Pravý okamžik

Harry

Zdravím vás! Vzhledem k včerejšímu úspěšnému dni (rozumějte na zkouškách se zadařilo), tak jsem si říkala, že zveřejním (alespoň pro těch pár z vás, kdo to čtete) další díl. Snad jste rádi (netuším to, nenapíšete mi :-( ). Mějte se! :)

_____________________________________________________________________

                                                                                        ***

Harry za sebou zabouchl dveře od bytu. Takový kousek do kavárny a tolikrát se musel zastavit kvůli nějakému podpisu nebo fotce. Jenže musí být milý, vždycky byl ten milý. Nedělá mu to problém, vyfotit se s někým, jenom na to zrovna teď neměl náladu. Zuje si boty a vyhodí prázdný kelímek od kávy. Poté zamíří rovnou do koupelny, kde si napustí vanu. Potřebuje si dát dlouhou a horkou koupel. Sundá ze sebe svou vytahanou šedou mikinu, rozepíná si úzké džíny, když v tom zazvoní telefon. Harry se ohlédne po mobilu, ale nikde ho nevidí. Zazvoní znovu.

„Fuck," polohlasně zakleje zelenooký. Rozhlíží se všude možně, ale telefon nikde nevidí. Zazvoní potřetí. Jde do obýváku a tam na stolku leží jeho iPhone. Podívá se na displej, kde svítí fotka jeho mámy.

Sakra, teď ne. To nebude příjemný rozhovor. Nesmí to na mně poznat, jinak to bude opravdu ošklivý hovor.

„Haló? Ahoj, mami." S falešným úsměvem na rtech odpovídá na klasické banální otázky a snaží se působit nenuceně. S napětím však očekává tu jedinou otázku, která může odpálit atomovku.

„A jak se má Louis?" Prásk! Otázka byla položena. Harry se zhluboka nadechne, napočítá do pěti a pak co nejklidněji řekne: „Myslím, že se má dobře, mami." Sakra, měl jsem říct, že se má dobře. Teď přijde smršť otázek. Ty jsi ale blbec, Stylesi.

„Myslíš? Ty to nevíš?" zeptá se Anne. A sakra, no neříkal jsem to? Je to tady... Otázková smršť se na mě řítí. Fajn, tak to řeknu rovnou, nebudu se s tím párat, musí se s tím vyrovnat i ona.

„No, víš, mami... my..." souká ze sebe Harry.

„Ano?"

„My už s Louisem nejsme... víš, nejsme spolu."

„Ale, zlato, co se stalo? Jsi v pořádku? Nechceš přijet?" Anne chrlí jednu otázku za druhou.

„Mami! To je dobrý, jsem v pohodě. To bude dobrý. Nedělej si starosti." Harry nemohl být víc přesvědčivý. Oklamal by i sám sebe, kdyby necítil tu sžíravou bolest. Rozloučil se a odhodil telefon na sedačku. Šel zpátky do koupelny, kde zjistil, že jeho horká koupel se proměnila v totálně ledovou. Vanu tedy vypustil a přemýšlel, jestli se má namáhat a napustit ji znovu. Po minutovém rozhodování usoudil, že ji znovu naplní, protože nutně potřebuje vypnout a relaxovat. Naložil se do horké vody, zavřel oči a odpočíval.

„Sakra." Zapomněl jsem si pustit muziku a mobil je v obýváku. Že já jsem takovej vůl. Vstane, vezme ručník a ledabyle se osuší. Rychle si dojde pro mobil, na kterém při cestě zpátky pustí přehrávač. Vleze do vany, natáhne se a spokojeně zakloní hlavu.

„Konečně," vydechne.