×Five Chapter×

2.5K 142 13
                                    

,,Jak se vlastně jmenuješ?'' Uchechtl se a rukama se znovu zapřel o linku okolo mě. Tentokrát jsem na lince seděla.
,,Zkus hádat.'' Zasmála jsem se a vyplázla na něj jazyk.
,,Tak to je dobrý no. Líbal jsem se s tebou, jsi u mě doma, ale ani nevím jak se jmenuješ.'' Zasmál se a zakroutil nad sebou hlavou s pohledem sklopeným k mým kolenům.
,,Dávám nápovědu že je to celkem neobvyklé, teda podle mě. Jsou to dvě jména spojená dohromady.'' Mírně jsem pohupovala nohy ale ne tak abych ho kopla a sledovala ho. Ale dala bych si říct. Skousla jsem si ret nad jeho pronikavým pohledem.

,,Rennesmé?'' Nadzvedl obočí a já se začala smát.
,,Můžeš mít Twillight sebevíc rád ale takhle se doopravdy nejmenuji.'' Přestávala jsem se pomalu smát aby mohl dál hádat.
,,Brooke?'' Nadzvedl znovu obočí. Jen jsem zakroutila záporně hlavou a zapřela se rukami vedle jeho ruk. Byla jsem k němu přikloněna a dívala se mu do očí s úsměvem.

,,Alexis?'' Tipl si znovu a já opět pokroutila záporně hlavou.
,,Tyvole, a potřebný informace mi on neřekne.'' Zasmál se se zakroucením hlavy.
,,A co ti říkal?'' Nadzvedla jsem jedno obočí.
,,Že jsi Jenny nejlepší kamarádka, jsi mladší než ona a budeš s námi nějakým způsobem pracovat.'' Stáhl rty do tenké linky a polkl.
,,To ti řekl Mike?'' Nechápavě jsem se zamračila.
,,Ano. A mu to řekla Jenna.'' Odtáhl se, nalil vodu do hrnků a jeden mi podal.
,,Díky.'' Usmála jsem se a usrkla si teplého čaje.

,,Diana?'' Rozzářil se když si odělal hrnek od úst.
,,Ne. Říkám, je složeno ze dvou jmen.'' Pousmála jsem se a slezla z linky.
,,Však jo. Dia a Anna.'' Řekl nechápavě a já se uchechtla s přikývnutím. To doopravdy ne.
,,Proč mi to prostě nemůžeš říct?'' Zaškemral, šel do obýváku a já hned za ním.
,,Neboj, dozvíš se to. Řeknu ti to v ten správný čas.'' Usmála jsem se na něj a znovu si usrkla čaje.
,,A bude to ještě dnes?'' Sedl si na gauč a sledoval mě svírajíc hrnek aby se zahřáli jeho dlaně.
,,Možná jo.'' Uchechtla jsem se a sedla si na druhý konec gauče.
,,Viděla jsi Perciho Jacksona-Moře nestvůr?'' Usmál se doširoka a já zakroutila hlavou.
,,Ale četla jsem to. Všechny díly.'' Mrkla jsem na něj a on s přikývnutím pustil televizi.

,,Tebe baví číst?'' Zeptal se mě nechápavě mezitím co hledal film na flešce.
,,Měla jsem to jako povinnou četbu, ale baví mě číst.'' Rozzářila jsem se.
,,Já se tomu vždycky bránil.'' Uchechtl se a zapl to.

,A jak tedy s námi budeš pracovat?'' Nadzvedl obočí ale ani na okamžik neodtrhl pohled od obrazovky.
,,Budu vaše stylistka a maskérka na dva roky.'' Stáhla jsem rty do tenké linky a usrkla si čaje.
,,To si s námi teda ještě užiješ. Ale jsem rád.'' Usmál se na mě upřímně a já mu úsměv opětovala.
,,Mám se vás bát?'' Zasmála jsem se.
,,Myslím že jo.'' Zasmál se taky a sedl si do turka naproti mě.

,,Annabeth?'' Rozzářil se a čekal kladnou odpověď. Povzdechla jsem si a smutně si povzdechla.
,,Tak aspoň příjmení.'' Žadonil a já se uchechtla.
,,Když to řeknu tak se mi budeš smát.'' Řekla jsem vážně ale úsměv překonal kamennou tvář.Sedla jsem si taktéž do turka a upila si znova čaje který jsem pak dala na stůl.
,,Zkusím se nesmát.'' Usmál se důvěryhodně , odložil hrnek na stůl a já přikývla.
,,Jmenuji se..'' Protahovala jsem to a zadívala se na něj snažíc se nesmát.
,,Neprotahuj to.'' Zazoufal a já se zasmála.
,,Sparrow.'' Vydechla jsem odpověď a on se začal dusit smíchy.
,,Můžeš se začít smát.'' Uchechtla jsem se a on se začal nahlas smát zvonivým hlasem.

