Just Believe.

Chapter 3

Doprovodila jsem Zo na zastávku a jelikož jsem nemusela do školy, tak jsem se šla napít trochu nějakýho alkoholu. No, jo, je mi 16, ale jednou za čas to myslím nevadí. Když už jsem si připadala celkem přepitá, i když bylo mokro, sedla jsem si do trávy, otevřela mobil a napsala Štěpánovi.

Nikola: tto nemuzes byyt TX!:ddddd

Štěpán: Jsi opilá nebo?:D

Nikola: Nee!

Nikola: tedaa mozna trošičku

Štěpán: Kde jsi?

Nikola: neekde u trafiky

Štěpán: Asi vím kde.. ani se nehni, za chvíli jsem tam!

Nikola: Jasně schéfe:ddd

Najednou se mi zvedl žaludek. Popadla jsem nějaký pytlík co jsem našla v kapse a pozvracela jsem se. Nikdy po alkoholu nezvracím, tak jsem to moc nepochopila.. Ale aspoň se mi udělalo líp. Otřela jsem si pusu a dala si do pusy mentolovou žvýkačku. Jelikož jsem furt byla nějak mimo smysly, sedla jsem si znovu na prochladlou, mokrou zem.
Minuty ubíhaly a já měla pocit, že usnu.

,,Proč sakra sedíš na tý zemi?" ozvalo se z dálky.
,,Ahoj" řekla jsem nepřítomně.
,,Ajeje"
To byla poslední věc, co jsem slyšela. Vnímala jsem, jak mě Štěpán jemně bere do náruče, nasála jsem jeho vůni a upadla do hlubokého spánku.

Zdál se mi fakt divnej sen.. Jela jsem na Superstar a stála jsem hned pod pódiem. Když šel na řadu Štěpán, ocitla jsem se najednou na pódiu a Štěpán se mnou tančil.. Po vystoupení se na mě vrhly všechny Štěpánovy fanynky a házely po mě jídlo a nějaký hnusy. Potom jsem začala brečet a Štěpán se mě ani nezastal..

,,Dobré ráno Tříkolko" probudil mě Štěpán se snídaní v ruce.
,,Jsi sladkej" řekla jsem nervózně a mile.
,,Ty víc" zasmál se. ,,Ale nemusela jsi tolik pít" dodal.
,,Myslím, že pro příště budu rozumnější" připustila jsem a s chutí se pustila do toastu.

Zatím co jsem jedla jsem zjistila, že mám na sobě jenom své tričko, kalhotky a kalhoty nikde. Zděsila jsem se, ale neřešila jsem to.

,,Můžu se jít prosím umejt?" řekla jsem a válela se na podlaze, protože jsem zakopla.
,,Jasně ty trdlo" zasmál se Štěpán a pomohl mi se zvednout.

Otevřela jsem dveře od koupelny, zamkla a pomalu se svlékla. Pustila jsem teplou vodu a vyčerpaně se opřela o zeď. Nechala jsem na sebe dopadat kapky teplé vody a po chvíli jsem vylezla. Umyla jsem si ještě obličej, abych se trochu probrala. Oblékla jsem si tričko, kalhotky a otevřela dveře od koupelny.

,,Ehm Štěpo, kde mám kalhoty?" zeptala jsem se stydlivě.
,,Jo, promiň, dal jsem ti je uschnout, byly úplně mokrý" odpověděl a podal mi kalhoty.
,,Děkuju" řekla jsem pomalu.

Rychle jsem otevřela mobil a divila se, že mě máma nesháněla.

,,Co na to tak koukáš?"
,,Divim se, že mě máma nesháněla."
,,Koukni na zprávy" řekl klidně a usmál se.

Otevřela jsem zprávy a přečetla si: ,,Ahoj mamko, dost se to protáhlo, tak přespím u kamarádky Lucky. Zítra přijdu"

,,Lucky?" zeptala jsem se se smíchem.
,,No.. a co teď?" zeptal se nadšeně.
,,Musím domů" řekla jsem rozhodně a trochu se zakymácela.
,,Takhle?! No to určitě"
,,Ale já musím!" odporovala jsem.
,,Fajn, ale doprovodím tě." rozhodl a já mírným pokynutím hlavy kývla ke dveřím.
Otevřela jsem dveře, a vyšla. Samozřejmě bych to nebyla já, kdybych do někoho nevrátila.

,,Omlouvám se" řekla jsem s pohledem v zemi.
,,Nie, to ty nie, prepáč, to já som vrazil do teba" řekl omluvně Pavol a já se konečně podívala nahoru.
Byl takhle na blízko dost hezkej.
,,V pohodě" uculila jsem se, on se usmál a já se Štěpánem v zádech pokračovala chodbou.

,,Nechceš trochu zpomalit?" řekl udýchaně Štěpán a chytl mě za ruku. Otočila jsem se k němu a má ruka stále spočívala v té jeho.
Usmála jsem se, a šla pomaleji. To už jsme šli vedle sebe a Štěpán po mě pořád pokukoval. Mlčky jsme došli až na zastávku kam okamžitě přijel autobus. Otočila jsem se k němu a řekla mu kamarádské "ahoj" na rozloučení. Nastoupila jsem do autobusu a sedla si na nejbližší sedačku. Někdo přišel a přisedl si.

,,Štěpáne, myslela jsem, že jdeš zpátky?" řekla jsem udiveně.
,,Tak za prvý, v tomhle stavu tě tu nenechám a za druhý mi jen takový "Ahoj" nestačí" řekl a zase nasadil svůj neustálý úsměv. Úsměv jsem mu oplatila a dali jsme se do řeči.

Na třetí zastávce jsme vystoupili a šli spolu až ke vchodu mého paneláku. Chvíli jsme mlčky stáli a potom mě Štěpán něžně obejmul.
Nevím ani, na co jsem myslela, ale v těch rychlých třech vteřinách jsem se do něho skoro stihla zamilovat. Nádherně voněl. Je prostě skvělej.

,,Někdy se zase musíme vidět" řekl a vtiskl mi rychlou pusu do vlasů.
,,Děkuju" oznámila jsem a dívala se za ním, dokud mi nezmizel z dohledu.

~~~~~~
Zlatíčka! Mákla jsem si docela dost, aby díl nevyšel za týden ale co nejdřív. Je to tu jen proto, že mám celkem dost votes a komentářů u minulého dílu.

Další díl čekejte do pátku(aspoň v to doufám)

A mimochodem se omlouvám za moji slovenštinu:DD

Dobrou noc!❤