5.

1.3K 58 24
                                    

Vstal jsem brzy ráno, abych si mohl zaběhat ještě před tím než nám začne snídaně. A náhle jsem nazaril na Hinatu. ,,Co tu děláš?!" Ptám se toho hlupáka. ,,Jdu běhat.. Jsi snad slepý?!" Zavrčel na mě. ,,To sedí od hlupáka jako jsi ty!" Zaječel jsem na něj a odhodil ho od sebe, ale ten blbec dopadl na nohy. Prostě si ho nebudu všímat. Říkal jsem si v duchu. Jenže nešlo to. ,,Hinato?" zavolal jsem na něj. ,,Co chceš sakra?" Zeptal se nevrle. ,,Promiň mi to.. Já nechtěl." Kousl jsem se do dolního rtu abych se nerozbrečel. ,,Kageyamo... Jak si můžeš myslet že ti odpouštím to že si mě podvedl s 'králem'?" Cítil jsem jak se postupně jeho hlas začíná chvět. ,,Nikdy jsem tě nechtěl podvést s Oikawou.. Jenže jsem tomu lišákovi podlehl." Po mém obličeji se začaly kutálet slzy jako hrachy. On se po nějaké chvilce rozeběhl ke mě a se slzami v očích mě objal. Byl jsem šťastný..

Ještě v ten den jsem několikrát potkal toho hajzla Oikawu. Jak já toho zmetka nesnáším... Asi v pět začal zápas se Seijoh. ,,Naplácáme jim pořádně na prdel!" Zaječel jsem přes celou tělocvičnu. Ten koho z celého srdce se otočil a probodl mě pohledem. Já na něj jen vyplázl jazyk a obejmula Kageyamu, který se mě pak snažil zbavit. Konečně to začalo a první podával 'král'. Jak jinak.. slaboši vytáhli své podávací eso. ,,Tak pojď!" Zařval Daichi. Po nějaké chvilce to bylo 21:24 pro nás, ale jako na zavolanou se otočili a Oikawa začal podávat. Z jeho očí šlehaly plameny a bylo jasné že nás nenechá vyhrát jen tak. První zabijácké podání bylo doprovázeno mím jménem. A v tu chvíli mi došlo že toho člověka že srdce nenávidím. Ale přitom je to jeho chyba neměl se mi stát do vztahu. Nakonec jsme vyhráli, jelikož to napálil přímo do sítě. Po tomto zápase byla večeře a já šel vedle Kageyami a vesele si pobrukoval. Byl jsem tam šťastný že je se mnou a i on si to značně užíval, nebo aspoň jsem si to myslel. Pak mě chytl za zadek a políbil mě. To mě nastartovalo, ale věděl jsem že to budeme muset nechat až si dáme večeři.

Po večeři jsme spěchali do pokoje, jakmile jsme vešli Kageyama v sobě probudil to zvíře které v něm dřímá. Serval ze mě oblečení a přenesl mě na postel. Vášnivě mě začal líbat a přitom mě hladil mezi nohama přes trenky. Tiše jsem sténal. ,,Miluju tě Hinato.. Ani nevíš jak moc mi na tobě záleží. Už nikdy to neudělám slibuji." Pohladím ho po vláscích a usměji se. ,,Já vím že to už neuděláš." Po dlouhém hlazení mi přivodil erekci a to byla známka toho že je čas na něm. Svlékl se že svých šatů a sundal si i spodní prádlo. Začal jsem mnout jeho varlata... a druhou rukou pohyboval dopředu a dozadu... brzy mu ztopořel a já ho vložil do úst a začal pohybovat svou halou stejně jako s rukou. Za chvilku mi začal přirážet do úst a jeho přírazy až ke kořenu mi vyvolali dávivé reflexy. Po několika minutách se mi udělal do úst a já vše spolykal. Položil mě na postel a pomalu mě připravoval na opravu divoký sex. Chytil mě za vlasy a zatáhl za ně tak abych se prohnul. Pomalu mě líbal po hrudi a poté po břiše a skončil u mé chlouby. Nadzvedl můj zadek a pomalu do mě dostával první prst, kterým pomaloučku pohybuje v mém nitru. Zuřivě jsem vzdychal. Po chvilce přidal druhý a pak třetí prst. Poté ze mě vytáhl své prsty a nasadil si na svůj penis kondom. Pomalu do mě vnikl svou majestátní chloubou. Já se skoro okamžitě prohl a nahlas zasténal. Pomaličku přirážek, ale nápor vzrušení mě nutil přirážet rychleji než to dělá on. Po chvilce se udělal, ale než stihl další kolo někdo zaklepal na dveře. ,,Kdo to sakra je..?" Odsekne Kageyama odemkne dveře a překvapeně se kouká na osobu za dveřmi. ,,Ahoj zlatíčko." Řekla osoba líbezně. Ten hlas mi byl povědomí, ale nedošlo mi komu patří dokud jsem ho neuviděl. Byl to Oikawa.. ten bastard. ,,Ó, já vás asi vyrušil, že?" Jeho hlas byl tak nepříjemný a povýšenecký až se mi z toho chtělo zvracet. Ale pak do dveří přišela ještě jedna osoba. Byl to Lev, přítel který mi pomohl aspoň na chvilku zapomenout na Kageyamu. ,,Co tu sakra chcete?" Zavrčí Kageyama. ,,Co myslíš?" Řekl lišácky Oikawa a políbil drze mého přítele. Tohle jsem už ale nevydržel a rychle jsem se na něj vrhl, ale zastavil mě Lev. Chtěl jsem mu vrazit ale on mě spoutal. ,,Tak a teď se budeš koukat jak si to bude Lev rozdávat s tvým miláčkem." Zašeptal Kageyamovi tak abych to slyšel i já. ,,Prosím, ne... Nedělej to!" Začal jsem vzlykat, ale nikdo mě neposlouchal. Sundal mi kalhoty a boxerky. ,,Už se těším jak budeš brečet Kageyamo." Zavrněl Lev a rychle do mě vnikl. A tak mi natrhl můj zadek.. začal jsem šíleně nahlas brečet a Kageyama na mě skleněnými očima koukal. Sice se snažil dostat z jeho sevření, ale marně. Hned jak skončil nechal klíčky na mém klíně a Kageyamu také pustili. Zmizeli stejně rychle jako se objevili. Když odešli tak se ke mě Kageyama doplazil a začal slíbávat mé slzy.. pro dnešní večer jsme toho měli až nad hlavu. Takže mě osvobodil z železných pout a jako nějakou princeznu mě zvedl a položil na postel. Byl jsem tak rád když si vedle mě lehl a objal mě svým teplým tělem.

Anoo! Po sto letech jsem zase něco napsala. 😁 Doufám že vám se tento díl bude líbit. ^^

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Aug 16, 2016 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

MazlíčekKde žijí příběhy. Začni objevovat