Flashback:
Usmál jsem se na ni a ona doslova přihopkala a schoulila se mi do náruče a já ji objal. "Tracy? Nemáme nic příští týden že ne?" zeptal jsem se opatrně. "Nene proč?" jen jsem se na ní usmál a položil se s ní do postele a přikryl nás. Políbil jsem jí do jejích černomodrých vlasů a objal ji. Za chvilku jsme oba spokojeně oddychovali...
:Konec flashbacku
JEREMIAH:
Můj plán se vyvíjí naprosto...skvěle. Je ráno okolo osmé hodiny a Tracy ještě v klidu spí,já jsem "na nohou" asi od půl osmé. Dnes bysme měli být doma a někdy odpoledne by měla přijet Lanna aby se s Tracy seznámila.
Tracy se vedle mě mírně protáhla a vydala neidentifikovatelný zvuk. Upřímně podobalo se to kočce,když zasyčí. To mě rozesmálo a pod návalem záchvatu smíchu jsem se svalil z postele s obří ránou o zem. Tracy se s trhnutím posadila na posteli a vyjeveně se rozhlížela. Když ale sklonila hlavu dolů,kde jsem se válel já,kývla hlavou a jako bez duše se vydala ven z pokoje. Zíral jsem na dveře,ve kterých se ještě mihl její župan a pak se s námahou zvedl ze země a zmateně se posadil na postel. Byla úplně jako vyměněná....No nic,třeba je jen přetažená.
Když jsem šel po schodech dolů,ucítil jsem dokonalou vůni lívanců se sirupem a uslyšel jak Tres zpívá. Má úžasný hlas. Došel jsem k ní a obejmul jí. Tracy si mi položila hlavu na moje rameno a usmála se. Otočil jsem jí k sobě a jemně políbil. Když jsme se odtáhli,vtiskl jsem jí do ruky letáček od ségry. Jsou to TY hory a TEN naprosto dokonalý hotel a my jsme objednaní na apartmán. "Jeremy co to má být?" zeptala se a zvedla jedno obočí ve znamení že nechápe. Zasmál jsem se "To je to, proč jsem byl se sestrou venku."
A mrknul jsrm na ní. "My pojedeme na horyyy???" vypískla a objala mě. Kývnul jsem a objal jí co nejpevněji to šlo."Ano,za dva dny. Co kdyby jsme si začali odpoledne pomalu balit,protože pojedeme asi v sedm ráno." zaculil jsem se a ona se k mému překvapení rozzářila a její úsměv se roztáhl ještě víc až se zdálo že má doslova úsměv od jednoho ucha k druhému. A rychle a zběsile kývala hlavou.
Po obědě jsme si šli sednout na pohovku a kouknout se na nějaký film. Tracy se uvelebila na mě a já jí chytl okolo pasu. Pustili jsme film,ale zase jsme ho ani jeden nevnímali,užívali jsme si jeden druhého.
Když jsme se zvedli a šli ke schodům v úmyslu jít pomalu balit věci do kufrů,zazvonil zvonek. Krátce a pronikavě. Takhle nikdy náš zvonek nezněl. Zírali jsme nechápavě na dveře. Dotyčný zaklepal,no spíš praštil asi pěstí do dveří a hrubým,protivným hlasem řekl "Je tam někdo?!" zněl dost naštvaně a hlas mi někoho nesmírně připomínal. Seběhl jsem schody po dvou,vzal za kliku a otevřel. Za dveřmi stáli dva muži stejně vysocí jako já se stejně vypracovaným tělem. Nikdy bych si je s nikým nemohl splést. "Ahoj Jere!" pronesli oba najednou se širokými úsměvy. "Čau kluci!" Rodger a Maidan mě poplácali po ramenech. Pozval jsem je dál a nabídl jim kávu,kterou přijali. Do kuchyně přišla Tracy a pohledy Maidana a Rodgera na ní padli. Oba vyskočili ze židlí a s úsměvy se před ní postavili. Koukali na ní dolů a ona pro změnu koukala nahoru stejně jako na mě. To mě donutilo usmát se. "Ahoj?" řekla Tracy nejistě. "Ahoj!!" zařvali oba najednou,viděl jsem jak Tracy nadskočila. Chtěl jsem jít za ní,ale v půli cesty jsem se zastavil,protože Rodger s Maidanem na ní skočili a začali jí objímat a mačkat jako šílení. "Pá-pánové j-já eh nem-nemůžu dých-dý-dýchat." díky bohu ji pustili a sedli si na barové stoličky. "Já-já jsem Tracy." pronesla ještě přidušeně a já jí objal okolo ramen. "Já jsem Maidan" "Já jsem Rodger" pronesli oba.
