Plán selhává

358 16 0
                                    

Jess
Včera jsem byla v pokoji s Ashem. Všechno jemu mu řekla. Zůstal se mnou i přes noc. Je to můj veliký bráška. 

V noci mě vzbudil dívčí křik. S Ashem jsem se probudili.  "Počkej tady." Řekl Ash a šel pryč. Tmu nemám ráda, proto jsem si zapnula lampičku. Po chvíli přišel Ash. Jeho obličej byl smutný. "Asi, co se stalo?" Zeptala jsem se ho ustaraně. Nepatrně se usmál a lehl si zpátky vedle mě. "Ráno to to řeknu, teď jdeme spát." Zhasla jsem lampičku a zavřela oči. Můj první polibek, náš první polibek. Chtěla jsem se odtáhnout, ale Calum náš polibek prohloubil. Zapojil i jazyk, ale to už kluci dávali najevo svou přítomnost hlasitým odkašláním. Odtlačili jsem se od sebe. "Ou, omlouvám se, asi jsem to přehnal." Usmála jsem se. "To je v pohodě." Ach jo, to bylo tak dokonalé! "Už půjdu spát." Oznámila jsem klukům. Luke mi podal oblečení. "Bez toho oblečení Ti to ale sluší víc." Zasmál se Luke. Calum si vzal trenky a postavil se. "Půjdu už taky." Šla jsem do kuchyně a Calum mě následoval. "Jess?" Otočila jsem se na něho a napila se. "Hmm?" Zeptala jsem se. "Jen se Ti chci omluvit, opravdu moc mě to mrzí. Nevím, co to do mě vjelo." Začal se omlouvat. "Cale, nech toho, už jsem řekla, nevadí mi to. Mám Tě moc, moc ráda." Objala jsem ho. "Taky Tě mám moc rád Jess, no vím, že jsem jako sourozenci, ale já k tobě něco cítím, jako něco víc, než kamarádství. A promiň, musel jsem Ti to říct." Vyjeveně jsem na něho zírala. "Jess, já, já promiň, asi jsem Ti to neměl říkat. Prosím, nezlob se na mě, můžeme být zase jako předtím, jako myslím kamarádi?" Zeptal se mě ze strachem v hlase. Pořád jsem na něho hleděla. "Cale, nemůžeme být kamarádi, ale," Vykulil oči. "Cože? Proč?" Skočil mi do řeči. "Sakra, neskákej mi do řeči. Chci říct, že nemůžeme být jen kamarádi, protože k tobě taky něco cítím. No víš, já, no, no prostě já Tě miluji." Jeho oči se rozzářily. "Pane Bože, Jess, taky Tě miluji. Staneš se mojí přítelkyni?" Zeptal se. Měla jsem slzy v očích. Přikývla jsem. S Calumem jsem se objali a políbili se. "Miluji Tě!" Zašeptal mi do ucha. "Já tebe." Najednou se ozvalo tleskání a pískání. Otočili jsem se. Stáli tam kluci. "No konečně, na tohle jsme dlouho čekali." Usmál se Ash. Přejeme vám to, určitš vám to vydrží." Překřikovali se kluci jeden přes druhého. S Calumem jsem se na sebe podívali a usmáli se. "Tak my už půjdeme spát. S Calumem jsem se chytli za ruky a šli k němu do pokoje.
Rychle jsem se probudila. "Ashi, Ashi vstávej!" Budila jsem ho. "Co- co se stalo?" Zeptal se rozespale. "Já si vzpomněla. Vzpomněla jsem si na všechno s Calumem. Na ten večer, kdy jsem hráli flašku. Na to, jak mi řekl, že mě miluje. Ashi, já ho miluju" Zítra mu to musím říct!" Začala jsem se smát. Podívala jsem se na Ashe. Nebyl nějak extra nadšený. "Ashi, co je?" Zeptala jsem se. Jen pokýval hlavou a falešně se usmál. "To je super." opět se falešně usmál. "Ashi, vidím, že se něco děje. Co se stalo?" Zeptala jsem se s obavou. 

