Inside Trapped

Chapter 5.

Luke: 
Odjel jsem. Jsem debil, ale pokaždý když mi ukáže nějakou známku emocí, tak jí to prostě nevěřím, nemůžu. 
Vážně jsem si myslel, že je jiná. 
Už byl skoro večer, a my jsme měli jít do clubu. Kath se neozývala, tak jsme to nechali být a jeli bez ní. 
Vešli jsme dovnitř a objednali si u baru panáky. 
Když už jsme měli vypito, tancovali jsme, bavili jsme se a bylo to faajn. 
Pak jsem zahlídl Kath, jak jde s nějakým klukem nahoru na záchody. To snad ne! Zvarčel jsem si v hlavě a šel za nima. 
Nevěděl jsem na jakých záchodech jsou, první jsem zkusil dámy, ale tam nebyli. 
Tříškl jsem s těmi dveřmi a šel na pány. 
Stála tam. U umyvadla, nakláněla se k němu a srolovanou tisícovkou nasávala do nosu ten hnus. Jen jsem tam stál a nemohl se ani pohnout, nemohl jsem udělat nic. 

Tak moc jsem jí chtěl zarazit, ale nešlo to. Stál za ní nějaký kluk oblečený do černa. Byl docela namakaný. Jeho pravou ruku měl pokrytou tetováním. 
Najednou mi bylo jasný, proč má Kath furt takový kruhy pod očima. 
Když nasála všechen obsah, co byl na umyvadle, podívala se do zrcadla. A pak se podívala na mě. Stuhla, stiskla k sobě oči, rychle přešla okolo mě a ztratila se v davu lidí. 
Vyběhl jsem ven, na čerstvej vzduch, tohle jsem si musel srovnat v hlavě. 
Stála tam i Kath, opřená o zeď a koukala do země. 
,,Kath? Musím s tebou mluvit'' řekl jsem opatrně. 
,,Ne, Lukeu, je to moje věc'' řekla a otočila hlavu ke mě, jenže do očí se mi nepodívala. 
,,Katherine je to svinsto! Radši hul!'' už jsem jí vážně nepoznával.
,,Zapomeň na mě Lukeu'' řekla potichu a koukla do země. 
,,Nemůžu'' řekl jsem bez známky emocí. 
,,Já už nebudu ta holka co si znal chápeš? Ta holka už je pryč, už se nevrátí! Pochop to'' řekla se slzami v očích a pohledem uhla. 

Kath:
 Já už nebudu ta holka co si znal chápeš? Ta holka už je pryč, už se nevrátí! Pochop to''  řekla jsem a slzy se mi nahrnuly do očí, nechtěla jsem aby viděl, že brečím, tak jsem uhla pohledem. 
Neřekl nic, jen jsem slyšela kroky na odchod. 

Obličej jsem si dala do dlaní a slzy si našli cestu ven, já prostě nemůžu být taková, jakou on mě chce. 

,,Dobré ráno lásko''  probudil mě jeho chraplavý, dokonalý hlas. 
Dal mi pusu na čelo a díval se na mě. 
,,Dobré'' řekla jsem a usmála se, ale zase jsem zavřela oči a přitulila se víc k němu. 
,,Miluju tě'' řekla jsem potichu a dala mu pusu na rameno. 
,,Já tebe taky'' řekl a přetočil se tak, aby byl nade mnou. 
Naše rty se spojili v jedny a já nepotřebovala nic víc, než jeho. 

Byli jsme šťastní. Ale příliš mladí na to, aby jsme se mohli milovat. 
Teď mi přijde jako kdyby jsme se ani neznali. Přestala jsem brečet. 
Vzala jsem auto a jela domů, už jsem se tam nechtěla vracet. 
Vyběhla jsem nahoru po schodech a šla do koupelny. Sundala jsem ze sebe oblečení a šla do sprchy. 
Potřebovala jsem ze sebe smýt všechnu tu bolest, ale tu voda nesmyla. 
Vařící kapky dopadali na mojí kůži a já jsem se konečně uvolnila. V té sprše jsem byla asi hodinu. 
Když jsem se podívala do zrcadla na moje oči, lekla jsem se. 
Byli červené, skleněné a opuchlé. A od toho cocainu i najeté. 
Vzala jsem si cigarety a šla na balkón. 
Vždycky se mi tam nejlépe přemýšlelo, všechno jsem vypustila a s prázdnou hlavou šla spát.