Who are you ?

Rozhodnutí

Po incidentu v jídelně jsem se zbalila a šla čekat na Zayna na parkoviště. Přijeli jsme totiž spolu autem. Mezitím co jsem čekala, zapnula jsem si mobil a čekala až naběhne. 6 zpráv od neznámého čísla ? Ten kluk si snad nedá pokoj, řekla jsem si a pustila si písničky. Dala jsem si náhodné přehrávání protože mám okolo 400 písniček a nikdy nevím jakou si pustit. Jako první se mi pustilo A.M od One Direction. Miluju tu písničku. Když jsem si zandala mobil do kapsy, z tašky jsem vyndala cigarety a zapálila si. "První den už tu kouříš. Se nezdáš sestřičko." řekl Zayn, který právě přišel. "Kdyby sis ty svoje nevykouřil už včera, tak taky pálíš jednu za druhou." odpověděla jsem mu a vyplázla na něj jazyk. "To máš pravdu. Že mi jednu dáš ?" zeptal se mě a nasadil štěněcí pohled. "Nesnášim tě" odpověděla jsem naštvaně a jednu jsem vyndala z krabičky. "Taky tě miluju" odpověděl Zayn a začal se smát. Nevydržela jsem to a zachvilku se smála s nim. Když jsme oba dokouřili, nasedli se do školy a rozjeli se domů. "Tak co první den ve škole ?" zeptali jsme se oba zároveň a začali se smát. "Ty první" řekl mi Zayn a čekal, co ze mě vypadne. "Lepší než jsem si myslela, že to bude. Poznala jsem hned 3 skvělý holky a vylila jsem polívku na školní couru, ale to už asi víš." řekla jsem mu se smíchem a on se po chvíli přidal. "Co u tebe ? optala jsem se hned, jak se e přestala smát. " Taky dobrý, potkal jsem jednoho kluka, Harryho, a myslim, že by z nás mohli bejt kámoší. Stihnul jsem zblbnou půlku holek na škole, včetně tvý blonďatý kámošky, a začít si budovat pověst bad boye." "Tak to máš zajímavější den než já ty bad boyi. Ale jenom já a rodiče víme, že žádnej bad boy nejsi. Na venek sice ano, ale když se zamiluješ, vyjde najevo tvoje rozkošná a milá stránka." řekla jsem Zaynovi. Než ale stačil odpovědět, zajel na naší příjezdovou cestu a zaparkoval. "Dík brácha za odvoz" řekla jsem mu a běžela do domu. "Jsme doma! " zakřičela jsem a čekala na odpověď. Nic. Jak tipické. Táta zse někde natáčí film a máma někdě zpívá. Nejsou moc doma, to je pravda. Ale mě to moc nevadí. Vždy si totiž vyhradí pro rodinu 1 víkend a 1 týden v měsíci, kdy se věnujou jenom ná a jezdíme na výlety, a nebo jsme jenom doma a koukáme na film a užíváme si rodinnou pohodu. Svojí rodinu miluju anikdy bych jí za nic nevyměnila. Protože jsem měla na něco chuť, zašla jsem do kuchyně a z ledničky si vyndala jogurt a šla k sobě do pokoje. Sedla jsem si do své houpací sítě, kterou tam mám a vytáhla mobil z kapsy. 7 zpráv. On se mi snad zdá. Nadechla jsem se a otevřela koncerzaci s neznámým mladíkem.

neznámé číslo : Co ? Ne promiň. Chci si psát. Líbíš se mi.

neznámé číslo : Carol ? Neignoruj to vybrování tvého mobilu a odpovídej mi. Prosím

neznámé číslo : Notáák. Přece musíš být aspoň trochu zvědavá kdo jsem.

neznámé číslo : Jsi tak krásná, když se soustřeďuješ na učení a v zamyšlení koušeš konec propisky.

neznámé číslo : Odpověz aspoň jednou, prosím, Carol.

neznámé číslo : Vidim na tobě, že cítíš ty vibrace. Tak se koukni a přečti si ty zprávy.

neznámé číslo : Teda, tys to tý Alici při obědě nandala. Myslel jsem si, že si milá dívka. Ale tuto ? Wau překvapila si mě.

Když jsem si dočetla zprávy nevěděla jsem jak reagovat. Ten kluk musí bejt blázen. Ale milej blázen. měl pravdu, celý den jsem cítila ty vibrace a chtěla se kouknout. Ale věděla jsem, že nesmim. Aspoň ne ve škole. Nechci si nic začínat s klukama, když jsem se ještě nedostala z posledního vztahu, který mě dost poznamenal. Chvilku jsem přemýšlela, jestli mu mám depsat nebo ne. Nakonec jsem se rozhodla, že mu odepíšu. Jenom ze slušnosti. Jeho číslo jsem si uložila jako 'Cizinec'

Carol : Ahoj. Musíš mi přestat psát.