Ash
Pořád to vidím před očima. Calum a ta hokla. Chudák Jess. "Ashi, Ashi vstávej!" Začala mě budit. Nespal jsem, měl jsem jen zavřené oči. "Co- co se stalo?" zeptal jsem se. "Já si vzpomněla. Vzpomněla jsem si na všechno s Calumem. Na ten večer, kdy jsem hráli flašku. Na to, jak mi řekl, že mě miluje. Ashi, já ho miluju" Zítra mu to musím říct!" Jess byla nadšená. Za to já byl zklamaný. Ach Cale, Cale.  "Ashi, co je?" Zeptala se. Jen jsem záporně zakýval hlavou a usmál se. "To je super."  Znova jsem se usmál. "Ashi, vidím, že se něco děje. Co se stalo?" Nemůžu jí tu radost vzít. Ne teď. "Jess, ráno ti všechno řeknu, teď pojď ale spát." Otočil jsem se a zavřel oči. Jess si lehla blíž ke mě a usnula.

Ráno
"Vstávej Růženko." Vzbudil mě její hlas. "No jo, vždyť už vstávám." Protřel jsem si oči a posadil se. "Říkej." Podívala se na mě. A sakra.

Jess 
Konečně mi Ash řekne, proč byl takový. "No," Otevřely se dveře. "Pojďte dolů, Calum nám chce něco říct. Urychleně!" Objevil se Luke ve dveřích. "Tak ti to asi říkat nemusím." Začínám se bát, co se dozvím. "Pojď." Otevřel mi dveře. "Počkej. Jen Ti chci říct, že asi tuším, co nám chce říct. No a chci Ti říct, buď silná. Nezapomeň, že máš mě, nás. S čímkoliv Ti pomůžeme." Objal mě Ash. Už začínám mít fakticky strach. V obýváku už všichni sedí. Tedy kromě Cala. "Nejdřív chce, abychom tady byli všichni a sám tu není." Poznamenal Mikey, který se ládoval pizzou.

Calum
Bože, mám strach, jak budou kluci reagovat. Jak bude reagovat Jess. Začínám pochybovat o tom, že to byl dobrý nápad. "Calí jdeme?" Zeptala se Jane. Jen jsem přikývl a vyšel z pokoje. Jane čekala na schodech, aby ji nikdo neviděl. V obýváku seděli všichni. A je to tu. "No jak jste asi včera slyšeli, nepřišel jsem sám." Podíval jsem se na schodiště, kde stálá vysmátá Jane. Bože. Pokynul jsem jí, aby šla za mnou. Ruku jsem ji dal kolem ramen. "Tohle je Jane. Chodíme spolu." Řekl jsem a políbil ji. Bolí mě líbat jinou, když tu je Jess, ale nedala mi na vybranou. Jedním okem jsem sledoval Jess, celá se klepala a neměla daleko k pláči. Ukrývala se u Ashe v náručí. Z ničeho nic se zvedla a odběhla do pokoje. Bylo toho asi pro ní moc. "Klidně se mě na něco zeptejte." Usmála se. "kolik Ti je?" Vyhrkl Ash. "Čtr. Patnáct. Patnáct mi je." Nejistě se usmála. Bože, tohle už nezakecá. "Calume, chci s tebou mluvit. Hned!" A je to tu. Ash něco tuší. Společně jsem šli do kuchyně. "Co potřebuješ?"  Zeptal jsem se. "Víš že jsi neskutečnej idiot? Tak za 1) přivedeš nám tu 14-ti letou holku, se kterou se nezapomeneš vyspat. A za 2) Jess si včera na všechno vzpomněla. Na to, jak jste spolu začali chodit. Na to, jak si jí poprvé řekl, že jí miluješ. Taky Tě miluje, nebo asi milovala." Poslouchal jsem každé jeho slovo. "Jess, Jess si vzpo-vzpomněla?" Zeptal jsem se nejistě. "Jak už jsem řekl." Sakra, posral jsem to. "Ashi, musím Ti něco říct. Já s tou Jane chodím jenom k vůli tomu, aby se ke mě vrátila Jess. Nic k Jane necítím." Zavřel jsem oči a čekal, co mi řekne Ash. "Bože Calume. Ty seš takovej debil, magor a všechno možné. Sis jako myslel, že když Tě Jess uvidí s nějakou jinou, že se s ní bude o Tebe prát? Ne! Nechá Tě, abys byl šťastný a možná si taky někoho najde." Tohle mi nedošlo. Musím za ní.   

