part 3.

131 8 2
                                    

Probudilo mě roztažení závěsu, to světlo bože to světlo bylo, tak strašně ostré.

,,Tak, vstávej ty lenochu" ozvalo se ode dveří.

,,Kolik je hodin?" Otázal jsem se rozespale svého nového pana.

,,Máš 12.hodin tak vstávej a pojď se najíst ty ospalče." A odešel.

Rozhlédl jsem se po svém novém pokoji a byl úžasný. Takový komfort jsem nikdy nepoznal.

Krásna veliká postel jenom pro mne. Jsou tu dvě velká okna, která to tu tak krásně prozařují.

Vedle okna stoji velký kosmeticky stůl bilo fialové barvy. A u něho je postavena krásná ozdobená židle.

Asi má hodně rád fialovou pomyslel jsem si, zvedl se z postele a šel to trosku prozkoumat. U druhého okna asi byla skříň zamířil jsem k ní a otevřel dveře.

,, Vau." stál jsem v úžasu. Žádná skříň, ale nádherná koupelna. Mela obří vanu, sprchový kout a dvě umyvadla.

To je luxus, pomyslel jsem si. Opláchl jsem si obličej a z mých myšlenek mě vytrhlo za ťukaní na futra.

,,Tak, co libí?"

,,Ano, moc libí můj pane"

„Takhle mi teď říkat nemusíš. Ted nejsme v černé místnosti. Říkej mi jinak Cony." Zašklebil se a odešel.

Já stále obdivoval krasu místnosti. Když sem uslyšel zvonek, otevření dveří a posléze zabouchnutí.

,,Kudrnáčku!! Jídlo." Zvolal z druhé strany bytu.

Vydal jsem se proto ke Conymu, ale vůbec sem netušil, kde ho najdu.

Vyšel jsem z koupelny a prošel ložnicí. Vydal jsem se chodbou na pojenou na můj pokoj a spatřil jsem to, co sem viděl za tmy. Bylo to tak prostorné. Tolik oken. Byl to vůbec byt? Není to dům? Pomyslel jsem si. Musí to být byt, když jsme jeli výtahem.

,,Kudrnáčku, tak kde jsi. Vystydne ti to." Zavolal. A já vůbec netušil odkud.

,,Ty si se ztratil?"

,,Jáa no, je to tady strašně velký a já vůbec netuším kam." Sklopil jsem zrak k zemi a začal se stydět.

„V pohodě. Myslel jsem, že to najdeš. Tak pojď."

Sešli jsme schody a přede mnou se rozprostřel veliký obývací pokoj.

„Tudy pojď." Vzal mě za ruku a došli jsme do krásné kuchyně.

Podal mi plný talíř číny a příbor.

„Děkuju." Špitnul jsem.

„Trošku příště nahlas, mě se nemusíš bát Tý."

„uhm." Sklopeným pohledem se brouknul.

„Tady sem." Zavolal od stolu.

Sednul jsem si ke stolu naproti němu a začal jíst.

,,Bylo to vynikající, Cony. Děkuju." Řekl jsem, už trošku víc nahlas.

...

„ Pojď něco ti ukážu." Vzal mě za ruku a vláčel mě za sebou. ¨

„Tak, že tady je hala odsud když půjdeš támhle rovně dorazíš ke dveřím, které vedou k výtahu."

„Jop." Odpověděl jsem a bral dál po obřím bytu.

„Místnost napojená na kuchyň je obývák. Ale to si asi poznal."

Opět další fialová věc a to byla sedačka. Se divím, že nemá i fialovou televizi.

Pomyslel jsem si a, už mě zase táhl o kousek dál.

Přišli jsme ke schodům, které vedli do prvního patra, kde mám nový pokoj.

Při příchodu do prvního patra jsme došli k podivným dveřím a tady se zastavil.

Vytáhl z kapsy klíček a odemkl ji.

„Tahle místnost je určená ke hrám, říkám jí černá místnost." Otevřel dveře a já spatřil něco nevídaného. 

....

Tak to je prozatím konec 3. části snad se vám líbila.

Brzy bude snad pokračování.

Bye. 

R.

My new story ^^Kde žijí příběhy. Začni objevovat