3.

1.4K 59 2
                                    

Jmenuji se Nishinoya Yuu. Miluji volejbal víc než cokoliv na světě. Na nižší střední jsem byl nejlepší libero. (Libero je šestý hráč ve volejbale, který nesmí smečovat. Při nahrávce musí skočit a ze zadu nahrát.) Chodím do vyšší střední Karasuno a jsem druhák. Takže je mi teď 16. Můj nejlepší přítel je Asahi Azumane a je to eso našeho týmu.

*na dvoutýdenním pobytu*

Právě hrajeme s Fukurodani zatím vedou 17:16 ,,Sakra!" Zavrčel jsem. Naštěstí míč nahráli tak aby jsme zahráli úžasný bod. Kageyama nahrál Asahimu a ten dal bod zezadu. Oni nestačili nic udělat. Ha! A máte to teď vás porazíme! Asahi on nás vždy vezme pod svá ochranná křídla. ,,Je ti něco Nishinoya-san? Nechceš se napít?" Zeptal se mě Asahi. ,,N-Ne.. Dobrý jsem v pohodě." Zrudl jsem až na zadek. Proč se o mě tak bojí vždyť nejsem žádně párátko. ,,Dobře." řekl nejistě. Poplácal jsem ho na zádech. ,,Jsem v pohodě." Zazubil jsem se na něj. Už jsme vedli 24:23 byli jsme vyřízení a druhý tým na tom taky nebyl moc dobře, ale naštěstí Kageyama nahrál Tanakovi a ten zasmečoval nádhernou smeč. Všichni jsme se seběhli do prostřed naší poloviny hřiště a obejmuli jsme Tanaku. Byli jsme fakt šťastní. Teď byl konec hry a poděkovali jsme za dobrou hru. Pak jsme hráli asi další dvě hry, které jsme bohužel prohráli a v poslední hře Asahi utrpěl velká zranění. Takže musel jít na ošetřovnu a vypadá to že jí asi jen tak neopustí. Po večeři si polovina lidí šla lehnout a nebo byli na pokoji. Ta druhá polovina ve které jsem byl i já trénovala volejbal. Hrál jsem s Tsukkim, Yamaguchim, Kurooem, Kabutem a Akaashim. Bylo to fakt zábavné! Kabuto zasmečoval.. Fakt dokonalou smeč, ale to bych nebyl dobré libero kdybych nám jeden bod nezachránil. ,,Hm.. Kdo je tady teď neschopný?" Popichoval Tsukki Kabuta. Ale to by nebyl Kabuto aby se na něj nenaštval. Já se je snažil uklidnit, ale do jejich pošťichování se přidal i Kuroo. A to bylo.. Hádání tří.. Teda dvou pitomců. Yamaguchim se Tsukishimu snažil uklidnit, ale to bylo nemožné, protože byl ve svém živlu. Po asi patnácti minutách neustálého hádání mi už praskly nervy. ,,Můžete už sakra přestat?!" Všichni se na mě divně podívali. ,,Chováte se jako malé děti!" Zavrčel jsem a hodil jsem míč po Kabutovi. Dostal docela velkou ránu do zad. Jeho chyba má dávat pozor. Šel jsem a najednou jsem narazil do obrovské postavy.. Děláš si srandu?! A já si myslel že je to člověk. Jak se ukázalo byl to automat na pitíčka. Chtěl jsem si jedno koupit, ale neměl jsem u sebe peníze. ,,Ach jo.." šel jsem směrem do mého pokoje a narazil jsem na Hinatu a Sugawaru. ,,Ahoj Nishinoya!" Zahulákal na mě Hinata. ,,Ahoj!" Odpověděl jsem. ,,Kam jdeš Noya-san?" Zeptal se mě Sugawara. ,,No teď jdu do pokoje pro peníze, abych si mohl koupit nějaké pitíčko." Suga se usmál. ,,Aha tak to jo. Tak to už tě nebudeme otravovat." řekl a oba mi zamávali. ,,Jo, čau." řekl jsem. Možná bych mohl koupit i Asahimu až u něj budu. Pomyslel jsem si a začal jsem poskakovat a broukat si nějakou melodii. Už jsem byl před pokojem, ale omylem jsem narazil do Oikawi. On se jen se svým kamarádem strašidelně usmáli. ,,Co si o sobě myslíš prťousku?" Řekla Řepa. ,,Eh... Já jen.. Neviděl jsem vás. Moc se omlouvám." odemkl jsem dveře, rychle vběhl