As long As You Love Me

FLÁKÁNÍ 2/2

TAK POKRAČOVÁNÍ JE NA SVĚTĚ VESELÉ VÁNOCE A ŠŤASTNÝ NOVÝ ROK LUV♥
MOC SE NEPŘEPAPEJTE
DRUHÝ DEN:

Váďova mamka na nás už čekala, udělala nám snídani

"Any? Můžu na chvilku na slovíčko" zavolala na mě jeho mamka z ložnice "Ano, už běžím" Jeho mamka tam ležela na posteli a já se začínala bát "Any, Vadim bude mít narozeniny to ti ale říkat nemusím, teda alespoň doufám" "Ne, nemusíte. Vím o tom a už se na to moc se těším" koukala na mě strašně divně, jakobych jí zabila syna. "No...dostávám se k tomu podstatnému....máš pro něj nějaké překvapení?.... jako cože? Ona u mě vyzvídá, nic ji neřeknu ....já jenom jestli mám naplánovat oslavu nebo si uděláte hezkej večer ve dvou. Mě totiž napadlo, že bych s jeho tátou vyklidila půdu, uvařila bych a vy si tu udělali romantický víkend. Co ty na to?" ona chce abych znásilnila jejího syna? To je dobrej vtip "Ano něco malýho pro něj mám.... "Klidně bych Vám i uvařila, nedělá mi to problém" ....no já pro něj něco vymyšlénýho už mám, takže..si nemusíte dělat starosti" dívala se na mě jako Vadim když ho podrbu za uchem, staršidelně. Alespoň vím po kom to má. "A co pro něj máš? Jsem zvědavá...další věc kterou po ni zdědil "No to je tajemství, ne že bych Vám nevěřila, ale vím jak je Vadim dobrý v tom aby něco zjistil, možná bych se i vsadila, že poslouchá za dveřma, kdyby jste ho nezavřela v pokoji" "To máš pravdu v tomhle je Vadim dobrý, ale potřebuju to vědět zda mám něco plánovat nebo ne" "Nic neplánujte, už to mám vymyšlený" no vlastně mám úplný hovn* nemám vůbec nic maximálně místo. "Dobře tak můžeš jít. A jemu ani muk" překývla jsem a šla za Váďou

Vadim tam ležel v posteli, úplně zabitej. Nemohla jsem se pochlubit s tím, že jsem si právě zachránila zadek. "Váďo? Ty můj kulíšku? Vstávej?... nic ...dobře já si jdu převlíknout tričko a ty nic neuvidíš... nic... to je divný, Vadime? Vstávej...nic...dobře kašlu na to, klidně si chrápej dál" chytnul mě za ruku a přitáhnul k sobě "Nikam nechoď zlato" "Jak mě chceš donutit?" usmála jsem se, on měl ještě zavřený kukadla "Přesně takhle" hodil po mě plyšáka "Váďo už musím jít, ty stejně spíš, není s tebou sranda, ale zase nechci abys byl nepříjemnej, takže běž spát a já si půjdu něco udělat domů dobře?" "Nedobře, musím jít točit, dlouho nic nevyšlo, chci tě do videa, myslím že je čas" "Ale já myslím, že ne, nechci ještě do videa, běž natáčet já tady na tebe počkám jo?" "Dobře, ale jednou do toho videa se mnou půjdeš"

Alespoň mám chvíli čas na vymýšlení jeho oslavy....(z vedlejšího pokoje) "Zdravým všechny a vítám Vás u nového videa.." já bych tohle dělat nemohla, ale svým způsobem mě to hodně láká. To je zase den prší, takže ani dneska ven nepůjdeme

*zvonek* "Zlato jdu otevřít" ani byste nevěřili kdo tam stál "Ahoj Martine (Jmenuju se Martin)" "Ahoj Any, jsem tady za Vadimem, jdeme natočit nějaký video" "Tak pojď, zrovna natáčí.." projel mě pohledem "Vypadáš dobře Any" "Hmmm děkuju" víte ještě jsem mu neodpustila to co mě udělal...

"FLASH BACK"

Došli jsem na malinkatou louku plnou květin (Jo na tu louku, moji a Vadima), bylo to tam kouzelný. Ale měla jsem pocit, že tam nejsem s tím pravým. Ano jeden jsme neříkali ani slovo, bylo to divný a když se konečně odhodlal tak....
"Any? Víš já tě mám asi rád víc než jen kamarádku nebo spolužačku"
tak....
Jsem málem zařvala na celý Kladno, ale ne s radostí. Jo Martin je nádhernej, ale já chci někoho jiného.
"Jééé Martine to je milí, ale.."
Ani jsem nedopověděla větu a hned se na mě přilepil a vykousnul se se mnou
"Ne, Martine, pusť mě. Já tohle nechci, no tak pusť!!" řvala jsem na něj jako nějaká potrefená husa co nedostala najíst.