Heartbeat /w Dylan O' Brien

15.Díl

"Tý jo! Málem bych na to zapoměl" Křikl Ben a začal něco hledat v tašce.
Už se blížilo k večeru takže v parku bylo jen pár lidí se psy a my.
Bylo to tam vážně nádherný. Netušila jsem ze večer muže být park hezčí než přes den.
"Co hledáš" zasmála jsem se nad tim jeho pohledem.
Byl rozčílený ale očividne nechtěl aby to na něm bylo poznat.
"No já ti včera něco koupil a nemůžu to najít!"
"To si nemusel " začervenala jsem se.
"Na 100%jsem si to dal do tašky."
"Bene. Klid. Dáš mi to třeba zítra. Ted to nehledej"
Cooper! Kurva nehledej to a věnuj se mi!
"Mám to! Konečně!" Vykřikl
"Konečně!" Řekla jsem potichu ale aby to slyšel.
"No tady. Koupil jsme ti jen takovou drobnost." Bylo vidět že je mu trapně. Koukal do země ale jak koukl na mě a viděl moje nadšení a štěstí tak bylo vidět jak se uvolnil.
"Zavři oči"
"Bene nejsme přece deti" zasmála jsem se.
"zavři oči jiank stebou neka" řekl děckým hláskem.
Nad tim jsem se musela vážně zasmát.
Zavřela jsem oči a pak jsem ucítila Benovu chladnou ruku na té mé.
Hned co mi rozevřel pravou dlaň tak mi tam vložil nějakou krabičku a do druhé ruky mi dal něco malého a chlupatého (-_-).
"Můžeš je otevřít"
Jak mi řekl tak jsem udělala.
Uviděla jsem co mám v ruce.
Byl to malinkatý plyšáček. Medvídek se srdíčkem v tlapkách. Dokonalý.
"Bože! Miluju plyšáky děkuju!" Vyjekla jsem.
"Otevři tu krabičku"
Otevřela jsem a uviděla náhrdelník s přívěskem ve tvaru nadherné hvězdy.
A u toho byl nějaký papírek.
Jsi moje hvězdička
"Bože Bene děkuju moc! Strašně moc!" Řekla jsem a pevně obejmula.
"Maličkost"

♡♡♡

" Už bych asi mela jít domu" řekla jsem smutně
"Tak ja tě doprovodím"

Wow! Vy jste blázni! Skoro 300 čtenářů.
Děkuju moc jste zlatíčka.
Omlouvám se že ted moc nevycházejí nové části ale nemam moc čas.
Napište do komentářů jestli příběh mam pozastavit nebo vám nevadí že části nebudou moc často :)
Děkuju