Hopeless Hope (FF, TMR, CZ)

3. ,,Oh! Promiň Newte!''

Napadlo mě že bych za ním měla asi jít, ale nakonec jsem nešla. Třeba chtěl být chvilku sám.  Tak jsem šla tedy za Chuckem a my o vlku, vlk za humny. Říká se to tak ne? No to je jedno, prostě za mnou přiběhl Chuck. Když už byl u mě tak si položil ruce na kolena a vydechoval. Jo, z něj by běžec nebyl, pomyslela jsem si. ,,M-m-áš jí-t za Al-l-bym.'' vykoktal s výdechem.
,,Pomalu Chucku, za kým že mám jít?'' zeptala jsem se ho a Chuck se na mě jen vražedně podíval. Chvilku ještě oddechoval dokud se neuklidnil a pověděl mi to znovu. ,,Říkám, že máš jít za Albym.''
,,Aha, jasně. A nevíš kde je?'' zeptala jsem se ho s nadějí, že to bude vědět. ,,Nevím to jistě, hledal jsem tě celkem dlouho ale i tak zkus Dvůr." odpověděl a já se na něj děkovně usmála.

O hodinu později

Připadá mi to jako několik hodin co ho hledám a ono pořád nic. Už je skoro tma, bolí mě nohy z toho chození sem a tam. Byla jsem snad úplně všude ale Alby nikde. A najednou ho uvidím. Vychází z kuchyně s Pánvičkou a smějí se od ucha k uchu. Naštvaně jsem se tam šourala dokud mě Alby neuviděl poněkud... naštvanou.
,,Ahoj Melanie. Kde jsi byla? Hledal jsem tě.'' usmál se na mě a já se na něj jen vražedně podívala. Když pochopil, že mu na to nic neřeknu, začal zase mluvit.

,,Každopádně, zítra ráno začneš u Pánvičky v kuchyni, potom u meďochů a nakonec v zahradách. Pozítří si vyzkoušíš porcovače'' u toho se zastavil, jakoby přemýšlel. ,,nebo radši ne, tohle vynecháš a jednoduše si pozítří vyzkoušíš vše ostatní. Teď jdi najít Newta, ten ti dá pytlík s hygienou, ukáže ti kde budeš spát a dá ti věci které přijely s tebou, guty?'' chvilku jsem to vstřebávala a pak se na něj zamračila.
,,To je vtip? Já tě tu hledám jako pitomá abych se potom mohla zase otočit a jít hledat dalších X hodin Newta?!'' vystartovala jsem na něj ale on vypadal naprosto klidně a tak i odpověděl. ,, Newt by měl být v Krchálku." řekl a odešel.

Hned jsem se zase rozeběhla do lesa kam mi bylo určeno a začala hledat Newta. Po pár minutách hledání jsem ho konečně našla. Seděl na zemi opřený o zeď a hleděl na mě. Přisedla jsem k němu a oba jsme mlčky zírali rovně před nás. Tedy až do té doby, než jsem promluvila.
,,No, Alby říkal že mám jít za tebou. Prý mi dáš nějaké věci a ukážeš mi kde budu spát.'' koukla jsem na něj ale on už se zvedal na nohy a podával mi ruku aby mi pomohl se zvednout.
,,Díky'' řekla jsem tiše. Znervózňuje mě že vůbec nemluví, třeba je na mě naštvaný. Ale proč? Vždyť jsem nic neudělala.

Tiše jsme šli až do nějaké malé budovy kde byli různé bedny s nápisem ZLOSIN. Chvíli něco hledal a pak mi podal spacák s nějakou taškou. Očkem jsem do ní nakoukla a viděla nějaké prádlo a pytlík s hygienou.

Poté jsme šli k nějakým sítím kde konečně promluvil.
,,Tak tady budeš spát, hned vedle máš Chucka takže tu budeš mít i nějakou tu společnost.'' řekl a přitom vypadal trochu smutně, možná znuděně. Nemůžu to rozpoznat.
,,A ty spíš kde?'' vypadlo ze mě. Zavřela jsem oči a doufala, že si nevšiml jak se červenám. Naštěstí už byla tma takže to určitě nevidí.
Otevřela jsem oči a koukla něj, usmíval se. Musela jsem se také usmát.
,,Já mám vlastní pokoj. Jsem jeden z kápů, to proto.'' řekl a usmál se ještě víc.
,,Jo, já jen kdybych si s někým chtěla třeba pokecat nebo tak něco...'' nervózně jsem si prohrábla vlasy a sedla si na síť.
,,Tak to tě budu co nejdřív čekat.'' ušklíbl se na mě. Zvedla jsem se a otvírala už pusu abych něco řekla ale Newt mě předběhl. ,,Dobrou Mel.'' tentokrát se na mě upřímně usmál. ,,Dobrou, Newte.'' když jsem to dořekla, Newt se hned otočil a šel pryč.

,,Newte?'' řekla jsem jeho jméno. Ihned se otočil ale než stačil něco říct, vzala jsem ho kolem krku. Chvilku tam jen stál než mě taky objal. Přitáhl si mě ještě blíž. ,,Ano?'' odpověděl nakonec.

,,Děkuju.'' poděkovala jsem stále v jeho sevření. ,,Za co?'' podivil se onen blonďák. ,,Za všechno.. Děkuju ti za všechno.'' měla jsem slzy na krajíčku, když se Newt odtáhl. Koukla jsem na něj a doufala, že mi v očích neviděl to zklamání. Chvilku na mě zíral, dokud opět nezopakoval svá slova ,,Dobrou Mel.'' usmál se na mě a já jen kývla. Pak se znovu otočil a byl pryč.

