As long As You Love Me

DRUHÝ DEN V PEKLE

Další den, další den v tomhle pekle..., ani moje myšlenka nezkončila a hned do mě vrazil nějakej blbeček, teda alespoň jsem si to myslela ten blbeček byl totiž Vadim.

„Jé ahoj Any, promiň nějak jsem se zasnil a neviděl jsem tě, moc se ti omlouvám"

„Ahoj, nevadí, ale už jsem tě chtěla nazvat blbečkem" „No to by si měla 100% pravdu, jsem přímo debil" „Aléé to že si do mě vrazil neznamená, že končí celej svět:)" ani mě neodpověděl a už byl ve třídě, zrovna do něj bych neřekla, že je takhle vzornej.

Když jsem vešla do třídy chtěla jsem se zase posadit k Vadimovi, ale někdo mě vlítnul do cesty, byl to jeho nejlepší kamarád, mám pocit že mě o něm už říkal, ale jistá jsem si nebyla tak jsem radši nic neříkala a nechala ho aby mi pověděl co má na srdci.

„Ahoj, jsem Martin (JSM) rád tě konečně poznávám, Vadim o tobě pořád básní a já ti ještě nic neřekl a to jsme ve stejný třídě" Najednou jsem si uvědomila co mi vlastně řekl, tak Vadim o mě básní? Je tak sladkej už to vypadá jako kdybych se do něj zabouchla, ale znám ho teprve dva dny a nic o něm nevím krom toho, že chodí s Jenny, teda alespoň ona to tvrdí.....Konečně jsem ze sebe něco dostala...

„Ahoj já jsem Any, taky tě ráda poznávám." "Panebože to bylo tak trapný „Ahoj já jsem Any" nic víc trapnějšího jsem snad v životě neřekla"

No ale co pokračovala jsem na svoje místo kde mě už nepřetržitě vyhlížel Vadim. Zase jsem s ním celou hodinu prokecala o takových blbostech....

Po škole celkově za mnou zase přišel Martin „Ahoj, nechceš doprovodit domů?" „Ahoj, opět, jo klidně, budu ráda" jen co jsem to dopověděla přiběhnul Vadim „Any koukám, že si se už s Martinem seznámila" vypadalo to jako by na něj žárlil :D a to se mi na klukách líbí

Nějak jsme se s Vadimem rozloučili a já a Martin jsme zatím šli ke mě, aby to nebylo chápáno špatně, vyprovázel mě

Konečně jsme sed opravili k našemu vchodu a dokonce jsem se dozvěděla, že o tři vchody dál bydlí Vadim

"Docela by mě teď zajímalo na co ten Martin myslí, celou cestu mě ani nic neřeknul a ani mě nerozesmíval, něco se s ním děje, ale je mě takový blbý mu říct „Hej, co ti je?" vypadalo by to a znělo by to hodně ale vážně hodně moc špatně."

„Any? Můžu tě obejmout?" v rozpacích jsem mu odpověděla „Jo, můžeš a dokonce budu i ráda" Martin mě obejmul a já jsem jenom za jeho zády(když jsem byla na špičkách, je totiž asi o dva metry vyšší jak já a to samé Vadim) viděla stát Vadima jak na nás kouká, prostě jak nás špehuje. Rozločili jsme se a já šla do svýho pokoje, celou noc jsem přemýšlela o tom proč na nás koukal a proč mě oba přitahujou.....

Tak jo Guys tohle je další část, už to píšu po druhý, protože se mi všechno vymazalo.....Doufám, že se Vám bude tahle kapitolka líbít ♥ Tenhle příběh budu psát každou neděli, ale když budete chtít tak to bude vycházet častěj . Děkuju za každej lajk, follow, přečtení, jestli chcete můžete tenhle příběh i zdílet ♥

můj druhý příběh:

https://www.wattpad.com/myworks/18447290-revenge-was-be-sweet

VADIMŮV CHANNEL:

https://www.youtube.com/user/VadakGAMER

MARTINŮV CHANNEL:

https://www.youtube.com/user/JmenujuSeMartin