O půl roku později
Perrie's part:
Dneska je to přesně půl roku, co jsme s Niallem spolu. Ten půlrok s ním byl zatím ten nejlepší v mém životě. Média nás naštěstí řešila jenom na začátku našeho vztahu, takže teď máme 'normální' vztah. Díky bohu!
Na kytaru už umím podle Nialla perfektně, prý ještě líp než on. To určitě. Nakonec mi je stejně to hraní na nic, protože se náš 'milovaný' management rozhodl, že kdyby jedna z nás hrála, že by jí to moc rozptylovalo a další výmluvy.
Já s hraním ale aspoň doma nepřestala. Díky Niallovi mě hraní baví. Někdy si rádi zahrajeme i spolu. Miluju hraní, miluju jeho. Na dnešek má pro mě prý Niall překvapení. Celý den byl pryč a když se před chvílí vrátil, poslal mě se obléct.
Ze skříně si teda vytáhnu nějaké šaty a obléknu se do nich. Už oblečená jdu do koupelny se nalíčit, nepřeháním to a nalíčím se jenom trošku. "Perrie! Pojď už." volá na mě zespoda Ni. Naposled se prohlídnu v zrcadle a utíkám po schodech za ním.
"Páni, sluší ti to." řekne mi hned Niall, když stojím vedle něj a dá mi krátkou pusu na rty. "Děkuju, tobě taky." odpovím mu a vezmu ho za nabízenou ruku. Nasedneme do jeho auta a vyrážíme mě neznámo kam.
"Nialle, kam vlastně jedeme?" ptám se ho po několika minutách ticha. "To je překvapení." odpoví mi a dál se věnuje řízení. Dál se ho neptám, protože je to zbytečné, je to prostě paličák. Zastavujeme, ale když se dívám okolo, nikde nic není. "Teď ti budu muset zavázat oči."
Neodporuji a nechávám si zavázat oči. Chvíli se nic neděje, ale pak se opět někam rozjedeme. Asi po půl hodiny zastavujeme, podle zvuku Niall vystoupil a za chvíli se otevírají dveře na mé straně. Opatrně vylezu a jelikož mám zavázané oči, tak to nečekám a Niall si mě vezme do náruče jako princeznu.
"Sakra Nialle, polož mě." řeknu mu a jako odezvu můžu slyšet jen jeho smích. Najednou Niall spolu se mnou zastavuje a pokládá mě na zem. "Už mi rozvážeš oči?" ptám se ho, protože mě to už vážně nebaví, nic nevidět.
Místo odpovědi cítím Nialla za svými zády a následně jeho ruce jak rozvazují šátek. Chvíli si zvykám a když už pořádně vidím, tak poznám, že jsme na nějaké zahradě a všude okolo nás jsou zapálené svíčky. "Bože Nialle, to je nádhera!" řeknu mu a kouknu se na něj.
"To ale ještě není všechno. Zavři ještě na chvilku oči, musím si pro něco jít." poprosí mě a já zavírám oči. Nechávám je zavřené, i když se nemůžu dočkat a nejradši bych je otevřela. "Už je můžeš otevřít."
Otevřu teda oči a dívám se okolo, ale Nialla nevidím. "Tady dole, lásko." ozve se ze země a když se podívám níž, Niall přede mnou klečí s kytarou v ruce. "Co to vyvádíš ty trdlo?" zeptám se ho ale odpovědí mi je tentokrát písnička, kterou moc dobře znám.
Your hand fits in mine
Like it's made just for me
But bear this in mind,
It was meant to be
And I'm joining up the dots
With the freckles on your cheeks
And it all makes sense to me
I know you've never loved
The crinkles by your eyes when you smile
You've never loved
ČTEŠ
Instrument of love √
Fanfic"Mohla bych tě o něco poprosit?" zeptám se ho. "Jasně. O co?" odpoví mi. "Budeš mě učit hrát na kytaru?" Myslela jsem si, že mě jenom naučí hrát na kytaru, ale naučil mě i něco víc. A to milovat a znovu věřit na lásku. Upozornění: jeden z mých p...
