5.část

10 1 0
                                    

''Musím jít...ještě se uvidíme Lynn. Slibuji.''
Otřel své malinové rty o ty její krvavé rty, které toužil líbat. Sám byl překvapen co se právě stalo a jak byl blízko jejího obličeje a rtů. Čokoládové oči pozorovali Jaie jak se vzdaluje a který se otočil zpátky aby ji mohl zamávat a usmát se na ni. Dívka mu to oplatila. Vzpoměla si na vejce, které našla a nechala ve skříňce. Vzala svou tašku a šla domů.
Přišel domů a se vším házel a nadával jak špaček. Jenže nevěděl že ty rány slyší Lynn, které to trhalo uši.
''Jaii Brighte můžeš mi vysvětlit co to tady pro boha vyvádíš?"
''Nemůžu ji mít rád!"
''Nebo spíš milovat?"
''Mami...''
''Jak se jmenuje?"
''Lynn Argentová. Já vím, že je dcera lovce, ale...ale ona tak milá, přátelská, obětavá, vtipná. Taky je nejroztomilejší a nejhodnější holka co jsem poznal.''
''Je hezká?"
''Ne..je krásná a když se usměje, tak na tváři se ji objeví ďolíčky. Uhelnaté vlasy. Sněhově bílá pleť. Čokoládové oči a krvavé ty.''
''Jak Snhěhurka. Přiveď ji někdy..moc ráda bych ji poznala.''
Přišla do svého pokoje a vyndala vejce z tašky. Výtahla starou deku, kterou dala podpostel a na ni vejce. Jen ho tam dala přišla ji smska od Donnie, že Lydie je zve na pokec.
''Můžu? Prosím.''
''V jedenáct ať si doma.''
''Děkuju tati!"
Objala ho a na tvář mu dala pusu. Přišla do ,,Mysticu'' kde byla Lydie, která k ní běžela, aby ji mohla obejmout. Sešla se celá parta co se zkládala z deseti lidí, kteří se navzájem měli rádi a chránili jeden druhého. Ten čas s nimi utekl rychle a Lynn by tam s nima nejraději zůstala, ale už musela jít domů. Sice měla být doma až za 45 minut, ale ráda se procházela. Se všemi se rozloučila. Jen vyšla měla pocit že ji někdo sleduje a její pocit byl správný. Andy Biersack věděl, že Lynn je Jaiova slabina i přesto že si to stále nechtěl připustit. Ohlédla se za sebe, ale nikdo tam nebyl. Otočila se zpět a před ní stál Andy.
''Ježiši..''
''Lekla ses? To se omlouvám.''
''Ne v pohodě...ehm dovolíš? Ráda bych prošla.''
''Nevím jestli bych nechal v noci samatnou, tak krásnou slečnu jako ty.''
''Tak za prví vůbec se neznáme a druhé bych tě nechtěla a teď musím domů když dovolíš...pusť mě.''
''Já vím že v srdci nosíš Jaie Brighta....řekni Lynn věříš na upíry?"
''Pusť mě.''
''Špatná odpověď.''
Křičela a prosila ať ji nechá být, ale to on chtěl aby křičela. Aby přilákala Jaie, kterého má v srdci. Upínala svoje myšlenky na Jaie. Bylo ji jedno kdo je, ale chtěla aby byl u ní. Šel do kuchyně když zaslechl křik Lynn. Rychlostí blesku byl tam kde křičela, plakala a prosila dívka.
''Prosím pusť mě.''
''Máš nádhernej hlas když křičíš, ale nikdo ti nepomůže.''
''Nech ji být!"
''A hele mese kdo je tady. Notak Brighte přiznejsi že se ti dostala pod kůži. Jinak by si tu nebyl kdyby ti na ní nezáleželo. Jak asi chutná její krev? Sladce? Nebo hořce? Co myslíš Jaii?"
''Jaii prosím..''
''Neochutnáš žádnou krev a už vůbec ne její!"
Smál se a ona plakala. Nepřestala se na něho a on chvílemi na ni. Jedna ruka byla obmotaná kolem jejího pasu a druhá ruka ji držela hlavu, tak aby ji mohl co nejlépe kousnout do krku.
''Pusť mě...''
''Tebe nepustím princezno.''
''Ty ji pustíš.''
''...kreténe.''
''To jsi neměla řikat holčičko!"
Hodil stříbrný nůž, který se zasekl v rameni Andyho, tím pustil Lynn ze svěření. Dívka k Jaiovi utíkala, tak že do něho vrazila a pevně objala. Jeho svalnaté ruce si ji přitiskli ještě víc na jeho svalnaté tělo. Cítila se s ním v bezpečí.
''Neplač. Je to dobrý...jsi u mě."
''Teď si ji ochránil, ale příště se ti to nemusí povést.''
''Příště nepůjde sama.''
Rozeběhl se proti nim a zmizel. Lynn se třásla a chvěla naráz. Vzal její obličej do dlaní a políbil na čelo. Pak si uvědomil jestli je celá a v pořádku.
''Jsi v pořádku?!"
''Jsem...Jaii nic mi není...chci jen domů.''
''Neplač..pojď doprovodím tě domů.''
Šli vedle sebe a jejich ruce se pořád o sebe třeli. Jen se na sebe usmáli a povídali si dál. Každý její slovo hltal. Najednou zatoužil ji nést v náručí, když to Lynn nečekala vzal ji do náruče a celou cestu ji nesl a povídali si. Dorazili před její dům začalo se jí stýskat. Nechtěl ji nechat přes noc samatnout, ale věděl když tam zůstane její otec ho vycítí a bude zle.
''Jsem..jsem už doma, tak..tak se zatím měj a děkuju Jaii.''
Přišla k němu, stoupla si na špičky a políbila ho na tvář.

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Feb 07, 2016 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

Fallen AngelsKde žijí příběhy. Začni objevovat