Heartbeat /w Dylan O' Brien

17.Díl

"Bene?" Řekla jsme potichu protože jsem se na víc nezmohla.
Doufala jsem ze mě uslyší.
Strašně mě bolí ruka a Halva.
Nic se nedělo. Neslyšel mě.
Pokouším se zvednout ale bolest hlavy mi to nedovoluje.
Na druhej pokus se mi to povedlo.
Rozhlížím se kolem sebe.
Jsem furt na zastávce. Ležim na místě kde byla to zfetovana parta.
"Bene!" Pomalu se zvedám a jdu k sedící osobě.
"Bene? Jsi vpohodě? Co se stalo?" Vychrlila jsem na něj rychlosti světla.
"Alex? Mám asi zlomenou ruku,jeden z těch fetek mě strčil a já spadl na kámen. Strašně to bolí"
Ben mel roztrhlé obočí a ret. A očividne zlomenou ruku.
"Zvládneš vstát? Pojď pomůžu ti."
"Jo to zvladnu" Je mi ho strasne lito,tohle se stát nemělo.
Ben se zvedl a podíval se na mě.
"Ukaž" řekl a něžne mi chytil bradu a podíval se na moji ránu na hlavě kterou způsobil ten pád.
"Bolí tě to?" Ani nečekal na odpověď.
"Musíme jet do nemocnice."
"Ty určitě" řekla jsem smutně.

V nemocnici 
Mám zlemenýho něco v zápěstí takže mám sádru. Fakt super!
Rána na hlavě ani nepotřebovala sítí. Naštěstí.
Ještě jsem neviděla Bena. Před chvílí zašel do ordinace.
Má to zlomený,už byl i na rentgenu.
Od přemýšlení mě vytrhne zaskřípání dveří z ordinace.
V nich vidím Bena s celou rukou v sadře. Je vidět že už ho to bolí o trochu min, dokonce se i usmívá.
"Takový invalidi" řeknu s úsměvem a obejmu ho,což asi nečekal ale hned mi oběti oplatil.
"Mám tě rada" zamumlam do jeho vypracovaneho těla.
"Já tebe Alex" řekne sladkým tónem a da mi letmou pusu di vlasů.
Což jsem nečekala zase já.

Jdeme po svých protoze jít na autobus nemělo cenu. Máme to kousek.
"Hele co co kdyby si dnes přepsala spis ty u mě? Takhle domu přijít nemůžeš." Řekne mile Ben.
"Nevadilo by to tvým rodičům? Nechci zbytečně otravovat"
"To se neboj moje rodiče jsou v Las Vegas. Bydlím sám."
Wow! Samy v domě s dokonalým klukem?! To se neodmítá.
"Tak v tom případe půjdu ráda."

Další Díl!
Jsem ráda za každé přečtení nebo komentář :)
Jste zlatíčka :*