Bydlela teda v Opavě . Neznám . Někdy si připadám že jsem nějaká ještě z 19.století když nevim ani co je to Opava. Ale stejnak mi to bylo jedno . S Eliškou jsme si rozuměli docela hodně . I když jsem byla mladší než ona . Viděli jsme obchod . Byl to Rossman . Eliška tam hned běžela ale já se jen kochala krásou města . Všude světla , obchody , a všechno . Neuměla jsem ani poradně ty " COOL " slova co říkají děti ve městech . Například : Libový , OU déém . Ani vyslovit to skoro neumím . S Eliškou jsme prošli tolik obchodu . Až jsem si povšimla toho že mám jediná na sobě hadry a ostatní děti mají ty nejvíc populární hadry co můžou si městské děti koupit . Naivně jsem si myslela že vesnice je to nejhorší místo kde člověk muže bydlet . Byla to děsivá myšlenka pomyslet že žiju ve vesnici . Všichni měli iPhony a ja jediná starej tlačítkovej mobil který nemá ani značku . Jediný co jsme měli ve vesnici dobrý jsou balzamy . To používá dnešní generace holek které se zajímají jenom o make-up . Chtěla jsem být taky dnešní generace tak jsem druhý den ráno vzala z kasličky naši rodiny všechny peníze . A ráno jsem vyrazila za Eliškou na nádraží . Eliška tam nebyla . Můj mobil nebyl schopný ani volat. Ale pak jsem viděla něco co mě překvapuje čím dál víc .
