Poté co skončila rada jsem šel rovnou do srubu, abych se mohl na tu výpravu vyspat. Samozřejmě hned jak jsem zavřel oči usnul jsem a dohnaly mě první zlé sny za celý tento rok.
Ocitl jsem se na nejhorším místě že všech - v Tartaru. Místo kam putují nestvůry potom co zemřou. Na seznam míst kam bych v životě chtěl jet, by Tartaros nestál zrovna vysoko. Zkrátka ocitl jsem se tam a zahlédl jsem postavu zahalenou v černém plášti, která s někým mluvila. ,,Můj pane, armáda je připravena k odjezdu. ,,Výborně, skvělá práce."zasmál se hlas v hlubině. Ten hlas jsem bohužel poznal. Byl to hlas Krona, vládce titánů. Pamatoval jsem si ho z posledního setkání na Olympu, kde jsem ho porazil. To nebylo to nejhorší - plánoval dostat se do Moře nestvůr s lodí plnou monster. Pak se na mě ta temná postava ohlédla jako by mě vycítila a najednou se mi vše rozmazalo a já se s leknutím probudil. Byla stále noc. To jsem poznal jen když jsem se podíval z okna a hlavou mi vrtala jediná otázka ,,Kdo je ta postava, která byla v mém snu?"
Snažil jsem se usnout, ale nešlo to. Vyšel jsem ven že srubu a šel se projít po pláži, což je jediné místo kde se cítím dobře a uklidněně - u vody. Vzhledem k tomu, že jsem byl syn Poseidóna, tak jsem mohl být poblíž vody bez obav, protože jsem mohl věřit, že mě má síla ochrání za jakýchkoliv podmínek. Bylo ticho. Šlo slyšet jen vlny a zvuky nestvůr, které se pohybovaly po lese. Sám sobě si někdy kladu pořád tu samou otázku ,,Stojí vůbec za to podnikat takovéto výpravy?" Já si myslím, že přišel čas předat toto břemeno, které u sebe nosím celý život někomu dalšímu. Někomu, kdo by ho opatřoval a bral s úctou stejně jako já. Po těchto slovech jsem zahlédl, jak se ve vlnách pohybuje nějaká láhev. Počkal jsem až ke mně doplave. Vzal jsem ji a vevnitř té lahve jsem našel papír - vzkaz! Rozbalil jsem ho a začal číst:Až sejde se všech dvanáct hrdinů,
pán času povstane a rozpoutá vztek dle mýtů.
Moře, blesk a rozum musí se propojit,
a navěky tuto zkázu a hněv ukončit.
Jakmile čas se zpomalí,
dítě zla a dobra na zem se navrátí.
Toto dítě má schopnost zachránit celý svět,
jinak Olymp čeká ten poslední vzlet.Dočetl jsem a s nepřítomným výrazem jsem vzkaz znovu složil. Tohle nebyl jen tak obyčejný vzkaz, bylo to proroctví. Proroctví, které se týká nových dvanácti hrdinů.
