Sen kamarádek

První den

Mezitím co byla Mia ve škole, konečně sem měla čas si projít město. Navštívit pár obchodů, barů a odpočinout si od sestřiných otázek- ,,co budeme dělat ?". ,,Úúúúú" je tak otravná. Když sem akorát procházela okolo kašny uviděla jsem ,, HOTOVÝHO" boha v lidské podobě, skoro jsem začala slintat, po chvíli mě napadlo, že bych se ho na něco zeptala. Chvilku jsem si přehrávala v hlavě moje otázky, ale žádné nebyli normální. Za pár sekund mi došlo, že jsem chtěla jít do Mystic Grillu a protože sem si myslela že je místní tak sem se zeptala- ,, Can you help me, please?" Než se stačil zorientovat a promyslet si odpověď, kterou mi odpoví, mu trvalo asi tak 5 sekund, ale větu od tak úžasného kluka na tu by sem dokázala čekat nekonečně dlouho. Když se otočil, uviděla jsem jeho báječně pronikavé modré oči, než stačil něco říct, lehce se pousmál a přesvědčivým, drsným ale za to ladným hlasem řekl- ,, Surely, what's going on?" Bylo to jako mluvit s andělem tak něžným, ale přitom tak drně vypadajícím. Připadala jsem si jako v sedmém nebi. Po chviličce přemýšlení, opojení očního kontaktu a ladných úsměvů jsem skoro v hypnotismu odpověděla- ,, When is Mystic Grill?" Bez váhání odpověděl, ale nedokončil větu, nastalo mlčení, ale potom řekl, že mě rád zavede osobně. Když jsme tam už skoro byli zeptala sem se ho od kudy je, celkem dost mě překvapilo, že je z České Republiky, ale zároveň jsem si ulevila, protože angličtina nebylo zrovna moje silná stránka. Hned mi tu otázku odplatil, já jsem mu na ni odpověděla česky, začali jsme se smát a nemohli jsme přestat. Utišili jsme se až ve vnitř. Když pozdravil všechny jeho kamarády, vyzval mě abych se posadila a co bych si dala na pití, když sem si uvědomila, že mluví na mě s milým úsměvem sem mu odpověděla- ,,Burbon prosím", naoplátku mi vrátil jen ladný úsměv a přihodil ,, Dobrý výběr"...