

,, No nevím, jestli to, co jsi právě řekla, dává smysl, ale chápu tě."

Vzala jsem si do náručí Brada, který taky roztomile pochrupoval. 

,, Jak je můžeš rozpoznat? Vždyť jsou stejní."

,, Stačí se kouknout pod ty dupačky, co mají na sobě."

,, Ale já to myslela, jako bez koukání pod dupačky."

,, Když se koukneš na její pravou ručku, tak tam vidíš růžový náramek. No tak Brad má modrý. A myslím, že to tak týden potřebovat ještě budu."

Izzy se usmála a položila Emily zase do postýlky. 

,, Kdy že tě propustí?"

,, Už dneska. Kolik je?"

,, Bude půl deváté."

,, Tak to abych nás začala balit."

---

Ahoj! Další díl ¨:3 snad se bude líbit. Já vím, o ničem, ale musel tam prostě být. Budu se snažit vydávat každý den, abych měla do konce prázdnin hotovou tuhle knížku a mohla začít s další. :) Ta chyby se omlouvám a votes a komenty vždy náramně potěší.

Vaše Ell :)