Bellarke

Láska je slabost

"Lexo počkej! Asi nemam, tak rychlého koně jako ty" zakřičela Clarke a dohnala Lexu. "Možná je to v tom, že jste na Arše koně neměli a já na něm jezdím od malička." řekla ji Lexa s úsměvem v obličeji. "Nebo, protože jsem dřevo." řekla Clarke a obě dvě se začali smát. "Jestli chceš dáme si pauzu?" navrhla Lexa a otočila k ní hlavu s tázavím obličejem a čekala na odpověď. "Ta by bodla." odpověděla Clarke. Obě seskočily z koní, uvázaly je ke stromu a sedly si na velký kámen kousek od koní. "Těšíš se až uvidíš přátele? zeptala se Lexa a dívala se dopředu na velkej kopec, za kterým leží Camp Jaha. "Ani nevím. Jasně že budu ráda, že je vidím, ale co když oni rádi nebudou, co když mi neodpustili za to, co jsem udělala a potom odešla bez rozloučení. Ale čeho se bojím nejvíc je to, že tam třeba někdo už nebude, že někdo mohl umřít." odpověděla ji dlouze Clarke. "Neboj se všichni budou v pořádku!" utěšovala ji Lexa a chytla ji za ramena. "Ale co když ne? Co když se něco stalo třeba mámě nebo Octavii. Co když se něco stalo Bellamymu?" Lexa Clarke objala a pořád ji utěšovala, ale v tom najednou vyhrkla "Sakra Clarke, seber se! Jsi přece silná! Nedovol, aby tě tvoje myšlenky udělali slabou!" "Jasne! Láska je slabost. Ale co když ne?"řekla ji Clarke a utřela si slzy z tváře. "Možná ne. Ale když ti na někom záleží, máš ho ráda a ono se mu něco stane, tak tě to zlomí a jseš slabá. Takže pro mě je láska slabost!" odpověděla ji nemilosrdně Lexa. "Možná máš pravdu" řekla Clarke, podívala se Lexe do očí a chytla ji za ruku. "Měly bychom už vyrazit. Už jsme si odpočinuly a teď vzhůru na cestu!" řekla Lexa vesele, i když bylo poznat, že když je s Clarke, tak na větu LÁSKA JE SLABOST nějak zapomíná. Obě vyskočily na koně a mlčky jely vedle sebe.

Před očima se jim objevil velká brána a nápis Camp Jaha. "Jsme tu!" řekla Clarke s úsměvem. "Je čas." řekla smutně Lexa. "Čas na co?" zeptala se nechápavě Clarke, i když tušila na co je čas, ale nechtěla to říct. "Rozloučit se.....Nemůžu jít dovnitř po tom, co jsem vám udělala." Clarke se jí vrhla kolem krku a upustila pár slz. Lexa ji pevně stiskla a políbila. "Ať se znovu setkáme!" řekla smutně Clarke. "Dávej na sebe pozor Clarke. A buď silná!" rozloučila se Lexa a odjela na koni. Clarke stála sama před bránou a dívala se kolem sebe. Nic se nezměnilo, všechno je jak si to pamatuji. Před Clarke se otevřela Velká brána a ona si pro sebe zašeptala "Jsem doma..."

Prosím komentujte. Chci vědět, jestli se vám to líbí a jestli mám pokračovat. Brzo vyjde The 100 3.série strašně s na ni těšim a co vy?

Nuttinka00