Probudil jsem se. Bolel mne celý člověk a bylo mi nehorázně blbě. Chtěl jsem si sednout. To jsem neměl dělat. Augh! Počkat, proč mne bolí zadek? Odpověď se mi naskytla hned, když se fialovlásek zavrtěl. Počkat co? On je to chlap? Vždyť já jsem hetero... My jsme 'to' dělali? No potěš koště! Vylítl jsem z postele i přes tu bolest v zadních partiích a jal se hledat své oblečení po místnosti, vše jsem našel a hodil to na sebe, bylo dost pomačkaný a taky, řekněme v půlce rozpadu. Chtěl jsem už vyjít z pokoje, když se ozvalo: "Kam to jdeš?"
"Kam to jdeš?" zeptal jsem se rozespale. On se otočil. "Jdu domů, toto se nikdy nemělo stát, neměl jsem se nechat takto strhnout alkoholem." řekl a už pelášil na chodbu. Zvedl jswm se rychle na sebe hodil župan.
"Dobrá, doufám, že ještě někdy zavítáš do klubu." a mrkl jsem na něj. On jen pokýval hlavou, zavázal si boty a zmizel venku. Naštěstí je jenom sobota, tak se aspoň mohu připravit na pondělí, kdy půjdu vyučovat dějepis na místní vysokou školu historie. Jdu si připravit věci a pak zase půjdu do klubu.Vypadl jsem z jeho bytu. Když jsem šel po schodemch alà kachna, potkal jsem sousedku, která po mne hodila zvláštní pohled. "Příště v noci nerušit." Zakrákorala a odbelhala se do svého bytu. No doprčic, to jsme byli, tak slyšet? Zahořeli mi tváře. Šel jsem po ulici k zastávce, kde jsem po dlouhem zdlouhavém hledání našel svůj bus. Á jede za tři minuty. Jupí! Doma si jen lehnu a budu buď koukat na filmy nebo si číst, jinak jsem v pondělí ve škole nefunkční, takže se musím trochu zregenerovat. Možna se i na to učení kouknu.
-Pondělí ráno-
Probudilo mne ječení budíku. Ježiši, ono už je pondělí? Stále jsem se ještě moc nevzoamatoval z toho zážitku, který mi nebyl zrovna příjemný. Šel jsem do koupelny, když jsem se koukl do zrcadla málem jsem chytil infarkt, moje šedomodré vlasy trčely snad do všech stran a jeden pramen byl tak zvláštně zkroucený, že jsem se musel rozesmát. Rychle jsem zalezl do sprchy, umyl jsem se a vyšel jsem ze sprchy. Vzal jsem si jeden ručník a obmotal jsem ho kolem pasu a druhým jsem si utíral hlavu, přešel jsem chodbu zpět do svého pokoje. Nakoukl jsem do skříně a vytáhl jsem čistou uniformu. Vzal jsem si bílou košili a límeček obvázal tmavě modrou vázankou. Oblékl jsem si černé kalhoty, které mají po stranách podrý pruh. Přes košili jsem si přehodil delší kabát. Šel jsem do koupelny, kde jsem si vysušil pořádně vlasy a ušesal je, vzal jsem si koženou šňůrku a uvázal jsem si menší culíček. Kouknu na hodiny. 7:20. Ještě mám celkem čas, sešel jsem schody dolů a šel jsem do kuchyně, neměl jsem nějak moc zařízený dům, ale kuchyň ano. Vaření je má láska(kéž by to platilo i autorky :DD).
