Trip to London (FF - Niall horan)

Chapter 41

V minulém díle

Z pohledu Zayna

Když holky odešly, dal jsem si k Emmě vysílačku a druhou si vzal k sobě a šel ven na terasu s kytarou, blokem a propiskou skládat písničky. Venku pršelo, což byly ty nejlepší podmínky.

Emma jedla v deset večer, pak o půlnoci, když holky přišly a pak jsem jí krmil v noci asi dvakrát z flašky. Když se mi vzbudila o půl čtvrté ráno, nakrmil jsem jí z flašky a když znovu usnula, měl jsem žízeň.

Šel jsem si dolů do kuchyně pro pití, a pak v obýváku viděl Pezz a Molly, jak opřené o sebe, jak roztomile spí na sedačce. Rozhodl jsem se, že je přesunu do Jonnieho starého pokoje, abychom je ráno nevzbudili. Pak jsem si lehl zpátky k Emmě a ve čtyři usnul znovu.

...

S Emmou jsme ráno vstali v půl osmé a Perrie pořád spala, tak jsme jí nechali a šli dolů snídat. Namazal jsem si chleba máslem a na to jsem si dal pár koleček salámu. Emmu jsem nakrmil mlíčkem, které nám večer odstříkala Perrie.

Po snídani jsem šel s Emmou do obýváku, dal jsem jí do vajíčka a vzal jsem si kytaru a pokračoval v mojí rozdělané písničce. Alex, Pezzin táta je od včera na služební cestě a vrací se dneska kolem oběda. O půl deváté za námi přišla Debbie.

„Dobré ráno, Zee." pozdravila mně s úsměvem.

„Dobré ráno." odpověděl jsem a úsměv jí opětoval.

„Holky ještě spí?" zeptala se mile a odešla do kuchyně dělat si snídani. Odložil jsem kytaru, vzal sedačku s Emmou a šel za ní.

„Jo holky spí. Byl jsem se v půl čtvrté napít a našel jsem je spát v obýváku na sedačce. Odnesl jsem je do Jonnieho pokoje." usmál jsem se.

„V kolik holky přišly?" vyptávala se, zatímco si dělala snídani.

„Asi o půlnoci. Perrie kojila Emmu a pak šly koukat na film. Emča byla v pohodě, v noci jsme se vzbudili asi čtyřikrát, nakrmil jsem jí a spali jsme dál." usmál jsem se a sedl si na židli.

„Zee, můžu tě o něco poprosit?" zeptala se Debbie, když si sedla ke svojí snídani.

S Debbie máme dobrý vztah, a když s Perrie, jeden z nás nebo oba nic nemáme, rádi pomůžeme.

„Dneska s vámi do Londýna odjet nemůžu, Alexovi by to nevadilo, ale v práci si dovolenou vzít nemůžu." povzdychla si.

„Aha. To nevadí, tak přijedeš až budeš moct. Perrie to s malou zvládne." usmál jsem se.

„Zajel by jsi se mnou prosím na nákup a pak do mojí práce. Stěhuju se do jiné kanceláře a potřebovala bych přestěhovat pár krabic." zeptala se mile a napila se kávy.

„Jasně, není problém. Kdy chceš jet?" zeptal jsem se a Emma si v mojí náruči hrála s mým palcem a cucala mi ho.

„Třeba za půl hodiny? Emmu můžeme nechat Pezze v postýlce, ne?"

„Jo můžeme. Vezmeš si jí prosím chvilku, chtěl bych jít ještě na terasu skládat písničku, kterou jsem včera začal?" usmál jsem se.

„Jasně. Půjdu se nalíčit, ale vezmu si to sem dolů a nechám si jí u sebe." odpověděla, dojedla chleba a došla si pro šminky. Když se vrátila, dal jsem Emmu do vajíčka a odešel s kytarou a bločkem na terasu.

O dvacet minut později pro mě Debbie přišla, že už se jen oblíkne a můžeme jít. Měl jsem napsanou jednu sloku, ale konec dopíšu večer. Šel jsem zpátky do domu a s Debbie zamířil do kuchyně.