Sama...

20 1 0
                                    


Když se zpětně podívám na svůj ,spásný' nápad, říkám si, jestli by nebylo lepší umřít... Jak jsem mohla vyslovit takovou hloupost? Moc dobře jsem věděla, že jako člověk bych u nich nemohla zůstat. Kdybych jen necouvla, tak jsem se teď mohla ohřívat u krbu spolu s rodinou, ale kdyby zjistili co jsem... Na to ani nechci pomyslet, protože tato krásná myšlenka je můj jediný zdroj tepla. Ale pořád jsem teď sama, bez jídla, domova a naprosto zoufalá.

Prvních pár dní jsem přežívala jen díky vodě z nedalekého potůčku, ale to je málo, potřebuji jíst. Mám nesnesitelný hlad, který mě ubíjí. Kdyby se objevil nějaký králík, nebo alespoň bažant, tak bych ho ulovila jako nic. Budu se muset vydat dál do lesa, ale nechci riskovat, že kohokoli potkám. Tak co těď? Jít nebo nejít? Kdyby mě někdo našel, ať už člověk nebo vlkodlak, nejspíš by mě zabil. Vždyť ono je to vlastně jedno, umřít tady nebo venku? Můj život postrádá smysl, možná by bylo lepší už konečně umřít...

The Soul of WerewolfKde žijí příběhy. Začni objevovat