16. Bolest přišla ve velkých dávkách

43 2 0
                                    


Dneska mám vystupovat v kině velmi se bojím (Řekla si Marie v duchu)

u Marie doma:

vzala sem si na sebe krátké černé šaty, náhrdelník s modrou kuličkou, namalovala jsem si oči a trochu lesku a vyrazila sem do školy ve škole sem se zase nudila protože mě moc nebaví zeměpis

po škole sem šla s kamarádi se připravit k tátovi ale moje nejlepší kamarádka Domča chyběla ve škole protože musela k zubaři.

v telefonu:

Marie

Moc se bojím potřebuju tě tady abych se mohla soustředit.

Domča

Neboj ty to dáš i beze mě 

Marie

snad jo tak mi drž palce

Domča 

budu 

když jsme došly na náměstí 

Tomáš se se mnou rozešel, z počátku sem to nebrala vážně měla sem trému tak sem to něják vypustila z hlavy. když sem měla jít na řadu málem sem zakopla ale nakonec dobrý v pohodě jsem to odzpívala .

druhý den mi teprve došlo co se stalo bylo mi příšerně nechtěla sem vztát z postele ani pohyb sem nechtěla udělat,nejedla sem nepila sem dokola sem si jen prohlížela fotky a říkala si 

Marie

proč proč proč proč já, to nemůže být pravda né tomu já nevěřím jaký to mohl jen být důvod

Stále jsem jen brečela nešlo to zadržet, Máma si mě vůbec nevšímala nechápala mně bylo to strašné noční můra ze které nešlo utéct.


DALŠÍ KAPITOLKA PŘÍŠTĚ..





Otevřený DeníčekKde žijí příběhy. Začni objevovat