My Angry Boy [Punk Harry Styles]

9) Listen Me, B*tch!

Po dlouhé době :D promiňte, ale měla jsem v úmyslu vás natahovat jako špagáty :D Čekala jsem, jestli se nějak My Angry Boy uchytí a zatím se vám líbí stejně jako můj další příběh, který nese název Teacher! :*) Děkuju vám za to! Budu se snažit psát co nejvíc, nejčastěji, nejrychleji a nejlépe! :* Děkuju moc zlata! ❤

Cassandra
Zírala jsem na něj. "Ne, nezáleželo mi na tobě." řekla jsem po chvíli. Jeho výraz se najednou změnil. "Tobě na mě záleží? Děláš si ze mě p*del?! Nikomu na mě nezáleží! Nemusíš mít o mě takovou ukrutnou starost! Já to zvládám! A beztak si mě na tomhlentom za*raným světě už nikdo neváží! Nepotřebují mě!" ječel přes celý barák až jsem se začala bát, aby sem nepřišli moji otravní sousedi.
"To vůbec není..." začala jsem větu, ale on mě přerušil. "Nelituj mě, nenávidím to! Stejně jako celý tenhle po*raný svět! Celý město! Celou rodinu! Všechny!" vyřvával dál na všechny strany. Nestačila jsem se divit, jak se za posledních pár minut změnil téměř k nepoznání. A nakonec jsem to byla já, kdo se vzchopil. "Poslouchej mě, k*rva!" zavřískla jsem na něj a on najednou zklapnul a s vytřeštěnýma očima na mě začal zírat pro změnu on. Určitě takovou reakci ode mě nečekal, stejně jako já.
Zrychleně jsem dýchala, stejně jako on.
Vyčerpaně jsem se posadila.
Potom jsem tomu zase šla nasadit korunu, což jsem asi neměla dělat.
"To, co tady říkáš, vůbec není pravda." pronesla jsem a viděla jsem, jak mu zase zrudly tváře. Sledovala jsem, jak se jeho výraz postupně mění. "Je to pravda!" vyhrkl na mě a než stihnul znovu pokračovat, posunkem ruky jsem ho umlčela.
"Hele Stylesi, to, co jsi teď předvedl, nebylo zrovna milé gesto. Myslela jsem, že to s tebou tady nějak přežiju, ale očividně jsem se mýlila. Můžeš být rád, že jsem tě rovnou nevyhodila na ulici. Ale protože jsem to já, tak jsem to neudělala. U otce v kanceláři jsi se taky nepředvedl v dobrém světle. Sotva jsi se probudil, začneš si na mě vylévat zlost? To je chování normálního člověka? Opravdu si to myslíš? Já teda ne." řekla jsem to, co se mi momentálně honilo hlavou. On najednou vypadal jako štěně, kterému vymáchali čumák v loužičce. Sedl si na gauč, a ani nedutal. Čekala jsem na jeho reakci, ale nedočkala jsem se.
Odešla jsem si do kuchyně udělat kafe.
Udělala jsem mu černý čaj s citronem na uklidnění a postavila ho před něj na stůl.
Sama jsem si lokla kafe a čekala jsem, co řekne. Pak řekl větu, která mě šokovala.

"Jseš děvka."

.........
Tak co, to jste nečekaly viďte? :DD Reklamace do komentářů! :*)) :DDD

❤❤❤ Alex1DHoranka :*))