"Maty, nechceš si ho vzít na víkend, nebyl jsi s ním dlouho a tak bych ti měla dát šanci." napíšu a odesílám, dřív než si nechám cokoliv promyslet.
"Jsi úžasná, mohli by jsme někam zajít všichni tři?." příjde mi po chvíli odpověď.
"Nejsem si jistá." odpovím a mobil vypnu.
V noci nemůžu spát a tak chystám věci pro Dominika abych tady nemusela lítat ráno a mohla Dominika dát hned Matymu.
_________________________________________________________________
"Crrr." uslyším zvonek a beru tašku s věcmi a Dominika do rukou.
"Ahoj Matty," řeknu a nenechám ho promluvit, "tady jsem dala věci, který budete potřebovat i nějaké věci co může jíst a co mu ještě nedávat." řeknu a strkám mu tašku i Dominika do rukou.
"Oh, okay, já chtěl jsme se tě zeptat.." řekne a já ho okamžitě přeruším.
"Všechno co potřebuješ vědět je sepsané tady na tom papíře." strkám mu ho do rukou a dveře zabouchnu.
Už jsou to dvě hodiny co odešli a já můžu konečně udělat to, kvůli čemu jsem nabídla Matymu víkend s Dominikem.
Přejdu do koupelny, kde si napustím vanu a vhodím do ní kuličky do koupele a vleju pěnu. Z vody se kouří a já si na vanu pokládám všechno co potřebuju. Navíc si tam dávám 4 svíčky, které zapalím a pomalu se svlékám.
Pomalu usedám do vany a rukou kroužím nad zapálenými svíčkami až musím ucuknout, protože mě spálí.
Pohlédnu na jedinou věc, která je položená na vaně a vezmu si ji do ruky. Stisknu v pěst a cítím jak se mi zarývá do ruky a cítím tu úlevu od psychické bolesti. Všechno ze mně opadává a já proto nekončím.
Vynořím nohu z vody a pomalu přejedu žiletkou přes kůži nad kolenem. První říznutí byla malá a jen na kůži, čím víc jich ale bylo, tím hlouběji jsem žiletku zarývala, voda se barvila krví a já si uvědomím, že z očí se mi hrnou slzy.
Přemýšlím proč tohle vlastně dělám, ale nenapadá mě ani jedna věc proč přestat. Nohu mám samou jizvu a některé rány nechtějí přestat krvácet a mě vytrhne z transu zvonění mobilu.
"Agrh." zaskučím a natáhnu se pro mobil.
Na displeji svítí Maty a já se leknu, že se něco stalo.
"Halo?!" řeknu do telefonu skoro polohlasem, protože jsem dost vyčerpaná, hlavně kvůli ztrátě krve.
"Ellie, já jsem.. on Dominik zrovna usnul a já si říkal, jestli by jsi nechtěla s námi někam zajít, víš chtěl bych vidět i tebe. Chybíš mi." řekne a já si setřu slzy z tváře.
"Nevím jestli je dobrý nápad, aby jsi mě viděl takhle." řeknu a odmlčím se.
"Jak?" řekne a já si úplně představím jeho úšklebek na tváři, když se tváří zmateně.
"Nijak." řeknu nakonec a už se jenom rozloučím.
"No dobře, nevím sice co se děje, ale neuspěchej žádné své rozhodnutí prosím. Víš jak to dopadá." řekne a nakonec položí.
Vím, a to moc dobře vím, jak dopadá když uspěchám své pocity. Naposledy to skončilo rozchodem, předtím málem smrtí, měla bych být poučená, ale nejsem.
Znovu vezmu do ruky žiletku a ještě párkrát se říznu, rány jsou dost hluboké a tak voda kolem mě je celá rudá od krve, tak se rozhodnu vylézt.
V bytě na mně ale všechno padá, vyčítám si každou ránu. Přemýšlím nad Matym, a nevím co dál. Nakonec se usadím se svým deníkem v ruce a sluchátky v uších na balkonu a po chvíli už ani nečtu jen poslouchám texty písniček a brečím.
"Tentokrát to udělám pořádně, nejsem přece tak slabá." řeknu si potichu a odhazuji sluchátka i deník na stůl.
Jsem úplně hrozná, mám tolik nápadů a nevím jestli psát nebo ne. Může mě někdo každý den k tomu ntb kopnout a nepustit mě od něj, protože jinak asi vydávat fakt nebudu! Zabít mě! Jsem debil prostě :D
Enjoy it!
ČTEŠ
Love this life
Teen FictionNašli se. Překonali všechny problémy, ale nakonec byli oni tím problémem pro toho druhého. Co když se potkají? Co když zjistí, že je otec? Budou zodpovědní, nebo jsou na to příliš mladí? Všechno se dozvíte v druhém dílu story Hate this life, která j...