Jess
Nemohla jsem tam už vydržet. Proč teď. Proč teď, když jsem si na všechno vzpomněla. A ještě z nějakou 14-tkou. Ale přeji mu to. Pokud je s ní šťastný, tak proč ne. Lehla jsem si do postele, přikryla jsem se peřinou a zavřela oči. Vzbudilo mě otevírání dveří. "Jess spíš?" Zeptal se mě calum? "už ne." Ležela jsem zády ke dveřím. Nestojím o to, abych viděla jeho šťastný obličej. "Jess chci,"  skočila jsem mu do řeči. "V pořádku, přeju Ti to. Teď mě nech, chci spát."Řekla jsem a zadržovala přitom slzy. Jen si povzdechl a odešel. vstala jsem a šla do koupelny. Napustila jsem si vanu, vzala si pěnu na holení a žiletku. zastavila jsem vodu, vyslékla jsem se a lehla si do vany. po chvíli jsem si nanesla pěnu na nohy a vzala žiletku. Párkrát jsem si s ní pohrála v rukách a pak mě něco napadlo. Nikdy jsem nic takového neudělala. Bojím se. Bojím se bolesti, která bude následovat. Nikdy jsem nic takového neudělala, proto nevím, jak můžu přitlačit a do jaké strany můžu říznout, aby jsem neměla jizvu. Jednou silně přejedu po ruce. Bolest je ostrá, štiplavá. Bolest se mění v příšerné škubání. Cítím, jako by mi někdo zapálil ruku. Ta bolest je nesnesitelná. Začíná se mi špatně dýchat a přestávám vidět. Nejspíš to bylo moc hluboko.

Calum
Vím, že šla Jess spát, ale musím ji říct pravdu. Neměl jsem se nechat od ní vyhodit. "Jess?" Vstoupím k ní do pokoje. Postel je prázdná. V koupelně se svítí. "Jess, vím, že se na mě zlobíš, ale nech si to vysvětlit." Nic. "Jess, můžu dál?" Zeptal jsem se. Zase nic. Pomalu otevírám dveře. "Jess, jdu dovnitř." Oznámil jí. Otevřel jsem dveře a spatřil jí. Hned jsem za ní běžel. Ležela ve vaně. Voda byla rudá. Viděl jsem, že ve vodě něco plave. byla to žiletka. Rychle jsem vytáhl ze skříňky ručník a vytáhl jí. Zabalil jsem jí a odnesl na postel a běžel pro obvaz. "Kluci, honem k Jess do pokoje!" Zavolal jsem na ně. Jess jsem přikryl peřinou. Dýchala, ale slabě. "Co se stalo?"  Přiletěli kluci. Ash běžel k ní. "Našel jsem jí ve vaně. Chtěla se podřezat." Začal jsem brečet. "Vždyť jí miluju a ona mě. Udělala to k vůli mě. Jsem takový debil." Začal jsem nadávat. "Cale, zlato, co to plácáš? Vždyť miluješ mě, ne jí." Přišla ke mě Jane a chtěla mě obejmout. odstrčil jsem ji."Sakra nech mě! Já Tě nemiluju. To všechno bylo jen k vůli Jess. Vypadni!" Zařval jsem na ní. Doslova jsem jí vyhodil. "Zavolejte záchranku, necítím puls!" Zařval Ash.

____________________________________

Máte tady další kapitolu. Je kapánek delší. Omlouvám se, že je to takové pomíchané a že každý kousek je z jiného pohledu. Snad je to přehledné. 

Chtěla jsem tu dát nějakou tu fotku se žiletkou, ale jakmile jsem uviděla první obrázek, raději jsem to zavřela. Celkem nechápu, jak může tohle někdo dělat k vůli nějakým "kravinám" Lidi mějte rozum a neničte se tolik!

Brother's best friendsKde žijí příběhy. Začni objevovat