Konečně jsem si lehla a chvilku nad tím přemýšlela, dokud jsem neusnula.

,,Vstávej!'' křičel na mě poněkud známý hlas. Promnula jsem si oči a konečně je otevřela. Byl to Chuck. ,,Co je Chucku?'' zeptala jsem se ho možná trochu podrážděným hlasem.
,,No vstávej, půjdeš za pánvičkou mu pomoct udělat snídani.'' zašklebil se na mě a vyplázl jazyk. Koukla jsem na něj tím pohledem který říká Přestaň nebo toho budeš litovat. Chvilku na mě s úsměvem koukal dokud nezjistil že to myslím vážně. Pak se jen otočil a zamumlal něco ve smyslu ,,Máš dvacet minut na sprchu, pak jdi do té kuchyně za pánvičkou.'' a odběhl zase pryč.

Když jsem konečně došla ke sprchám, zavřela jsem dveře a chvilku čekala aby mi sem nikdo náhodou nevlezl. Potom jsem šla do jedné ze sprch a zatáhla závěsy. V klidu jsem se vysprchovala a rychle se pak oblékla a běžela do kuchyně za pánvičkou. A to dopadlo tak, že jsme si tam tancovali a pobroukávali. Vaření mi šlo.

Když jsme s Pánvičkou konečně dokončili snídani a všem nandali, vzala jsem si svou porci a šla si sednout ke stolu kde už seděl Minho, Newt i Chuck.

,,Čau kluci, tak co snídaně?'' usmála jsem se na ně a začala jíst. ,,Jo, je fakt dobrá.'' zamumlal s plnou pusou Chuck, Newt jen přikývl na Chuckovu odpověď.
,,Docela ujde, žádná sláva to není.'' zašklebil se na mě Minho.
,,Docela ujde? Já se s tou snídaní patlám jako naprostý pitomec a ty..'' nevěděla jsem co říct tak jsem raději pokračovala v jídle.
,,Fajn, tak je to o trochu lepší než když vaří pouze pánvička.'' řekl Minho a spustil ze sebe smích. Newt a Chuck se smích pokoušeli zadržet ale nakonec se rozesmáli také.

,,Každopádně, večer bude na tvou počest vatra tak pomůžeš odpoledne s přípravou jasný?'' řekl Newt když se uklidnil po svém smíchu.
,,Jo, to bys měla. Protože se pořádně napiješ se mnou! A slibuju ti, že si dnešní večer užiješ jako nikdy!'' řekl se smíchem Minho.

Chvilku jsem se snažila na něco vymluvit ale nakonec jsem musela rezignovat.
,,Fajn.'' řekla jsem tiše doufajíc, že ji Minho neslyšel ale opak je pravdou.
,,Supéér! Tak se jdi na večer pořádně připravit!'' zašklebil se na ni Minho a běžel do labyrintu.

Celé dopoledne až do oběda jsem pracovala u meďochů a musím říct, že nudnější práci bych tu mít nemohla. A teď jdu konečně na ten oběd.
,,Ahoj Pánvičko, tak co je dneska k obědu?'' přiběhla jsem k okýnku a zeptala se.
,,Nazdar prcku, dneska je rizoto snad ti bude chutnat.'' rychle odpověděl a prostrčil mi okýnkem talíř jídlem.
,,Díky.'' poděkovala jsem a šla si sednout za Chuckem a Newtem.

Prcku? Vždyť tak malá nejsem ne? Jo, sice nejsem nejvyšší ale nejmenší taky přece ne! Chvilku jsem na to myslela a pak už se konečně věnovala pouze svému talíři. Měla jsem takový hlad že bych klidně snědla i ten talíř. ,,Pozor ať si neukousneš jazyk.'' řekl Newt a začal se smát, hned po něm následoval Chuckův smích.
,,Haha, tak mám hlad no.'' řekla jsem a dál jedla.
,,Tak promiň,'' zašklebil se na mě Newt. ,,jinak po obědě jdeš za mnou na zahradu.''
Protočila jsem oči a řekla: Jasně mami. Zasmála jsem se a šla odnést talíř zpět Pánvičkovi.

Už je skoro večer takže za chvilku tu končím. S Newtem jsme se pořádně nasmáli a dělali si ze sebe pořád srandu. Když najednou.. jsem byla zničeho nic celá promočená. Otočila jsem se a koukla na vysmátého blonďáka. ,,Děláš si ze mě legraci?!'' vyjekla jsem na něj naštvaně. Když mu došlo, že to myslím vážně, přestal se smát.
,,Promiň.'' omlouvil se mi ještě snad
tisíckrát. Tedy, dokud jsem nevzala hadici a celého ho postříkala vodou.
,,Oh! Promiň Newte! Já nevěděla že tu stojíš! Jejda!'' s obrovským smíchem, jsem mu řekla. Koukl na mě, chvilku na mě zíral strašně naštvaným pohledem dokud se za mnou nerozeběhl a hodil si mě přes rameno.

,,Newte!'' křičela jsem z plných plic, bouchala mu do zad ale on pořád mlčel a šel dál.
,,Newte no ták! Prosím! Pusť mě!'' křičela jsem pořád dokola ale on nic. Vzdala jsem to, když jsem najednou stála na zemi. Koukla jsem na rozmočeného Newta, on zase koukl na mě a po chvíli jsme se začali smát. Smáli jsme se ještě chvilku dokud k nám někdo nepřiběhl.
----
Fájn, tak tady je po děsně dlouhé době další kapitola😄 Doufám že se Vám bude líbit a kdyby něco, tak napište klidně komentář co se vám na tom nelíbilo, či naopak líbilo☺️😊