Když dopili kávu,odnesl jsem hrnky a vrátil jsem se. Zarazilo mě,že ani jeden z nich se už neusmíval a jejich výrazy spíš značily upřímnou lítost a podporu. Jedno obočí mi vyletělo nahoru a Maidan se na mě podíval. Zvedl ruku a ukázal na židličku vedle Tracy. Poslechl jsem a sedl si. "Tak co je za problém?" povzbudivě jsem se usmál a spráskl ruce. Rodger si jen nenuceně odfrkl,podíval se na Maidana a kývl. Maidan si odkašlal a spustil. "Jeremy...je tu taková věc,o které neměl nikdo vědět...jen tady Tracy,ale jak se ukázalo,nevěděla a z toho se klube problém." Tracy měla sklopenou hlavu,když jsem jí chytil za ruku podívala se na mě ustrašeně a já na ní povzbudivě mrkl. Maidan pokračoval. "Ty,jak dobře víš,jsi Anděl Světla...my s Rodgerem taky...Takže Tracy a Jeremy...jste povoláni na Velitelství..." zděsil jsem se "Tak moment! Neprozradil jsem se a to že jsem Tracy ukázal s kým má tu čest,přece není trestný!!" klepal jsem se a Tracy taky "Jistě,že to není trestný. Uklidni se. Jde o to...že....Tracyin otec mrtvý není." Tracy prudce zvedla hlavu a zalapala po dechu. Stiskl jsem jí ruku. "Můj otec? Vždyť...volali mi z nemocnice! Je mrtvej!" šeptala,ale všichni jsme jí slyšeli. "Ty Tracy...poslouchej mě teď...řeknu ti jak to s tebou doopravdy je." Tracy kývla a tím dala Maidanovi znamení ať pokračuje. Odkašlal si "Takže když ses narodila,nebylo to v nemocnici a tvoje matka,jelikož byla Andělem Světla,zemřela. Zemřela...protože tvůj otec je Anděl Tmy. Tvá matka,jmenovala se Iris a tvůj otec ,ten se jmenuje Dalan,se do sebe bezhlavě zamilovali a přesto,že to je zakázané,se Anděl Tmy a Anděl Světla stýkali na hranici. Jejich vztah nemohlo nic přerušit a tak jedné noci jsi byla ty jediným budoucím potomkem těchto dvou světů. Už tehdy oba věděli,že něco není v pořádku. Iris měla neustálé křeče všude po těle a ty tak jednou pozdě večer jsi v klášterní porodnici přišla na svět. Tvoje matka tě milovala už když tě nosila. Ten den její oči pohasly a tvůj otec se málem zhroutil,ale když tě viděl nemohl to přenést přes srdce a vzal si tě do rukou a odběhl pryč z kláštera. Dal tě do péče dvoum lidem,teda tvojí nevlastní lidské matce,která taky zemřela a tvému nevlastnímu lidskému otci,který je taky po smrti. Tvoje pravá matka zemřela proto,protože když zplodí Anděl Tmy a Anděl Světla potomka znamená to,že Anděl Světla zemře po porodu,protože nesnese tu energii a moc a ty jsi tím pádem velmi silná. Tracy takže jsi Anděl Tmy,ale ovládáš i moc Anděla Světla,což je schopnost pomoct,naslouchat a vyčíst emoce lidí. Mrzí mě to. Mimochodem tvůj pravý otec tě hledal až moc a skončil v Los Angeles ve věznici. Takže možná by jste vy dva mohli jet na výlet do L.A.,co?" po tomhle jsem nebyl schopný slov. Tracy se mi zhroutila do náruče. Vnímal jsem už jen jak Rodger a Maidan mávájí a odcházejí. Vzal jsem Tracy do náruče a přešel s ní do obýváků na gauč. Položil jsem se s ní a objal okolo pasu. Šeptal jsem jí "Miluju tě a nikdy nepřestanu" v klidu oddychovala. V okamžiku sebou začala škubat a svíjet se v bolestech a křečích. Křičela a já netušil,co dělat. A pak....
Jsem zpět!!!
Po dlouhý době tu mám trošičku delší kapitolu. Prosím piště komentáře abych věděla co si o tom myslíte. Doufám že se bude líbit a já se loučím....nudle s vámi :)) Adel
