Láska?

23 2 0
                                    

"Počkej, já se ti líbim?" zeptala jsem se nechápavě, "Asi jo, pak si promluvíme... Pojeď rychlejš, jinak domů dojedem za tmy..." řekl nervózně. Slunce začalo padat za obzor a mraky okolo zrůžověli. "Podíváme se na západ slunce, je nádhernej" řekla jsem a dojeli jsme na louku. Koukali jsme na to jak se slunce ponořuje do lesů na obzoru a Dan se nadechnul, jako že chce něco říct, ale pak zas vydechnul a pohladil Avalona. "Nepromluvíme si teď?" zeptala jsem se a snažila jsem se tvářit sebevědomě, "Fajn... Už když si do mě poprvé vrazila v tý nemocnici a ty tvoje nádherný uslzený oči se na mě podívali, věděl jsem, že tě ještě potkám..." vyprávěl a bylo vidět, že je nervózní, "...musíme jet domů" řekl najednou. "Fajn tak se uvidíme zítra" řekla jsem a jela jsem na druhou stranu. Pomalu jsme s Lyci jeli lesem, najednou se Lyci zastavila a nechtěla jít, jako by nás někdo sledoval. "Lyci, pojeď!" zašeptala jsem, když jsem uslyšela šustení v křoví. Pobídla jsem a Lyci se rozcválala, cválali jsme po louce, už byla tma. Dojela jsem do stáje, odstrojila jsem Lyci a zavedla jí do boxu. Byla tma a já se bála jít domů, nemohla jsem překonat strach ze tmy. Najednou jsem slyšela zvuk ze sedlovny, "Je tam někdo?" zeptala jsem se rozklepaným hlasem. "Jo, jsem tu já Dan, myslel sem že už si doma." ozval se Dan. "Ooo Dane!" řekla jsem a objala jsem ho, "Prosím nepouštěj mě!" řekla jsem mu a on mě ještě víc stiskl, "Nepustím, neboj". Byla jsem ráda, že tam je. "Proč si nešla domů?" zeptal se mě, "Bojím se tmy..." řekla jsem provinile. "Vezmu tě k nám" řekl a podal mi bundu, "Ok zavolam mámě" řekla jsem a zavolala jsem mámě, máma souhlasila. Oblíkla jsem si bundu a Dan mě jemně vzal za ruku. "Tak myslim, že jsme něco nedořešili" řekl Dan a pousmál se, začalo pršet, "Já vím... taky ses mi už od začátku líbil, ale já nikdy kluka neměla" řekla jsem a podívala jsem se do země. "A to vadí?" zaptal se a zastavil se, podíval se mi hluboko do očí a pomalu se začala přibližovat 'Ale ne on mě chce políbit, co mám dělat' znělo mi v hlavě, nikdy sem se s nikým nelíbala. Najednou se naše rty dotkli. Bylo to nádherné! "Wow" vypadlo ze mě a objala jsem ho. Konečně jsme došli k němu domů. Najedli jsme se, k večeři byla pizza a šli jsme k němu do pokoje. "Tady máš ručník a moje tričko, pujč si ho na spaní, já ti zatím připravím postel" řekl a podal mi ručník a tričko, "V poho, klidně budu spát s tebou" řekla jsem a usmála jsem se. Vysprchovala jsem se a vzala jsem si jeho tričko. "Chceš se dívat na film?" zeptal se, kývla jsem a vlezla jsem si k němu do postele. Dan pustil film a po chvíli jsme usli.

Ráno, když jsem se vzbudila, Dan mě držel v objetí. "Panebože! My sme se spolu vyspali!" zařvala jsem, Dan se na mě rozespale podíval. "Cože? Né neboj, to bych si pamatoval" řekl a začal se smát. Oddechla jsem si, "Proč sis oddechla, to by jako bylo blbý? To sem hnusnej?" řekl a znuvu se zasmál. Pousmála jsem se, "Né, si dokonalej, ale... Ještě bych nebyla připravená" řekla jsem. Dan mi dal pusu na tvář a šel pro snídani. "Po snídani musím do stájí" řekla jsem když mi podal štrůdl a kakao. "Ok půjdu s tebou, zlato" řekl sladce a znovu mi dal pusu.

True LoveKde žijí příběhy. Začni objevovat