do pokoje a vzal si peněženku. Dveře se zabouchly a já rychle utíkal pryč. Zastavil jsem se až u automatu. Snad už na nikoho nenarazím. Koupil jsem dvě jablečné pitíčka. ,,Dneska byl ale únavný den." Ošetřovna byla docela daleko. No.. Teda já jsem jí aspoň dlouho hledal. Na plánku byla skoro u plotu před asi čtyřmi tělocvičnami. ,,Hurá! Našel jsem to!" otevřel jsem dveře a z konce chodby se ozvalo. ,,Je tady někdo?" Zasmál jsem se. ,,To jsem já ty beránku!" došel jsem k jeho lůžku. ,,Tak co jak Se ti vede?" Zeptal jsem se. ,,Ale jo dobrý.. Jen se mi motá při chůzi hlava. Jinak vyhráli jsme Noya-san?" Zeptal se mě. ,,Jasně že jsme vyhráli! A to díky tobě!" Zazubil jsem se. On mě chytil za pas a stáhl mě k němu do postele. ,,C-Co to děláš?!" Zrudl jsem. ,,Byla mi zima.. Noya-chan." Začal mě hladit po nohou a na zádech. ,,A-Asahi!" obličejem se přiblížil k mému. ,,Řekni mé jméno.. Víckrát Yuu, Yuu, Yuu!" Cítil jsem se trapně, ale i tak jsem udělal to o co mě žádal. ,,Asahi, Asahi, Asahi!" Usmál se na mě s ohněm v očích. Myslím že chce víc než abych vyslovoval jeho jméno. Náhle, ale dlouze mě políbil. Bože, bože, bože on mě políbil! Pomyslel jsem si. Objal jsem ho a on se převrátil na záda. Takže jsem mu teď vlastně seděl na klíně. Chytil mě za boky a mnul rukama můj zadek. Teď si sedl a svlékl mé tričko a začal líbat moje nahé tělo. Hladil mě na zádech a já si řekl že musím taky něco udělat. Rychle jsem sundal jeho tričko, odstrčil ho tak aby si lehl a začal jsem ho vášnivě líbat. Jemně jsem ho kousl do jazyka jen tak abych ten polibek okořenil. Pak jsem ho začal líbat po krku a pomalu se přesouval níž a níž. Na malou chvilku jsem se zastavil u jeho bradavek. Kroužil jsem jazykem nad jednou a pak nad druhou. Očividně měl husinu po celém těle. Ach! Ten je tak sladký. Miluji jeho chuť kůže, jeho teplé a velké tělo pokryté svaly. A ty jeho kaštanové oči! Asahimu mě zastavil a pošeptal mi do ucha. ,,Teď je řada na mě." převážil mě na postel a pak byl nade mnou. Vnikl mi do kalhot které byli na gumě. A dráždil mojí chloubu. Já tiše vzdychal. Rukama jsem se chytil prostěradla a to byl malý náznak že už brzy budu. Jedním tahem mi sundal kalhoty se spodním prádlem a vložil si ho do úst. To teplo mě propalovalo zevnitř a pak jsem se mu udělal do úst. ,,Promiň Asahi." On se na mě usmál. ,,V pohodě není se za co omlouvat Noya-san." Sundal si kalhoty a slipy tím mi ukázal jeho erekci. Jenže jsem chtěl trochu delší předehru. Vložil jsem si jeho chloubu do úst a pomalu sjížděl nahoru a dolů. On mě chytil za hlavu a začal přirážet. A tím začali dávivé reflexy. Skončilo to dlouhým vyvrcholením. Zvedl mě a posadil si mě na klín a opatrně do mě vsunul jeho obrovskou chloubu. Že začátku to pekelně bolelo, ale chtěl jsem mu udělat radost. Horké slzy stékaly po mém obličeji. A hlasité vzdechy nás obou zněly jako rajská hudba. Nakonec tu krásnou chvíli ukončil svým vyvrcholením. Vyjel ze mě a unaveně vydechl. Já si oblékl trenky on hned po mě a pak jsem si na něj lehl a spokojeně se na něj koukal. ,,Miluji tě Asahi." řekl jsem a usmál jsem se. ,,To já tebe taky Noya-san." řekl rozpačitě. Já se jen zasmál a skoro hned jsem usnul.

Poznámka: Fuuu.. 1166 slov. Jsem borec zatím má tento díl nejvíc slov!

MazlíčekKde žijí příběhy. Začni objevovat