Just Believe.

Chapter 1

,,Slečno Nováková, přečtěte prosím příklad ze strany 39 v učebnici." promluvil učitel protivným hlasem.
,,Co-cože?" zakoktala jsem.
,,Říkám, ať přečtete příklad ze strany 39 v učebnici" zopakoval naštvaně. Probrala jsem se, rychle otevřela učebnici a začala číst.

-cink-

Konečně skončila otravná a zároveň dneska poslední hodina. Nějakým záhadným způsobem se mi o ní podařilo usnout.

Jen co jsem přišla domů, začal mi vibrovat mobil. Vytáhla jsem ho z kapsy u mikiny a přečetla jméno Zoe. Zoe [Zouí] je moje vlastně jediná kamarádka. Jinak se se mnou nikdo nebaví. Sundala jsem si boty a telefon zvedla.

,,Nikol, je pátek, chápeš?" zakřičela jak nejvíc mohla.
,,Smůla Zo [Zou], mám ztlumenej zvuk" odpověděla jsem se smíchem.
,,Achjo, to je potom k ničemu" řekla naštvaně.
,,Jo, to je" potvrdila jsem jí
,,Nechceš za hodinu ven?" zeptala se nadšeně.
,,Jasný! A kam půjdeme?"
,,Sraz v 15:00 u Rohu" řekla a zavěsila bez mojí odpovědi.
Roh je takový misto, kde máme vždycky sraz, je to na rohu jedné ulice (nečekaně:D).

Sedla jsem si k televizi a najednou mi zapípal facebook.

Uživatel Štěpán Bezejména vám odeslal/a žádost o přátelství.

Vůbec jsem netušila, kdo to je, ale žádost jsem příjmula.

Uživatel Štěpán Bezejména vám odeslal/a zprávu.

Štěpán: Ahoj♥
Nikola: Úchylům neodepisuju!
Štěpán: Nejsem úchyl..:(
Nikola: No dobře.. takže ahoj:D my se známe?
Štěpán: Jo, v první třídě jsme spolu chodili na dramaťák:D, potom jsem se odstěhoval do UH
Nikola: Na žádného Štěpána si nevzpomínám.. a proč sis mě vůbec přidal?:O
Štěpán: Vzpomněl jsem si na tebe, když jsem dělal v aktivitách pantomimu:D
Nikola: Tak to jo:D
Štěpán: Nechtěla bys někdy ven?
Nikola: Klidně.. a jak se vlastně jmenuješ? A jak chceš jít ven, když jsi z UH a já z Prahy??
Štěpán: To se brzo dozvíš.. a zrovna jsem v Praze víš:)
Nikola: Musím končit, jdu s kamarádkou ven. Zatím ahoj:)
Štěpán: Ahoj:)

×××

Hodila jsem přes sebe podzimní bundu a vyrazila.

,,Čůůs" vrhla se na mě rozzářeně Zoe a málem mě svým objetím umačkala.
,,Ahoj zlato" pozdravila jsem ji pomalu.

Ani jsme nic neříkaly a vyrazily do centra do nákupáku. Chodily jsme skoro mlčky po obchodech a nakoupily si nějaký oblečení.

,,Nezajdeme do Starbucks?"

Starbucks obě milujeme, takže tam jsme se už konečně rozpovídaly.

-cink-

Přišla mi zpráva na messenger. Otevřu ji.. Samozřejmě od Štěpána.

Štěpán: Budeš z toho kafe opilá!:D
Nikola: Jak víš, že piju kafe?:D
Štěpán: To je tajný:DD
Nikola: -,-

,,S kym si to furt píšeš? Vůbec se mi nevěnuješ!" řekla uraženě Zoe.
,,Promiň Zo" omluvně jsem se zasmála.
,,A s kým si to teda píšeš?" neubránila se zvědavosti.
,,Se Štěpánem.. prý jsme spolu chodili v 1. třídě do dramaťáku, ale vůbec si ho nepamatuju"
Hned jsem věděla na co se chce zeptat takže jsem ještě dodala, že si píšeme dneska první den.

×××

,,Jsem doma!" řekla jsem nahlas, aby mě mamka slyšela.
Vyběhla jsem schody do pokoje a hodila sebou na postel. Otevřela jsem mobil a čekalo mě hned několik zpráv od "neznámého Štěpána".
Štěpán: A jak se vůbec máš?:)
Štěpán: No táák
Štěpán: Neignoruj mě!:(
Štěpán: Tím, že neodepisuješ jsem pro tebe vymyslel přezdívku!
Nikola: A jakou?:DDD
Štěpán: Nikolka=tříkolka :33
Nikola: Neeeeee:DDDD
Štěpán: To máš za to:D
Nikola: Fajn, ale teď mě prosím nech, musím psát esej do školy:D

Otevřela jsem svůj notebook a začala psát esej. Napsala jsem asi 2 věty a do pokoje se přiřítila máma.

,,Zlatooo, mám pro tebe překvápko!" usmívala se od ucha k uchu.
,,A jaký?" tvářila jsem se falešně nadšeně.

~~~~~
Pokračování příště!:) Doufám, že se vám 1. díl líbil.. Popravdě mi to trvalo několik hodin:DD S kým si Nikola píše? A jaký překvápko má pro Nikču máma? To všechno příště:)
Za jakoukoliv podporu budu neskutečně vděčná♥

Ale nedokážu říct, kdy vyjde další díl:)
Papa♥♥