Tohle nemůže fungovat

#8

,,psssssst!" sykla jsem na zvonící telefon a otevřela oči. Adrianka♥ ukázalo se na displeji a když jsem viděla že už mám v telefonu 5 zmeškaných hovorů , zvedla jsem to. 

,,Ano?" zachraptěla jsem do telefonu. 

,,No konečně! Volám ti už po 3.!" vyjekla. 

,,Au" řekla jsem v klidu a trochu odtáhla telefon od ucha.  ,,A voláš mi už po 6." pokračovala jsem klidným chraptivým hlasem.

,,Ty 3 nejsem já, volám ti po 3" uklidnila se.

,,Tobě není špatně?" změnila jsem téma.

,,Já na rozdíl od vás nepila jako prase" neviděla jsem jí, ale věděla jsem, že určitě protočila oči. ,,Můžeme se stavit?" pokračovala. 

,,My?" udivila jsem se a otřela si oči. 

,,No my" potvrdila.

,,Jo" nevěděla jsem sice kdo jsou my, ale chtěla jsem vědět co se vůbec stalo. 

,,Fajn" típla to. 

Přes žaluzie ještě prosvítaly sluneční paprsky, ale ne už moc silně. Kolik je vůbec hodin?  zeptala jsem se sama sebe a koukla na hodiny. Bylo 16:30. Hlava už mě tolik nebolela, ale alkohol jsem cítila ještě teď a myslím, že šel cítit ze mě. Rozhlédla jsem se po pokoji a hledala svoje věci. Našla jsem batoh, předpokládala jsem, že v něm budou věci. Taky že byly. Vyndala jsem je a hned hodila do koše na prádlo. Na podlahu vypadla krabička cigareta. Rychle jsem ji sebrala a hodila do nějakého šuplíku. 

Vešla jsem do koupelny a bála se podívat do zrcadla. Bála jsem se právem. Nevím jak to jinak popsat než, že jsem vypadala jako zombie. Vlasy, které obvikle bývají učesané a v ramci možností na stejnou stranu, byly rozcuchané a každý vlas byl na jinou stranu. Oči, pod kterýma obvikle bývá jen lehlé fialové zabarvaní, byly o opuchlé a pod nimi pytle, že by zastavily velkou vodu. Dech jsem radši ani nezkoušela a rovnou brala kartáček a pastu. Po 5 minutovém drhnutí jsem si ještě pusu vypláchla ústní vodou, aby jsem se zbavila pachuti zvratek, alkoholu a cigaret. Další jasná věc byla sprcha. I dnes jsem umožnila nějakému tričku letecký den a hodila ho ke dveřím koupelny.

Pěkně voňavoučká a vymydlená jsem vylezla ze sprchy. Pečlivě jsem se osušila a dala na sebe zpět cizí tričko, abych si vyfoukala vlasy.
Celou antialkoholovou proměnu zakončil krém na obličej a mohla jsem po hodině vyjít z koupelny.

Když jsem vešla do pokoje, na posteli se mi rozvaloval Ondra.
,,Co tu děláš?" zůstala jsem stát ve dveřích a nechapavě na něj zírala.

,,čekám na tebe, už 10 minut" odpověděl klidně a dál koukal do telefonu.

,,Aha, ale proč tu si?" ptala jsem se dál.

,,Adri říkala, že se sejdeme u tebe, ale neřekla kdy, tak jsem přišel" začal se pitomě usmívat.

,,Aha" vešla jsem s nechapavím výrazem do pokoje rovnou ke skříni.

,,Mimochodem, to moje tričko ti moc sluší" zazubil se.

,,Zavři oči" nakázala jsem mu, aniž bych odpovídala na jeho poznámku, ktera mi sice odpoveděla na jednu z otázek, ale nedavala jsem to najevo.

Otočila jsem se, abych si ověřila, jestli ma opravdu zavřené oči. Měl.

Vytáhla jsem ze skříně šedé volné tričko a džínové černé kraťasy.

,,Můžeš" nakázala jsem mu dál a hodila po něm triko.

,,V mém triku to bylo lepší" vyplázl na mě jazyk.

Jen jsem se na něj ušklíbla a sedla si vedle něj.

,,Co se včera všechno stalo?" zeptala jsem se.

,,vzali jsme se" řekl vážně. Začal se smát, až když jsem začala ja.

,,myslím to vážně" bouchla jsem ho do ramene.

,,nic zásadního" řekl s nezájmem a někomu odepisoval.

Rozdrčel se zvonek. Zvedla jsem se a doufala, že konečně dostanu odpověď na otázky.

,,Ahoj" otevřela jsem vchodové dveře.

,,Ahoj" řekla Adri a Marek hned za ní.

..........................

,,Tak že.." začala jsem a sedla si na židli od stolu, abych byla naproti nim. ,,Proč jsem měla na sobě jeho triko?" řekla jsem s důrazem na jeho a podívala se na Ondru.

,,Protože si ho chtěla" vyplázl na mě jazyk Ondra. S nedůvěrou jsem na něj hodila vražedný pohled a podívala se směrem k Adri, která jeho odpověď potvrdila.

,,Dobře. Dál.." pokračovala jsem. ,,Jak a v kolik jsem se dostala domů?"

,,Máme stejný otázky" řekl Marek a zasmál se.

,,Dovedla jsem tě, stejně jako všechny" zasmála se. ,,A byly tři" dodala. 

,,Aha" Radši už jsem se dál neptala.

,,Koukneme na nějakej film?" zeptala jsem se unavených lidí na mé posteli. 

,,Na Simpsonovi" odvrátil konečně Ondra pohled od mobilu. 

,,No my asi ne, jdeme ještě na koncert" usmála se Adri a zvedla se. 

,,Dobře" pousmála jsem se a šla je vyprovodit. 

..............................

,,Našel jsem to" seděl rozzářeně Ondra na posteli a v klíně měl můj notebook.

Sedla jsem si vedle něj a dala si hlavu na jeho ramenu. Jen se zase pitomě usmál a pustil nějaký díl. 

Strašně moc se mi líbilo jak se mu vždy udělaly ďolíčky, vždy když se usmál  nebo zasmál.

...................

Vážně to chceš? zeptal se a já viděla jak je napjatý.

,,Ano" pošeptala jsem mu. 

,,Fajn" zasmál se a hodil po mě polštář. 

,,To si neměl! Přišel si o svojí zbraň"  zasmála jsem se a vzala polštář který po mě hodil a jedna rána od polštáře mu přistála na hlavě.

......................

,,Vzdávám se!" začal se smát a zvedl ruce nad hlavu. 

,,Vyhrála jsem!" vítězně jsem začala máchat rukama nad hlavou. 

Svalila jsem se na postel a on vedle mě. Otočila jsem hlavu na bok, směrem k němu a zazubila se. 

,,Co se tak směješ?" napodobil mě. 

Přestali jsme se usmívat a jen na sebe koukali. Začal se přibližovat. Když chtěli jeho rty ochutnat ty mé, rychle jsem se zvedla.  Chtěla jsem cítit jeho polibky víc než cokoli na světě, ale asi jsem se bála. Sama sebe jsem v tuhle chvíli nechápala.