My new story ^^

Part 2

Vyndal z kapsy klíčky od auta. Odemkl a nasedli jsme do černého auta. A vyrazili.

„Takže Troyi, nevím na co byl zvyklí Tyler že, děláš, neděláš, posloucháš, neposloucháš na všechno teď okamžitě zapomeneš. To je tvoje pravidlo č. 1, které budeš dodržovat, nebo těm vrátím tam, odkud jsem tě vzal, jasný ?"

„A-ano, pane".

„ Pravidlo číslo. 2 je budeš odpovídat celou větou, žádné ano pane, ne můj pane, to ne pane, ale řekneš hezky Ano, můj pane, rozuměl jsem všemu, co jste mi právě řekl , zopakuj to ať si to lépe pamatuješ, a já tě nemusel trestat".

„A-ano, můj pane, rozuměl jsem všemu, co jste mi právě řekl".

„Tak je šikovný kudrnáček. Pravidlo číslo 3 když nebudeš cokoliv vědět zeptáš se mě, i kdyby to bylo sebe více hloupé."

"A-ano pane, když něco nebudu vět zeptám se."

„Jéé ty si roztomilý jak se snažíš, ale je to ano, můj pane, když něco nebudu vědět zeptám se. Pravidel je pár, neboj naučíš se je, nejsou těžká ostatní před tebou se je také zvládli naučit Zítra ti řeknu další, dnes to ho na tebe bylo už dost," řekl jemným hlasem.

Jaký ostatní špitl jsem si v hlavě, je tak strašně krásný ty jeho světle hnědé vlasy, jemná pokožka a hlas oh, už se nemůžu dočkat, až se mě opět bude dotýkat. Povídal jsem si pro sebe, až jsem z toho usl.

„Troyi! Troyi! vzbuď se! Jsme zatím v půli cesty, pojď si vybrat na pumpě něco dobrého k jídlu a píti, a taky běž na záchod, cesta je dlouhá."

„A-ano, můj pane."

„Je úžasný," znělo mi v hlavě a šel jsem pomalu na benzínku. Když jsem se vrátil ze záchodu, nemohl jsem najít Connora kde je, kam se ztratil, snad mě tu nenechal, zmocňoval se mě strach, ale ten rázem ustal když vyšel z poza uličky, rychle jsem k něm přicupital a objal ho. Sakra, co sem to provedl, zařvalo mi v hlavě. Rychle jsem ho pustil a uchopil vodu a podal mu jí.

„Jíst, nebudeš?" Zavrtěl jsem hlavou že, ne. Bylo na něm vidět, že jsem mu právě pocuchal pěkně nervy, to si v autě pěkně slíznu, zařvalo mi v hlavě. Vzal ještě jednu bagetu a sušenky navíc zaplatil a šli jsme k autu.

Odemkl ho a chytil mě pevně za ruku, koupené věci hodil na sedačku. Zamknul auto. A za ruku mě vláčel někam do tmy za benzínku. Byla tam lavička, na kterou mě usadil. A já spustil.

„P-ppardon pane já nechtěl, omlouvám se, nevracejte mě prosím, já se polepším." Zdrceně jsem na něj koukal a sklopil pohled k zemi.

„Svlékni se." Koukal jsem na něho překvapeně.

„ A-ano, můj pane." Zvedl jsem se, a začal se svlékat

„Jen tepláky," po chvíli dodal.

„A-ano můj pane." Bál jsem se, co bude následovat.

„Ohni se," poručil a já se ohnul přes lavičku, „tak je hodný chlapec," utrhl si z keře kus proutku a švihl mě s ním přes stehna. Vyjekl jsem bolestí. „Jak se říká kudrnáčku?"

„Děkuji, můj pane." Odvětil jsem sem a dostal druhou ránu mířenou těsně pod zadek. Znovu jsem mu poděkoval. Tak se opakovalo ještě pětkrát.

„Tak to by stačilo, na táhni si tepláky a pojedeme."

Když jsem se srovnával do s přímené polohy všiml, jsem si že má v kalhotách bouli. Oblékl jsem si tepláky a Conn mě stáhl za vlasy k zemi na kolena „kuř děvko," a s těmi to slovy mi ho strčil hluboko do krku.

Hezky jsem mu ho hluboko kouřil a snažil se potlačit svůj dávicí reflex, ale moc mi to nešlo. Connorovi se to natolik líbilo, až mi vzal hlavu do dlaní a začal divoce přirážet, a za hlasitého stenu se mi udělal do úst a já to poslušně spolkl. „ Šikovný, jsi moc šikovný kudrnáčku. Radši pojedeme," popoběhli jsme si k autu a rychle odjeli. „Měl by si se najíst," podal mi bagetu a lahev vody . Když jsme se najedli Conn povídá: „nechceš si zdřímnout ? Cesta bude ještě tak na hodinku až dvě."

„Děkuji, můj pane půjdu spát," zavřel jsem oči a přehrával si, jak se mi za tak mohutného stenu udělal do úst.

„Troyi, Troyi ! vstávej," už jsme tady. Byli jsme v podzemní garáži a mě se nechtělo vstávat. A proto mě Connor uchopil do náruče a poté jsemsi opřel hlavu o jeho rameno.

Vyjeli jsme výtahem do 25 patra budovy. Měl výtah jen pro svůj obří byt, svůj fialovo bílý nádherný obří byt. Odnesl mě do krásně prostorné ložnice červené barvy, a uložil do prostorné postele.

„Tak zítra Troyi, krásně se vyspi," políbil mě a odešel. Byl jsem tak strašně vyčerpaný, že jsem během okamžiku znovu usnul.

The end

Pardon za chybičky.

R.