Ve zlaté kleci

3.

Seděla jsem v autě s Danielou a nepřítomně koukala z okna doufajíc,že má nejlepší kamarádka nic nepozná. Ale mé přání se bohužel nevyplnilo a ona přesně věděla o co jde.
"Philip?" Byla první otázka kterou po dlouhé chvíli ticha vyslovila.
"Jo." Bylo jediné na co jsem se zmohla a dál pozorovala krajinu z okna auta.
"Co chceš dělat?" Ptala se Daniela dál.
"Skončit to,musím odejít. Nebo se to jednou zvrtne a nepřežiju to." Při těchto slovech jsem se vyhrnula rukávy košile a odhalila jí obrovské tmavé modřiny.

Když to má nejlepší kamarádka spatřila,viděla jsem zděšení a zároveň neuvěřitelnou nenávist která jí sršela z očí.
"Jdu s tebou." Byla slova která s důrazem vyslovila.
"Nesmíš,ublíží potom nám oběma. Já to zvládnu. Slibuju." Jemně jsem se na ní usmála. Ale ona se nenechala jen tak odbít a pokračovala,při čemž zastavila u kavárny která byla po cestě.
"Teď mě hodně pozorně poslouchej,nemusíš vždycky všechno zvládnout sama Katie... protože moc dobře víš,že tohle sama jen tak nezvládneš!" Pronesla se zvýšeným hlasem Daniela. A já věděla,že má naprostou pravdu.
"Takže teď hezky pojď,sedneme si dovnitř,dáme si kávu a domluvíme se,jak to uděláme." S těmito slovy vypla má nejlepší kamarádka motor a vystoupila z auta kráčejíc do kavárny.

***
"Dobře,obě víme že to co se odehraje u tebe až přijedeme,nebude scénka z žádného romantického filmu. Takže,co přesně chceš dělat?" Podívala se na mě tázavě.
"Já sama ani přesně nevím,ale musím vypadnout z města." Se zoufalstvím jsem si položila hlavu do dlaní.
"Jasný to chápu,ale kde,jak budeš žít,za co budeš žít a vůbec,jak se dostaneš z domu?"
"Já nevím Daniel,přemýšlela jsem o Floridě. Je obrovská,tam mě jen tak nenajde. A peněz mám poměrně dost,mám tajný účet a z focení a přehlídek by tam mělo být peněz habaděj. Ale absolutně netuším,jak se dostanu z domu." Přiznala jsem smutně. Má kamarádka se na mě soucitně podívala a potom pokračovala v rozhovoru.
"Ok,peníze máš,to je hlavní. Musíš jen najít byt a sehnat práci a bude to v pořádku. Taky mám slušné peníze,takže jdu s tebou." Řekla rozhodně a mě spadla prada až ke kolenům údivem a zároveň stěstím ale okamžitě jsem jí razantně odmítla.
"Nemůžu tě do toho zatáhnout,nevím co všechno je Philip schopný udělat,nesmím dovolit,aby se ti cokoliv stalo kdyby mě náhodou našel." Podívala jsem se jí pevně do očí ale dříve než jsem větu vůbec dokončila,věděla jsem že nemá smysl jí cokoliv vymlouvat.
"Hele Katie,teď mě poslouchej,protože už to víckrat opakovat nebudu. Táhneme to spolu už nějaký ten rok a zvládly jsme spolu jak hodně zlého,tak i hodně dobrého. A nikdy jsem tě neopustila a ani teď tomu nebude jinak. A navíc,Philip by šel po mě i tak. Takže musíme vypadnout obě,je to jasný?!" Pronesla Daniela nakonec a já neměla jinou možnost než souhlasit a vyslovit konečný plán,který jsem si zatím v hlavě sestavila.
"Dobře,už vím,jak se dostaneme pryč."
"Tak povídej." Vyzvala mě k pokračování momentálně jediná osoba kterou mám.
"Nemůžeme tam jít obě a ty můj dům znáš velmi dobře,Philip bude doma takže budu muset jít do domu předním vchodem a odvést jeho pozornost. Ty zatím půjdeš zezadu domu kde je pod třetím květináčem napravo od dveří záložní klíč. Potom se musíš co nejrychleji dostat ode dveří po schodech nahoru do ložnice. Sbal jen mé doklady a náhrdelník od mámy které mám v truhle v prvním šuplíku komody." Nadechla jsem se a pokračovala dál.
"A teď ta težší část. Má strana postele je vlevo,vedle ní je noční stolek se dvěmi zásuvkami. Musíš je obě vyndat. Úplně na spodu je dvojité dno,musíš ho otevřít. Měla by tam být kreditní karta na které je ten účet a asi tisíc dolarů v hotovosti. A zbraň." Všechno to vem do batohu v šatně a co nejrychleji se dostaň z domu a zatrub. To bude znamení pro mě že mám utíkat."
Vyslovila jsem verdikt. Z výrazu Daniely šlo vidět že můj plán schvaluje ale zároveň má taky strach,což se potvrdilo když promluvila.
"Dobře,ale co když ti zatím něco udělá? A co chceš dělat potom? Nemůžeš nic platit,nebo se kdekoliv zapsat,moc dobře víš,že je schopný tě vystopovat." Pronesla s obavami v hlase a já pokračovala.
"Jasně že to vím,až odtamtud pojedeme,půjde o čas. Musíme jet k tobě,sbalit tvé věci a okamžitě vypadnout. Ve vedlejším městě je banka,tam vybereme obě peníze a karty zahodíme. Kousek od banky je i autosalon,jelikož máš poměrně drahé auto,nebude problém ho tam prodat a dostat za něj pěknou částku." Mluvila jsem a při zmínce o prodeji auta jsem viděla bolestný úšklebek na její tváři.
"Promiň,ale musíme se zbavit všeho. Na Floridě koupíme nové. Takže,vybereme peníze,prodáme auto a půjdeme na vlakovou stanici,odtamtud jezdí vlaky. Nasedneme na první který míří směr Florida a jedeme. Měli by jsme tam být asi za 2-3 dny. Jsou tam nějaké přestupy a zbytek se uvidí potom. Hlavní je se dostat do a z domu."
Po dokončení věty Daniela ještě chvilku přemýšlela ale pak na mě souhlasně kývla.