Ráno jsem se probudil celý rozespalý, ale věděl jsem, že mě čeká výprava, tak jsem si oblékl něco na sebe a vyrazil jsem ven. Běžel jsem k hlavní budově povědět o vzkazu Cheirónovi, protože tohle jsem mu rozhodně nemohl zatajit. Doběhl jsem tam a potkal jsem Cheiróna ve své koňské podobě, pana D., Annabeth a ta třetí osoba mě překvapila tak moc, že jsem se zastavil na místě. Byla tam. Byla tam moje stará známá kamarádka. Rachel! Byl jsem štěstím bez sebe, protože jsem ji neviděl od té doby co odešla studovat na tu dívčí akademii. Ale něco mi tu nehrálo. Přišel jsem k nim a zaslechl jsem ten problém. Cheirón zrovna vysvětloval Rachel něco co mě opravdu zaskočilo. Proroctví. ,,Rachel, právě jsi vyslovila nové velké proroctví."vysvětloval jí Cheirón. Chtěl pokračovat, ale přerušil jsem ho a podal jsem mu lahev, kterou jsem včera našel ve vlnách. Cheirón se zastavil uprostřed čtení. ,,Chlapče, pověz mi kde jsi to našel?!"zeptal se mě. Pověděl jsem mu vše co jsem včera viděl a Cheirónovi ta zpráva očividně nepřišla dobrá. ,,Percy, to samé proroctví právě vyslovila Rachel." Oba jsme se na ni podívali. ,,Co je, nedívejte se tak na mě!"vynadala nám. Tohle proroctví se týká nějakých nových polobohů a bude jich dvanáct. Také se to týká Krona, který jako jediný může být označován jako pán času. Ale těch dvanáct polobohů, to se mi nelíbí."pověděl Cheirón. Není možné, aby přišlo tolik polobohů za tu krátkou dobu co Kronos povstane. A možnost, že by se to týkalo nějakých známých polokrevných je opravdu mizivá."dořekl. Stačil jsem odpovědět jenom ,,Musíme doufat, že se nějací noví objeví." Po té co jsem to vůbec stačil dopovědět, zaslech jsem dole u Thaliiny borovice křik. Rozběhli jsme se tam a tomu co jsme tam viděli jsme nemohli uvěřit. Leželi tam dvě holky. Obě dvě měly hnědé vlasy a vypadaly asi tak na sedmnáct. Jedna měla u pásu dýku a druhá byla vybavena klikatým ostřím z božského bronzu. Nebyly zraněné, ale unavené určitě. Tak Cheirón rozhodl, že je vezmeme na ošetřovnu.
Spaly docela krátce, protože po asi dvou hodinách se probraly a začaly po nás házet všechno co jim přišlo pod ruku. Pak jim došla munice a obě přestaly házet. Pomalu jsem jim vysvětloval, že jsou tu v bezpečí a vyptával se jich odkud přišly. Ta první se ozvala ,,Omlouvám se za to, že jsem po vás házela všechny ty věci. Jmenuju se Lydia a jsem polokrevná. Můj otec je Zeus."řekla a všichni jsme zůstali omámení. Dcera Dia se objevovala velice vzácně. Jediná taková, kterou znám je Thálie, kterou jsem znal od té doby co byla stromem. Ale tahle holka mě opravdu dost překvapila. Ta druhá měla buď zpožděné reakce, nebo se styděla, protože se ozvala mnohem později. ,,Já jsem Jess a taky jsem polokrevná. Moje matka je Athéna." Tak tahle holka dostala zase Annabeth, protože taky byla dcera Athény a ta holka se jí očividně zamlouvala. Obě byly opravdu krásné. Ale na to jsem teď nemohl myslet. Byl jsem si jist, že ty dvě jsou součástí toho proroctví. Na to jsem bohužel taky nemohl myslet, protože přišel Argus, náš mnohooký velitel ochranky a ohlásil, že je auto připraveno k odjezdu. Naposled jsem se podíval na nové polokrevné a doufal, že se tu nebudou cítit jako já, když jsem tu strávil svůj první den v tomto táboře.Ahoj, omlouvám se za možné chyby a za hodně divné proroctví, které vůbec není záhadné. :D Snažil jsem se v té kapitole napsat všechno co jsem chtěl, ale všechno nikdy nemusí vyjit. Doufám, že jste si všimli nových postav, které figurují mé dvě velmi dobré kamarádky. ;D
Vím, že ty kapitoly jsou zatím hodně krátké a nudné, ale postupně se budou zdelšovat a zlepšovat, takže doufám, že je nepřestanete číst. Budu pomalu přidávat nové postavy, které doufám že se vám budou líbit ;D Takže to je ode mě vše a já se s vámi loučím takže se mějte a čtěte :D - HalfBloodPercy-
ČTEŠ
Percy Jackson a Spasitel Titána
FanfictionJak už jistě víte jmenuji se Percy Jackson... Po tom co jsme porazili Gaiu a všech sedm polobohů se vydalo vlastními cestami. Čekali jsme že bude nějaký čas klid, ale začal Tartar na zemi. Potkali jsme záhadného poloboha, který se snažil oživit titá...