Šel jsem k lednici a vyndal mléko, pak jsem doťapkal k lince, kde jsem měl položený ovesný vločky. Vyndal jsem z nižší poličky jeden menší hrnec, nalil do něj mléko a chvilku vařil, pak jsem tam přisypal vločky a míchal pomalu. Na chvíli jsem opustil plotnu abych si vyndal talíř a ingredience- med a kakao. Když jsem po zase po chvilce míchání uznal, že už je snídaně hotová, tak jsem ji nalil na talíř a zamíchal do kaše kousek medu(předtím tam byla kostka O.o :D) ozdobil jsem snídani kakaem a vzal jsem si lžíci, sedl jsem si na židli ke stolu a spokojeně pojídal snídani. Kouknu na čas. 7:40. Za půl hoďky začíná škola, to stíhám, dojedl jsem, vzal jsem talíř ke dřezu, kde jsem jej rychle umyl a šel jsem do předsíně, kde jsem přes sebe jen přehodil tašku a vzal si svoje černý polobotky. Ano na vzhledu jsem si celkem zakládal. Je to divný ale je to tak. Šel jsem pár minut k zastávce, zrovna přijel autobus, který mne má odvést. Heh, to je štěstí. Vstoupil jsem do vnitř a sedl jsem si na mé oblíbené místo vzadu u okna. Dal jsem si sluchátka a při poslechu MEJIBRAY jsem se koukal z okna ven. Když autobus zastavoval na mé zastávce, vystoupil jsem a šel jsem pomalu ke škole. Před školou už stálo plno dalších žáků a o něčem bouřlivě debatovali. Nic pro mne. Vešel jsem velkými dveřmi do školy. Jelikož chodím na vysokou školu Historie, tak i ta budova vypadá, jako z dob královny Viktorie. Nádherné dvoukřídlé sídlo do tvaru U, které určitě bývávalo domovem nějaké hraběcí rodiny. (huh, zase se sem autorka cpe s historií a asi toho nenechá :D)Chodby ale už tak honosně nevypadaly, byly upraveny tak, aby se více chovaly, jako škola a ne jako hraběcí sídlo. Šel jsem po schodišti do vyššího patra, do posluchárny. Sedl jsem si do pravé části kruhovitých lavic, nebyl jsem zde sám. Už tu sedělo dalších sto lidí. Heh, prý máme mít nového učitele dějin umění a dějepisu obecně, protože ta učitelka před ním měla mrtvici, takže už není schopná učit. Zaslechl jsem, jak si skupinky povídají. "Prý je to gay, jsem slyšela." řekla šeptem, taková malinkatá osůbka v lavici předemnou. "Gay nebo ne ale musí být dost sexy, když jsou všechny učitelky, jak na mráčku." řekla druhá. Polil mne studený pot. Jestli je to on, tak mne sekne. Začaly zvonit zvony, začátek hodiny. První vešel ředitel školy a za ním... No potěš! Je to on!
Chvilku jsem ještě před začátkem vyučování vedl debatu s ředitelem. Pak když se zvony ozvaly, tak otevřel dveře a vešel. Já ho po chvilce následoval. Když jsem vešel do třídy prohlížeje si studenty, tak jsem dostal šok. Támhle sedí ten z víkendu, jak vidím nejsem sám, kdo je tak překvapený. Chvilku mrká jestli to není jen sen, pak si nasadí svoje brejle a když zjistí, že jsem to opravdu já, tak zrudl a odvrátil hlavu. Musel jsem se držet abych se nerozesmál. "Tak studenti, toto je váš nový učitel Dějin umění a dějepisu všeobecného." oznámil ředitel. Koukl na mne a já se začal představovat. "Těší mne, jmenuji se Hideaki Manoru. Budu vás učit dějinám umění a dějepisu obecně, jak již bylo řečeno. Vystudoval jsem střední uměleckou školu, ale poté mne to začalo více táhnout k učení. Budete- li mít nějaké otázky, ptejte se mne." Zvedla se jedna ruka. Malinkatá dívenka, jejíž rukávy uniformy byly od barev, vlasy jen tak bez učesání všude i přes oči a na špičce nosu ji seděly brýle, takové malinké kulaté. "Ano?"
"No ehm... Je to spíše otázka na vaši orientaci... Slyšela jsem jen takové zvěsti, tak mne to zajímá." Usmál jsem se nad jejími rozpaky. "Budu hned upřímný, přitahují mne muži." Zvedla se ještě jedna ruka. Tentokrát to byl jeden kluk, který vypadal, jako pankáč. "A to se za to nestydíte?" zeptal se hrubším hlasem kvůli cigaretám."No na začatku mi to bylo trapný, ale teď s tím žiju v klidu dál. Jsem s tím smířený. Ale mohli by jste se ptát na něco jiného než na mou orientaci?" Usmál jsem se nesměle. Celý sál zabručel, že ano.
"Kolik vám je let a jak dlouho učíte?" zeptal se on.
"Je mi 26 let. A teď učím první rok, bez zaučení."Přiznal, že je gay, to mi nějak tak nevadilo, protože to znám z vlastní zkušenosti. Kysele jsem se nad tím ušklíbl. Zeptal jsem se ho, kolik mu je, tak mi odpověděl. Takže dokončil vysokou a šel učit. Hezký. Zbytek hodiny byl jen o otázkách na něj, tak jsem si začal kreslit, ale to co jsem nakreslil mne zděsilo. Nakreslil jsem pana Manoru.
Hehe Hushi je ďáblík! :D
Tak co, jak jste si užili tuto kapču? :O :D
Arigatoo za tak skvělý ohlasy u minulé kapitolky. ~°^•^°~
Tuto kapču věnuji LucyBadfield, za to jak pěkně čekala. ;)
Tak a teď jen děkuji za hvězdičky a komentíky, tak Sayonara! ^°^
Hushi
ČTEŠ
Láska s učitelem Dějepisu (15+)
RomancePro homofoby: Toto je příběh s nádechem yaoi(jasně, nádech, Hushi, ty máš dost. XD), ale spíše to bude BL, takže je jen na vás jestli se chcete dožít dalšího dne, já hatery, kteří dávají svoji nechuť k homo párům nenávidím, chápu, že každý má svůj...