Vyšly jsme ven z kavárny a zamířily k autu.
Celou cestu jsme mlčely a přemýšlely. Zrovna se chystám utéct od muže který je více než vlivný a je schopný mě do osmačtyřiceti hodin najít a... ani nechci myslet co by udělal potom. A ještě k tomu do toho chci zatáhnout svoji nejlepší kamarádku. Je to dobrý nápad? Ano je. Teď už jen aby to vyšlo. Když jsme vjížděly do naší ulice,Daniela po chvilce promluvila.
"Tak jsme domluvené,udělám to co nejrychleji budu moct a vypadneme,ale auto zaparkuju tak aby nešlo z domu vidět,ať nemá Philip podezření. Dobře?" Jemně se na mě usmála ale i tím jemným úsměvem mi dodala neuvěřitelnou sílu.
"Dobře." Pronesla jsem.

Když jsme zastavily,naposledy jsem se ohlédla na Danielu a kývla vycházejíc směrem k domu. První co me udeřilo do očí bylo,že před domem nebylo auto. Že by Philip nebyl doma? Ale proč by mi potom psal ať přijdu domů a jak by vůbec věděl,že tam nejsem? Něco tady nehraje. Rozhlížela jsem se kolem sebe a koukala do oken našeho domu ale nezaznamenala jsem absolutně žadný pohyb,nic. Když jsem přišla ke vchodovým dveřím,strčila klíč do zámku a otočila,vyděsilo mě to. Vždy zamykám na dva západy i Philip,ale bylo jen zabouchnuto. Jako by v domě někdo byl,ale přitom tomu vůbec nic nenasvědčovalo. Něco tady opravdu nehraje! Křičela na mě má mysl ale já ji neposlouchala a to jsem nejspíš opravdu měla. Kdybych věděla co se stane,nešla bych do toho domu prakticky sama a určitě ne dnes. A neozbrojená.

Hello Angels!❤️ takže jsem tady po dloooouhé době s další možná trošku nudnou kapitolou. Ale slibuju že další bude určitě mnohem dramatičtější. Doufám že je o příběh pořád aspoň malý zájem:) A mám pro vás typicky otázečku.
Co si myslíte,že se stane v domě?
Myslíte si že Kate Philipovi zvládne utéct?
A jaky podle vás bude nový život Kate a Daniel?
Své názory a nápady mi pismte určitě do komentářů. A taky budu moc ráda když každý kdo příběh přečte,napíše do komentáře alespoň neco,třeba "já" 😂 ať vidím že je o príběh pořád zájem.
Takže comment and votes Angels!❤️