„Ty máš tu písničku hodně ráda, že?"
Sedím u baru v letních krátkých šatech a popíjím nealkoholické mojito. Zlehka se na stoličce pohybuju do rytmu hudby. Moje máma mě po týdnu konečně pustila samotnou na večerní procházku po pláži. I tak jsem se rozhodla strávit volný čas právě tady. Kde je on. Kde ho můžu pozorovat a dělat na něj trochu oči. Tak, jak to bývá v přeslazených filmech.
„Nikdy jsem ji neslyšela," přiznám. „Ale líbí se mi."
„Hrává tu teď skoro každý večer," vysvětlí mi a nahne se přes bar víc ke mně. „Jsem Liam," podává mi ruku.
„Jenn," stisknu ji zlehka. Díky tomu mám možnost všimnout si, jak jemnou má kůži.
„Liame, můžeš to vzít u čtyřky?" otočí se na něj druhý číšník, který vedle něj vyťukává něco do monitoru.
„Jasně... Hned se vrátím," mrkne a mě samou radostí poskočí srdce. Je to tam, Jenn! Hlavně to nepokaž...
ČTEŠ
Nepamatuješ?
Romance"Pamatuji si, jak jsem od mámy k dvanáctým narozeninám dostala první dívčí román. Nevím už přesně, jak se jmenoval, ale psalo se tam, že když jste zamilovaní, cítíte, jako by vám motýli poletovali v břiše. Tenkrát jsem si to nedokázala představit. A...