,,Tvůj táta je kapitán Jack Sparrow?'' Smál se ale šlo na něm vidět že se snaží aby se nesmál tak moc.
,,Ty si blb.'' Začala jsem se smát jak smyslů zbavená.
,,Pokud mi neřekneš tvoje jméno tak ti budu říkat Jacku.'' Dodal po chvíli a já se na něj podívala.
,,To nemůžeš myslet vážně.'' Uchechtla jsem se a utřela si slzy od panického smíchu.

,,Co tvoji rodiče?'' Zeptal se po skončení filmu. Ta knížka je úplně jiná..
,,No,nikdy jsme neměli stejný názor a já je musela vždy poslechnout. Jediné co jsem si prosadila že chci a tak jsem i udělala, byla volba mé střední školy a od té doby se s nimi nebavím.'' Usmála jsem se bezproblémově a povzdechla si. Raději mu to řeknu na rovinu než aby mi dával otázky a mi tím zabili hodinu.
,,To jen kvůli tomu že jsi šla na školu kam jsi chtěla jít, že jsi chtěla dělat to co tě baví?'' Zeptal se nevěřícně s nechápavým pohledem a já přikývla.
,,Chtěli mít ze mě veleúspěšnou právničku a tak jsem měla různá doučování a tak.. Po všech těch letech jsem si dala přihlášku na školu o které jsem jim vždycky říkala ale oni dělali že mě neslyšeli.. Od té doby co jsem tam nastoupila se se mnou nebaví, prostě ať se o sebe postarám sama.'' Pokrčila jsem rameny a smutně se pousmála.
,,Řekl bych abys sis to tak moc nebrala do hlavy, ale vím že to moc nejde.'' Podíval se na mě lítostně a já jen jemně přikývla.
,,No co, už to jsou tři roky.'' Pousmála jsem se s výdechem a snažila se na to tak moc nemyslet.

,,Počkat..Tobě je osmnáct?'' Zeptal se nevěřícně s úšklebkem a vyvalil na mě oči.
,,Že já jsem si to nemyslela.'' Zakroutila jsem hlavou s ironickým uchechtnutím a podívala se do televize. S mladými se přeci bavit nebude.
,,Co?'' Zeptal se nechápavě.
,,Budeš se se mnou ještě bavit?'' Nadzvedla jsem obočí s ironickým pohledem a povzdechla si.
,,Jo, proč?'' Odpověděl nechápavě. Byl zjevně dost zmatený.
,,Myslela jsem že když jsem mladší o tři roky tak se se mnou nebudeš bavit.'' Skousla jsem si ret připravena na to že se mi vysměje do obličeje.

,,Ježíš.'' Povzdechl si, stoupl si a došel až ke mě jeho pohodovou chůzí.
,,Stupni si.'' Podíval se na mě lítostně. S nechápavým výrazem jsem si pomalu stoupla a Luke mě hned objal.
,,Řekni mi prosím tě, kdo ti řekl že když jsi mladší tak se se mnou nemůžeš bavit.'' Řekl mi do vlasů a jemně se mnou pohupoval. Bylo to uklidňující.
,,Rodiče.. Vždy jsem se mohla bavit jen s těmi stejně starými a když byl někdo starší jak já, tak říkali že si s ním nebudu rozumět.'' Řekla jsem mu do hrudě.
,,A když si se tak nevěřícně skoro až vystrašeně zeptal, myslela jsem že rodiče měli pravdu.'' Zašeptala jsem a objala ho kolem hrudě.
,,Já jsem byl pouze šokovaný z toho že jsem tě vůbec netipoval na osmnáct.'' Hladil mě po zádech v pomalém tempu a mě to nesmírně uklidňovalo.

,,Děkuji.'' Poodtáhla jsem se od něj a doširoka se na něj usmála.

××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××

Tak jsem zpět s dalším dílem a doufám že se vám líbil a aspoň trošku vás rozesmál :D :D

Co říkáte na její příjmení? :D Sparrow :DD Znáte Piráty z Karibiku? :D

Myslíte že Luke přijde na její jméno? ebo mu to nakonec řekne ona? :D

Tenhle den ještě nekončí, ještě ne :D Budete koukat :DD

Tak držím palce ve škole, zvládnete ještě ten zítřek ve škole a pa :**

P. S- Promiňte, popletla jsem si to a včera přidala Perplexing místo Mr.Popular 😂😂😂

With love Mary-Sarah-Tommo❤ ❤

Mr. Popular|LH|CZ|Kde žijí příběhy. Začni objevovat