BTS :3

3. Kapitola - Strach

Celou noc jsem nemohl spát. Přemýšlel jsem nad tím focením s Jiminem. Nemohl jsem přestat myslet na ten pocit .. pocit bezpečí. Byli jsme najednou tak blízko u sebe. Cítil jsem, jak mi neuvěřitelnou rychlostí bije srdce. Cítil jsem jeho dech, každý jeho dotyk, pohled .. Najednou jsem si myslel, že je vše za námi, že už se budeme normálně bavit.

Sakra, na co to myslím ?! On mě prostě nevzal a asi s tím nic neudělám .. Měl bych se vzpamatovat a soustředit se na náš debut. Ano, náš debut.

Ráno jsem byl už o něco klidnější a opět jsem měl svoji veselou náladu. U snídaně jsme se všichni celkem pobavili, takže jsme měli energii na dnešní práci, která nás čekala.

,, Za 30 min jedeme ! Takže pohyb hoši ! " popohnal nás leader. Mě už jen čekala rychlá sprcha, takže jsem nemusel nikam spěchat.

,, Hele mohl bys prosím zrychlit Jimine ? " zvolal jsem, protože v koupelně byl už asi hodinu .

,, A jako proč bych měl ? Teď jsem tu já, takže si dej odchod ! " odpověděl jakoby nic.

Ani jsem nějak neváhal a šel klukům říct, jestli by nemohli trochu Jiminovi domluvit, protože zase tolik času jsme neměli.

,, Takže s tebou má pořád problém jo ? " zeptal se J-Hope.

,, Jo, ale kluci já vůbec nevím proč .. Nevím co jsem mu za ty necelý 2 dny mohl udělat ?! " odpověděl jsem. Ale než jsme to dořekl, kluci už byli u koupelny a mluvili s Jiminem. Netrvalo dlouho a Jimin vylezl. Samozřejmě dělal jakoby nic. Jen se na mě tím vražedným pohledem podíval a šel se obléct.

Když jsem se šel pak taky připravit, ležel na mé posteli papírek. Hádal jsem, že bude od Jimina a měl jsem pravdu. To co tam bylo napsané mě po pravdě vyděsilo - No takže náš malej Jung Kook si stěžoval u kluků co ?! Snad jsem ti něco řekl ne ? Nebo už si zapoměl ?!! Tohle ti rozhodně neprojde chlapečku .. !

Vyhrkly mi slzy do očí. Proč ? Proč já ? Nevěděl jsem, co mám dělat. Jeho chování bylo horší a horší a já nevěděl, jak mám svůj strach skrývat před ostatními. Ano, mám strach. Mám strach, že to neskončí jen u vzkazů.

On mě přímo nenávidí, to už není jen sranda, to už není jen hra .. To je nenávist. A problém byl, že jsem neměl způsob, jak to zastavit. A nejhorší na tom bylo to, že jsem s ním byl prakticky pořád. Doma, na zkouškách, v šatně .. Pořád. Někdy jsem až přemýšlel skončit. Se vším. Odejít a nechat všechno být. Tohle já dlouho nevydržím a pokud jo .. Ne, ne ! Zničí mě to. Ani jsme neměli debut a Jimin jako kdyby mě chtěl z té skupiny dostat .. Ničilo mě to tím víc, že jsem k němu něco cítil .. Nevím jak to popsat, ale bylo to stále silnější a silnější. A to i přesto, že on mě nenáviděl.

,, Jong Kookie, jdeš už ?? " přišel pro mě Suga.

,, Jo, jo promiňte . Já jen že .. " omlouval jsem se.

,, Děje se něco Kookie ? Je ti snad špatně nebo něco s Jiminem ?? " divil se Suga.

,, Ne, vše je tak jak má být, jdeme, ať to stihnem. " odpověděl jsem.

Věděl sem, že mi to Suga určitě neuvěří. Když mi něco je, pozná to na mně každý. Ale nemůžu to Jiminovi udělat. Je to divné že ? Kryji ho i když by mě radši ani neviděl. Nedokážu to. Nedokážu přiznat, jaký velký strach mám.

                                                      -----------------------------------------

Yees, tak třetí část je na světě, je teda o něco kratší než předešlá část, ale myslím, že to děj této části určitě nahradí :)) :D .. Myslíte si, že Jimin udělá ještě něco horšího ? A co Kookie ? Má se bát ?

                                                                             ----------------------------------------