Cizinec : Co ? Proč ? Udělal jsem něco ?

Carol : Ne ty nic. Jenom bys mi neměl psát. Nejsem holka, se kterou by sis psal, po nějaký době se jí ukázal a byli byste spolu do konce života. Promiň, ale takovej typ holky vážně nejsem.

" Carol, Zayne ! Večeře ! " zavolala na nás mamka. Mobil jsem zamknula a položila na stůl. Po schodech jsem seběhla do kuchyně, kde už seděli oba rodiče. V patách se mi hrnul Zayn. "Co je k večeři?" zeptala jsem se zvědavě. "Těstovinový salát" řekla mamka s úsměvem. Všichni jsme si sedlo ke stolu a začali jíst. Rodiče si o něčem povídali se Zaynem a já se myšlenkami vrátila zpátky k neznámému pisateli zpráv. Přemýšlela jsem o tom, jaké by to bylo, kdyby jsme si psali dál, jestli bych se někdy přenesla přes mou minulost, co by se stalo kdyby se někdy ukázalo kdo to je. Ano, psali jsme si teprve jeden den. Ale on byl první kluk, který tu o mě projevil zájem. Pokud si teda že mě nedělal srandu nebo se nejednalo o nějakou sázku. Nevím co budu dělat, jestli si s ním mám nebo nemám psát. "Carol ? Zlato ? Vnímáš mě ? ptal se mě táta a koukal na mě. " Co, ne promiň. Co jsi říkal? " "Nic, nic. Co se děje ?" "Nic, jsem v pohodě. Půjdu spát. Dobrou." řekla jsem rodičům a zvedla se od stolu. Když jsem došla do pokoje, vzala jsem si pižamo a šla se vykoupat. V koupelně jsem si vlezla pod sprchu a pořádně se umyla mým oblíbeným šamponem s příchutí jahod. Vlasy jsem si umyla výživným šampon, abych je neměla zničené a vylezla ze sprchy. Oblékla jsem si pižamo a celou dobu přemýšlela nad neznámým. Když v tom mě napadlo co udělám. Když jsem měla připraveno všechno na zítra vzala jsem si mobil a vlazla si do postele. Otevřela jsem konverzaci s cizinecem a měla jsem 4 nové zprávy.

Cizinec : Tak teď si odhalila můj tajný plán poznat tě a mít se mnou malý růžový jednorožce.

Cizinec : Né dělam si srandu, ale jednorožce bych chtěl.

Cizinec : Carol ? Odepiš prosím.

Cizinec : Prosím Carol, líbíš se mi a moc bych tě chtěl poznat.

Když jsem si přečetla zprávy, musela jsem se pro sebe pousmát. Taky miluje jednorožce jako já. Možná jenom to rozhodnutí nebude špatný. Nadechla jsem se a začala psát zprávu neznámému, nad kterou jsem dlouho přemýšlela.

Carol : Takže milí cizinče z mé třídy. Omlouvám se, že jsem neodepsala. Byla jsem na večeří a také jsem musela přemýšlet, co s tebou udělám. Mám návrh, který když schválíš, tak by mohl vyhovovat nám oběma. Zní asi takto : Pokud si chceš psát a vážně mě chceš poznat, můžeme si psát. Ale já budu chtít poznat tebe. Můžeme být kamarádi. Ale pouze přes mobil. Nikdy, nebo ne v nejbližší době se nepotkáme. A další podmínka. Nebudeš na mě nic zkoušet. Nechci vztah, chci kamaráda. Jo ! A chci jednorožce !

Cizinec : Nenene!! Jednorožec je můj! A ano beru. Sice se mi moc nelíbí, že nemám nic zkoušet nebo že se nikdy nepotkáme, ale pokud je toto jediný co přijmeš tak to beru.

Carol : Dobře, jsem ráda, že souhlasíš. A teď už půjdu spát. Měj se neznámí cizinče.

Cizinec : Dobrou Carol. Mám tě rád.

Když jsem si přečetla poslední zprávu od něj, musela jsem se usmát. Sice jsem mu napsala ať nic nezkouší, ale zvláštním způsobem se mi taky líbil. A možná časem ten návrh přece jenom zruším a budu ho chtít vidět. Ale né v nejbližší době.

Tak je tu další díl. 1240 slov. Budu moc ráda za hvězdičky nebo komentáře :) A tuto část bych chtěla věnovat mé kamarádce, kterou znám vážně od narození, i přes to, že je o měsíc a dva týdny starší :D Poprosila mě abych jí také někdy věnovala část, tak tady jí máš Betynko :D A doufám, že se líbila :))