The Wanted Bieber

19.

Dneska další část, protože Vaše úžasný komentáře mě přemluvili a ztoho vyplívá čím přesvědčivější komentáře tím dřív další část(:

,,Nevěřím ti." Odtrhla o de mě oči a koukala se do země.

,,Jak ti to mám dokázat?" Chytl jsem ji za bradu a propojil náš oční kontakt.

,,Nedokážeš" Zakroutila hlavou a sedla si na postel. Nohy přitiskla k tělu a hlavu si opřela o kolena.

,,Dokázal bych se hádat" Přišel jsem k ní a sedl si vedle ní.

,,Nemůžeš mě prostě nechat být?" Tlumeným hlasem promluvila a zvedla hlavu.

,,Ne, nemůžu" chytl jsem ji za ruku a navlhčil si rty.

,,V tom případě musíš" Otočila se na mě a oči měla zaslzené a červené.

,,Proč? Vysvětli mi proč se předemnou tolik uzavíráš!" Byl jsem naštvaný, štvalo mě jak je v klidu i přes to že já se snažím ona mě ignoruje.

,,Chceš to opravdu vědět? Tak dobře. Bojím se tě a všeho společnýho s tebou, nevěřím ti, protože ta ženská s tebou v posteli mě přesvědčila, že jsem jen tvoje hračka. Nějakýho Franka ti nesežeru, kdyby si chtěl tak se aspoň ozveš a nezvyšuj na mě hlas, protože dole je máma a může tě uslyšet." Pomalu jsem nepobral co řekla. Bylo toho tolik.

,,Bojíš se mě? Mě se nemáš bát ty, ale ty co ti chtějí ublížit. Do prdele pochop, že s tou štětkou bych si nezačal, kdybych věděl že se ti nic nestane! Nelhal bych ti, nikdy bych ti neublížil." Musel jsem si stoupnout, jak mi už všechno lezlo krkem.

,,Já se tě nechci bát, ale včera jak jsem tě viděla zastřelit ani nevim koho a vlepil si mi facku, tak se mi do hlavy vrylo že se tě mám bát." Vystrašeně se na mě koukala a sklopila hlavu znovu ke kolenům. Nadechl jsem se a shodil lampičku, která stála na jejím nočním stolku.

,,Nechtěl jsem ti ublížit." Znovu mě pohltil vztek a musel jsem se popotáhnout za konečky u vlasů a ovládat se abych něco dalšího nerozbil.

,,Oh bože, seber tu lampičku a odejdi domů" z jejího hlasu byla poznat únava. Přišel jsem k ní a zvedl, objal jsem jí a propletl jednu ruku. Dívali jsme se z očí do očí až mi nastavila rty a já ji políbil.

,,Opravdu to tak chceš?" zašeptal jsem jí na rtech a znovu políbil.

,,Ne" vzdychla a cítil jsem jak je napjatá. Tolik mi chyběli její rty na mých, i když to byl jen měsíc. Oblízl jsem se a zvedl do náručí. Položil jsem ji na postel a líbal jí.

,,Melanie jsi v pořádku?" Oba jsme postřehli hlas Melaniiny matky a já se od ní odtáhl, vstal jsem z postele a šel k oknu. Otočil jsem se a Melanie stála u mě. Něžně mě políbila a usmála se. Zavřela okno a otočila se zpátky do pokoje. Slezl jsem ze střechy a šel rovnou k autu.

Z POHLEDU MELANIE:

Zase jsem mu odpustila. Zavřela jsem pořádně okno a šla odemknout dveře.

,,Proč se zamykáš?" uviděla jsem vykulenou mamku,když jsem otevřela dveře.

,,Učila jsem se a nechtěla jsem aby mě někdo rušil" trochu víc jsem zalhala a sešla schody dolů.

,,Mell dneska jedeme na bowling,jedeš s náma?" slyšela jsem Kevinův hlas z obýváku.

,,Ne, můžu si tu udělat party?" Řekla jsem ironicky, ale myslela jsem to vážně.

,,Jasně" řekl Kevin a já vykulila oči.

,,Jako fakt?" vyndala jsem mobil z kapsy a už chtěla všem psát ať všichni příjdou.