5. Večere část 2

63 5 0
                                    

Pohled Vaness:

Když jsem přijeli k němu domů a on otevřel dveře od baráku, stála jsem jako socha. A to jsem zatím viděla jenom předsíň. Takže jsem zvědavá, co budu dělat až mi třeba ukáže kuchyň nebo jídelnu. Abych Vám objasnila, proč jsem stála jako socha- v předsíni na zemi byly lístečky od růží a na komodě (na skříni) byly zase svíčky. Byla jsem tak zaujatá, že jsem vůbec nezaregistrovala, že na mě Zayn mluví.

"Vaness stalo se něco?"

"Ne, jenom jsem se zamyslela."

"No to si se asi musela zamyslet opravdu moc, že si na místě úplně zamrzla." pousmál se.

"No jo no. Máš to opravdu krásný."

"Děkuji. Tak se jdeme asi najíst a já tě tu pak provedu."

"Tak jo."

Přišli jsme do kuchyně a já si myslela, že mi vypadnou oči z důlků. Zase všude růže a ten stůl. Byla to opravdu nádhera. Zayn ke mě přišel a dovedl mě ke stolu. Odešel zpátky do kuchyně a přinesl jídlo. Najedli jsme se a jak mi slíbil, tak mě provedl celým jeho barákem. Ať mi ukázal jakoukoliv místnost, kromě ložnice jeho rodičů, musela jsem údivem otevřít pusu, protože tohle bylo to nejhezčí, co jsem kdy viděla. A pak jsme se skoro celý večer dívala na filmy, no já spíše na Zayna, takže z filmového večera nakonec sešlo, ale bylo z toho něco hezčího. A nakonec přišla konverzace, které jsem se bála.

Pohled Zayna:

Přišli jsme ke mě do předsíně začal jsem na ní mluvit, ale ona mě vůbec nevnímala. Tak jsem jí oslovil a trochu s ní zatřásl.

"Vaness stalo se něco?"

"Ne, jenom jsem se zamyslela."

"No to si se asi musela zamyslet opravdu moc, že si na místě úplně zamrzla." pousmál jsem se.

"No jo no. Máš to opravdu krásný."

"Děkuji. Tak se jdeme asi najíst a já tě tu pak provedu."

"Tak jo."

Jak jsem slíbil, tak jsem udělal. Provedl jsem jí naším barák, kromě ložnice našich. U každé místnosti, kam jsme vešli zůstala stát s otevřenou pusou. Musel jsem se vždycky pousmát. Bylo krásné koukat se na ní, jak tam stojí a diví se. A nakonec jsme skončili u mého pokoje a tam nenastala žádná změna. Zase tam stála s otevřenou pusou.

"Tak a tady je můj pokoj."

"Páni.' vzdychla. Máš krásný pokoj a zase ty růže."

"Tajně jsem doufal, že růže jsou tvoje oblíbené kytky."

"Tak jsi doufal dobře. Trefil jsi se."

"Půjdeme do obýváku, připravil jsem nějaké filmy."

"Tak jo."

Šli jsme tedy do obýváku a já pustil film, ale po chvilce, co jsme se dívali se Vaness začala dívat na ně a já ji nechal, ale když jsem jí párkrát načapal hned svůj pohled sklopila a začala se červenat. Byla tak roztomilá. Podle mě z toho filmu nic moc neměla a popravdě já taky ne. Musel jsem myslet na to, co jí řeknu. 

"Tak jak se ti líbil film?" pousmál jsem se, protože vím, že z něho nic nemá.

"No byl dobrý. Čemu se směješ?"

"Dobrý? Každou chvíli jsi po mě koukala, takže z toho nic moc nemůžeš mít."

"Dobře, vyhrál jsi. A chci se zeptat na pár otázek."

"Tak se ptej."

"Říkal jsi, abych se tě na to zeptala po tomhle večeru. Bereš tu večeři jako rande?"

"Odpověď jsem znal hned, jak jsi se mě na to zeptala. Ano beru to jako rande, ale jestli ti to vadí, tak to pro mě nic neznamená. Já si klidně počkám, protože mi za to stojíš. A navíc, já vím, že i ty ke mě něco cítíš." je mi jasný, že ke mě něco musí cítím. Pořád se na mě dívá, když se na ní podívám já, tak se červená, v mojí přítomnosti je nervózní a někdy se i třese. Skoro bych řekl, že je do mě zamilovaná od chvíle, co mě uviděla. Já vím, že já jsem do ní zamilovaný na 100% od té její párty.

"Myslela jsem si to. Proto tu máš všude ty růže, svíčky atd.? A není na co čekat, něco k tobě taky cítím." něco víc, ale to mu zatím říkat nebudu. Sice jsem se do něho zamilovala od začátku, ale co když on do mě ne. I když řekl, že ke mě něco cítí, nemusí to hned znamenat, že se do mě bezhlavě zamiloval.

"Jo proto ty růže a svíčky. Vážně? Už je pozdě, nechtěla by jsi tu přespat? S rodiči se to zařízený, jak mých, tak tvých. Hlavně se neptej, jak jsem to udělal. Prostě je to zařízený."

"No jasně. Klidně tu přespím, když je to zařízený."

Ještě chvíli jsme si povídali a asi po 2 hodinách jsme šli spát. Ano souhlasila, že bude spát se mnou v jedné posteli, když jsem se to dozvěděl, skákal jsem 3 metry vysoko, protože až se ráno probudím, tak se probudím vedle osoby, na které mi záleží. Ale když mi to oznámila nezapomněla zdůraznit, abych na ní nic nezkoušel. Nad tím jsem se musel pousmát. Když přišla z koupelny, lehla si ke mě a já ji objal a za chvíli jsem usnul, ale předtím jsem si řekl, že ten večer nemohl skončit líp.


Tak tady je nová kapitola. Trvalo mi to docela dlouho, takže se nezlobte. K přiložené písničce- dala jsem jí tam, protože se mi strašně líbí, s kapitolou nemá nic společného. Doufám, že se Vám kapitola bude líbit.






Dokonalý životKde žijí příběhy. Začni objevovat