3F - Fight for Freedom!

Seznámení

"Dlouho jsme se neviděli, Key" upíraly se na něj dvě vlčí oči barvy tekutého stříbra, ale ve skutečnosti byly jako nejušlechtilejší ocel - bez citu.

Kibum na ni chvíli hleděl a pak došel až k ní. Ty oči si příliš dobře pamatoval. Když je viděl naposled, tak umíral. Naklonila hlavu na bok a pozorovala ho. Ostatní jen nechápavě zírali.

"Proč jste tady?" stále se jí díval do očí.
"Někdo od vás zběhnul k SW. Proto nás velitelství povolalo." otočila se k Jinkimu.
"Jsem HaMi, ale většinou mě znají pod jménem Sairen." kývla hlavou k ostatním v místnosti a pohledem se zastavila na YiYoo. Jen na chvilku, pak se hned vrátila k Jinkimu.

"Velitelství rozhodlo, že se budou kvůli bezpečnosti slučovat týmy. A ke každému novému týmu přidělili nás jako bezpečnostní pojistku. Nikdo neví jak vypadáme, takže nás nepoznají. Máme vám pomáhat, ale zárověň máme i své rozkazy." vytáhla obálku a podala ji Jinkimu.

"Klidně můžu říct, co je vevnitř napsáno." uculí se, ale úsměv nedoputuje až do očí. "Jsem stopař, slyším, cítím a vidím cokoliv, co chci."

Jinki si vzal obálku a sedl si za stůl. Potřeboval vstřebat nové informace. Otevřel obálku a začetl se do rozkazů. Všechno, co řekla tam bylo napsané. Mezitím jí Kibum nabídl křeslo. Jen se pousmála a sedla si na opěradlo. Za ní se objevil huňatý ocas, se kterým švihala ze strany na stranu.

"Ale v týmu máte být tři, ne?" optal se Jonghyun. Amber na něj jen stočila pohled a opřela se o zeď.

"Pokud by se tu objevilo tolik nových lidí, přilákalo by to pozornost, nemyslíš? Naše týmy zůstávají v ústraní a dohlížejí na naše vlastní případy."

"Naše? Vy nejste jeden tým?" Minho zamrkal a koukal z jedné na druhou.

"Amber je v týmu s Yodou a Satanem. A já s Siksinem a Rubixem. Ještě sem přijde Jaer, naše patoložka. Je nejlepší ze všech, proto už není v terénu. Je Nekomato."

Jinki zatím dočetl rozkazy a zvedl pohled, což ho stálo skoro infarkt. Sairen si seděla na křesle, máchala ocáskem a vypadala naprosto nevinně. Ještě jak zastříhala oušky.
"Ty přezdívky jsou zajímavé" uchechtl se Taemin a koukl na Jinkiho.
"Podle rozkazů se k nám zítra připojí TOPova skupina. Nevím přesně, kdo to je, ale budeme spolu muset vycházet." povzdechl si.
"TOP patří mezi špičky ohledně gangů, vyřešil nejvíc případů. Jeho tým se ale často mění, protože dochází k úmrtím. Až moc často. Asi proto ho pošlou sem." vysvětlila Amber.

"TOPinka byl vždycky pako..." protáhla se a seskočila z křesla. "Ale když mu zabili první tým, tak se z něj stal pedant bez citu. Nedokázal se přenést přes Taeho smrt. Proto je mu jedno, co bude muset obětovat aby dostal jeho vraha. A moc hezký to nebude..." zašklebila se a došla ke Kibumovi. Dlaní mu přejela přes žebra, kde mohla cítit jizvu, která mu po té noci zůstala. Kibum se zachvěl a naskočil mu lehký ruměnec, což neuniklo Jinkimu.

"Kibum?"

"Jo?" stočil pohled na velitele, který se na ně podezíravě díval.

"O nic nejde. Jen už jsme se setkali." otočila se k němu a prokřupla si kosti v krku. "No nic, mám hlad, jdeme jíst?" hodila po nich štěněčí oči. Jong se prostě musel zasmát.

"Asi hodně využíváš tohohle pohledu, že?"

"Jak kdy... většinou je to Siksin" pousměje se při myšlence na to roztomilé kotě.

Minho se konečně vzpamatoval a koukl na YiYoo, která se o něčem potichu bavila s Amber. Ten pohled ho překvapil. Měl ji za obyčejnou puťku, co ani neví co je zbraň. Vtom zazvonil telefon.
"Yo? Kde? Fajn, hned jsem tam. Drž se dál kotě" strčila mobil do kalhot.

"Jídlo bude muset počkat. Práce volá."

"Kotě?" Taemin se zašklebil, znělo to dost divně.

"Je nekomato, takže je to pro mě kotě. Copak, mám ti tak říkat taky?" ušklíbla se a došla k němu, přejela mu prsty po bradě a lehce ho zmanipulovala.

"Sairen, je to mladší než ty" zasmála se Amber.

"Fakt?? Škoda" nahodila pout a nechala ho tak. Celou cestu se šklebila. Dole nasedla na motorku a jela do centra, kde na ni čekal Yo. Ten kluk jí přirostl k srdci, takže na něj dávala velký pozor. Během chvíle dojela k němu.

"Co se děje?"
"Myslím, že mám další zrádce. V TOPově skupině" ukázal před sebe, kde stála skupina lidí. Některé z nich znala. Jeden z nich byl z TOPovy skupiny. Zaposlouchala se do rozhovoru.
"Pozítří se bude dělat zátah na doky, tam ho můžete dostat. Stačí naznačit, že tam bude a ztratí hlavu. Pak už bude snadné ho dostat. Je to jednoduchá past."
"Jsi si jistý, že na to skočí?"

"Jediné, po čem jde, jsou ti, co mu zabili první tým. Nevím proč, ale je tím posedlý."
Zavětřila. TOP tu byl taky. Nechala kotě na místě a přesunula se k němu.
"Ahoj TOPinko" zašeptala mu do ouška a přidržela ho na místě. Chtěl se vzepřít, ale proti ní nic nezmohl. To už věděl. Sice vypadá jako slabá, ale je silnější než kdokoliv jiný.

"Počkej do zítra. Přišly nové rozkazy. Zase budeme spolu. A taky si ho vychutnáme... později" stáhla se dozadu. Věděla, že jde za ní. Vrátili se k Siksinovi.

"Odvolej tým. Jedeme na velitelství. Už na nás čekají." kývla na něj a přitáhla si kotě k sobě.

"Co kdybych si tě vzala sebou?" zamumlala mu do vlásků.
"Vážně?" upřel na ni svoje kočičí očka s jasnou prosbou.
"Pojď, jedeme." nasedla na motorku a počkala až nasedne. TOP měl vlastní odvoz se svým týmem.
"Sejdeme se na místě. Čtvrté patro vlevo. Zatím" kývla na něj a rozjela se pryč.