V sebepoškozování jsem našla zálibu.
Měla jsem u toho aspoň na chvíli pocit klidu a bezpečí, i když to teď asi zní divně.
Moje dříve hladké ruce, byly najednou plné jizev a škrábanců.
Zrovna dvakrát jsem netoužila potom, aby se něco dozvěděli rodiče. Nebyli by nejspíš zrovna dvakrát nadšení.
Snažila jsem se proto, ruce co nejvíce zakrýt.
Nikdy v životě by mě nenapadlo, že první kdo si toho všimne bude on.
Počkal na mě před školou, asi aby se mi mohl zase s kamarády vysmívat přímo do obličeje.
Chytil mě za zápěstí a surově přitáhnul blíž. Sykla jsem bolestí, dotkl se totiž jedné z největších jizev.
To mu samozřejmě nemohlo uniknout a tak mi odrhnul rukáv.
Sotva spatřilmé jizvy, naklonil se blíž a zničehonic mě políbil.
Před celou školou, byla jsem v sedmém nebi.
Myslela jsem si, že konečně pro něj něco začínám znamenat.
Ještě ten den večer se na facebooku objevil příspěvek.
Byla jsem tam já, s ním uprostřed polibku.
Pod tím byl popisek .
„Jsem první kdo políbil tu zku*venou emařku "
