Běžela jsem po schodišti do Nebelvírské společenské místnosti. Byla jsem zlostí bez sebe, měla jsem z toho slzy na krajíčku. Moje neposlušné vlasy za mnou vlály. Zase ON, zase on mě musel shodit až na moje dno a naštvat mě jak to nikdo neumí. "Blbec Malfoy, blbec Malfoy" tohle jsem si opakovala pořád dokola. Došla jsem do společenky. Seděli tam Harry a Ron. Podívali se na mě nechápavým pohledem, přišla jsem k nim sedla jsem si. Nastalo ticho. Prolomil ho až Ron "co se stalo?" zeptal se mě "co se stalo?! Zase blbec Malfoy. To se stalo!" řekla jsem naštvaně a trochu jsem zvýšila hlas. Smutně se zahleděl do klína. Nechtěla jsem na něj zvýšit hlas, nemůže za to "promiň Rone, ale jsem hrozně naštvaná. Nechtěla jsem na tebe zvýšit hlas". Pousmál se na mě stylem: to nevadí."To my jsme taky, nikdo by tě neměl takhle urážet, ani Malfoy" řekl naštvaně Harry a Ron přikývl. "Pořád ty stejný dvě slova. Mudlovská šmejdka. To nemá nic lepšího?!" Odfrkla jsem si a koukala jsem se do ohně, který hořel v krbu. Docela mě to uklidňovalo. "Herm, co čekáš, že vymyslí? Je to Malfoy. Nevymyslí nic." Řekl Ron a všichni jsme se začali smát. Všichni tři nesnášíme Malfoye. Je hrozně namyšlený a myslí si, kdo ví co.
Toto je moje první Dramione povídka snad se bude líbit. :)
