BTS :3

2. Kapitola - Rozumíme si ?!

Všichni jsme byli napjatí, jak to bude vevnitř vypadat. Přivítala nás poloprázdná dlouhá chodba a na zrcadle byl nalepený malý papírek s nápisem " VÍTEJTE ! " . Každý jsme se rozutekli prozkoumat tajemné dveře naše nového společného domova. Nastal ale malý problém.

Pokoje byly jenom tři, takže jsme se museli rozdělit. Byli jsme dvě dvojce a jedna trojce. Rap Monster chtěl být s Jinem a J- Hopem, Suga chtěl být s V a na mě zbyl překvapivě Jimin. Neměl jsem z toho zrovna dobrý pocit, jelikož jsme spolu od seznámení v ředitelně nepromluvili ani slovo. Stále měl ten svůj pohled, sem tam se zasmál, ale to bylo tak vše.

Celý večer jsem byl v pokoji buď sám a nebo za mnou V či J-Hope přišli. Jimin pořád odcházel a já nechápal proč. Ignoroval mě. A to hned první den co se známe. Co jsem mu udělal ? Nevěděl jsem ani jak mám začít, co mám říct, jak se s ním mám proboha bavit ?!

Bylo kolem jedenácté a všichni jsme se chystali jít spát. Ostatní už se rozešli do svých pokojů, takže i já jsem si šel lehnout. Ale spát se mi nějak nechtělo. Díval jsem se na Jimina, jak čte knížku. Byl tak zamyšlený a vypadal .. no tak .. tajemně, ale pěkně.

Najednou jsem si uvědomil nad čím vlastně přemýšlím a rychle jsem si šel hrát s mobilem. Ale nedalo mi to a stále jsem se musel na Jimina otáčet.

,, No a jak jsi se vlastně dostal ke konkurzu Jimine ? " Sebral jsem odvahu a zkoušel prolomit to děsivé ticho.

,, Je pozdě, jdu spát. " odpověděl, uklidil knížku a otočil se.

Nevěděl jsem, co proti mně má. Přeci jenom jsme se znali pár hodin. Chvíli jsem ještě nad chladným přístupem Jimina přemýšlel, ale pak jsem usnul.

                                                          --------------------------------

Ráno nás probudil zvonek,ale nikomu se asi nechtělo vylézt, protože „ten někdo" zvonil pěkně dlouhou dobu. Nakonec to vzal do rukou leader a šel otevřít. Hlas, který vycházel z chodby jsem hned poznal. Pan ředitel.

Všichni jsme šli do obýváku, kde na nás čekal. Dnes nás čekalo první focení a jelikož jsme už teď nestíhali, každý jsme na sebe něco hodili a odjeli jsme do nedalekého fotoatelieru.

„ Tak chlapci do práce! Tady to je vaše šatna, zde vás upraví a pak už pojedeme na ostro, dnes chci udělat co nejvíce dobrých fotek, váš debut se blíží. " řekl ředitel a my jsem se šli připravit. Focení probíhalo vcelku fajn. Až do té chvíle dokud jsme se neměli fotit ve dvojcích. Jediné moje přání teď bylo, abych se nemusel fotit s Jiminem. Ale samozřejmě jsme my dva šli první.

,, Hele pokud mi ty fotky pokazíš, nedopadne to dobře jasný ?! " zašeptal někdo za mnou. Byl to Jimin. Jen se na mě podíval a šli jsme.

Během celého focení jsme k sobě měli tak blízko .. Byl najednou jiný, každý jeho pohled byl dokonalý, najednou z něj nešel ten špatný pocit. Jakmile jsme ale skončili, bylo mi jasný, že to bude zase ve starých kolejích.

„ Výborně ! Fotky dopadli opravdu skvěle, takže pro dnešek máte volno a uvidíme se opět zítra. " zvolal náš ředitel při odchodu.

Ostatní už byli pryč, když jsme v šatně zbyli jen já a Jimin. Najednou ke mně přišel a chytl mě za vlasy.

,, No, hele abychom si rozuměli, v téhle skupině budu já ten koho budou všichni obdivovat a rozhodně se nenechám někým jako jsi ty rozhodit, rozumíš !! Kliď se mi z cesty ! " řekl a rychle odešel.

Já zůstal jen nehybně stát a vlastně jsem si ani neuvědomoval, co se teď právě stalo ..

                                                      ------------------------------------------------ 

Yees, tak druhá část je o něco delší, ale myslím, že to nevadí. Co říkáte na chování Jimina ? Myslíte, že se Kookie nechá zastrašit ? :D :)  

            -------------------------------------------------