Co když to bylo jinak? (HP FF)

Kapitola 24.

Dlouhou dobu byl poměrně klid. Nekonaly se žádné velké akce, kde by musela Isabell figurovat, dokonce byly jen dvě rady, týkající se pouze Voldemortova příštího odcestování na delší dobu, za účelem pátrání po Harry Potterovi. Což znamená, že opět není přítomen v sídle. Jak se tomu ale říká, bylo to takové to ticho před bouří.

Všechen klid bohužel narušila nečekaná událost.

Někde v hlubinách lesa, shodou okolností ne moc daleko od sídla Malfoy manor, skupina tří kamarádu narazila na někoho, koho neměla. Při jejich pokusu o útěk před smrtijedy se jim podařilo dostat se do obklíčení lapků. Nebyl čas vymýšlet plán, proto začali utíkat. Zaběhli hlouběji do lesa, ale přesto bylo jasné, že jim neutečou. Z posledních sil Hermiona vystřelila po Harrym kouzlo, které způsobilo okamžité opuchnutí jeho obličeje.

Dostali je.

Jedinou otázkou zůstávalo, co s nimi provedou. V tichosti, nevědě kam, až se ocitli před bránou, za kterou se tyčila obrovská stavba, celá olemovaná vysokým, dobře udržovaným, živým plotem. Čišela z toho přepychovost, ale zároveň chlad. Věznitelé je odvedli dovnitř, kde čekali v honosné hlavní hale. Jakmile se v hale objevil první obyvatel domu, došlo jim, jak moc špatně na tom právě jsou. Do místnosti totiž přišla osoba, ze které měli strach, šílená Bellatrix Lestrangeová.

Upřímně se zaradovala, když vcházela a viděla, kdo tu na ni čeká. Ihned jí došlo, kdo to je i přesto, že se Hermiona se svým kouzlem tak snažila. Na Bellatrix si prostě nepřijde snadno. Nadšeně rozkázala smrtijedům, následujícím ji, aby zavolali Pána zla. Její radost ztuhla v momentě, kdy u jednoho lapky zaregistrovala meč.

Meč, který má právě ležet v jejím sejfu společně s-

„Kde jsi to vzal?" zařvala směrem k lapkovi s mečem.

Polekaně se na ni podíval.

„Našel jsem ho u nich a tak jsem si ho nechal, jako kořist."

„Ten meč patří mně! A má být v mém trezoru."

Muž se nerozmýšlel, když viděl vztek v jejích očích a okamžitě jí podal meč. Sebrala mu ho a hlasitě je vyhodila z domu, za doprovodu spousty nesouhlasu, ze strany lapků. Následně se otočila zpět k triu, nehnutě stojícímu uprostřed haly.

„Takže," začala, „kde jste vzali ten meč?"

Celý vyděšení ze sebe nevydali ani hlásku až Harry sebral svou odvahu.

„Našli jsme ho." Bellatrix si ho sjížděla pohledem v očích blesky.

„Lháři!" křičela, „Ale to nevadí já si to zjistím." Zavolala na smrtijedy. „Odveďte tady chlapce dolů, chtěla bych si tu popovídat s Hermionou o samotě." Pronesla, zatímco z dívky nespouštěla oči.

V jejím obličeji se promítalo zděšení, strach a beznaděj. Smrtijedi bez zaváhání splnili rozkaz, chytli chlapce a celé zoufalé je odvedli do sklepní cely, opatřené ochranou proti kouzlení. V cele objevili další osoby, dobře známé jako Lenku Láskoradovou a Ollivandera.

V hale se to schylovalo k horším úkonům. Bellatrix povalila na zem kudrnatou dívenku. Klekla si k ní a vyhrnula jí rukáv.

„Kde jste vzali ten meč?" prskala na ni vztekle.

„Já nevím, našli jsme ho." pronesla dívka.

V tu chvíli ji začala přejíždět po ruce hůlkou, zastavila se a pomalu ji vytvořila na ruce první písmeno ze slova "mudlovská šmejdka".

„Lhářko. Co jiného jste ukradli?"

Bellatrix jí zasypávala otázkami, bohužel Hermiona neznala odpovědi, proto se jí o několik minut později na ruce leskl celý nápis. Hermiona to už od druhého písmene nezvládala a tak divoce křičela pod náporem bolesti.

Já vím tato kapitola není zajímavá, protože ji už moc dobře znáte, takže se omlouvám. Další kapitolu očekávejte přibližně v sobotu. Děkuji