Messenger s youtuberem? W\Kovy DOKONČENO!

*10*

(Pátek)

*CRRRRRRRRRRRRRRRRRRRRR*
„Sakra zase ten nejotravnější zvuk rána!! " byla jsem rozčílená, ale pak jsem si uvědomila, že je dneska pátek, takže mě čeká procházka a Bubbleology s Kájou! Vtom mi zazvonil mobil napsala mi Simča.

Simík (tak jsem ji měla uloženou v mobilu :D) : čus ať ti to vydaří s Kovym
Já: děkuju :)))

Už mi neodepsala.
Nevím jestli mi něco jako nezávidí, nebo mi to opravdu přeje.
Šla jsem na Instagram tam jsem dala "srdíčko" na každou fotku, ale najednou jsem se koukla na hodiny „a kruci!!" vystřelila jsem z postele kašlala jsem na snídani a běžela jsem se převléct, prostě jsem si vzala jenom džíny a bílé triko. V koupelně jsem si učesala vlasy vyčistila zuby vzala si žvejku vzala si kabelku s učením a utíkala jsem na autobus. Skoro mi ujel, ale viděl mě jak utíkám, tak ještě nezavřel dveře.
Podle rána jsem si myslela, že bude strašný den. Myslela jsem na Káju a abych pravdu řekla nálada se mi zlepšila až šestou neboli poslední hodinu.
Na oběd jsem moc chodit nechtěla, ale proč bylo teprve 13:38 takže jsem si tam šla v podstatě jenom sednout protože nebyl nejlepší oběd a taky protože mě Kája zve na Bubble, takže bych se tam nerada vyzvrátila to, co jsem snědla.
Po spíše posezením na obědě jsem se koukla na mobil kolik je hodin bylo 14:52! „Čau holky musím jít!" rozloučila jsem se a rychle odešla (14:54) už fakt běžím nesmím vypadat jako holka co chodí pozdě!
Ufff byla jsem tam a Karel tam ještě nebyl nebo jsem ho neviděla (14:57). V tu ránu mi někdo dal ruce před oči neskutečně jsem se lekla a pak se i bála, protože ten člověk nic neříkal, tak jsem cukla a podívala se do zadu kdo to je „jasně no to jsem čekala!" řekla jsem, protože to byl Kovy „ahoj snad jsi Andrea" řekl Kája s úsměvem a sedl si ke mě na lavičku. „Ahoj jo jsem Ája a ty jsi Kája to vím a poznám" pověděla jsem mile až jsem se skoro nepoznala „tak jdem nejdříve na Bubble nebo se jdem nejdříve projít?" otázal se mě Karel a já jsem jen kývla rameny, že nevím. Tak jsme chvíli seděli na lavičce a povídali si. Kovy mě nenechal skoro mluvit jenom mi povídal, jak je rád, že mě vidí, jak nečekal, že jsem tak hezká, jak mám krásný vlasy a celkově, že jsem krásná, ale je asi jediný, který si to myslí, protože ve škole nejsem moc oblíbená. „Já bych se šla už projít" oznámila jsem mu a on mi odvětil „dobře, dobře kam chceš se jít projít?" zeptal se s úsměvem „já nevím, tak asi třebaa..." přemýšlela jsem kam by jsme mohli jít „co třeba jít do KFC? Já vím nebylo to v plánu, ale mám celkem na něco chuť " nabídl, já jsem kývla hlavou a tak jsme se zvedli a odešli směrem ke KFC. V KFC jsme jedli a povídali si o čemkoliv.

Byli jsme najedení a náš krok mířil na Bubbleology. Po cestě jsme si zase povídali a říkali jsme si vtipy Karel ten jich zná! Řekl tak strašně legrační vtip, tak jsem se tak hlasitě smála až se na mě všichni podívali asi si mysleli, že jsem ještě větší retard než opravdu jsem. S Kovym jsem si připadala jako utržená ze řetězů byla jsem šílená, to bych si ve škole nedovololila! S Kovym jsem si připadala sama sebou.

Objednali jsme si Bubble a odešli jsme nevěděla jsem kam jdeme „nechceš jít ke mně?" zeptal se mě Kovy nenápadně já jsem si myslela třeba chce natočit video a se mnou! Odvětila jsem mu „jasně! Proč ne?" abych vám pravdu řekla,tak s jinýmu klukovi bych řekla NE a poslala bych ho s do zadnice! Ale ke Kájovi jsem měla už důvěru, prostě jsem mu věřila po asi hodině a půl co ho znám osobně!

Přibližovali jsme se k jeho domu (bytu) tam odemkl a sundal mi bundu jako pravý "gentleman" (:D) zeptala jsem se „tak co budeme dělat?" myslela jsem si, že třeba začne vytahovat kameru a tak dál, ale jenom si sedl na gauč a naznačil mi, že si mám sednout k němu, tak jsem si sice sedla, ale na kraj gauče on se ke mě začal přibližovat ale já jsem nechtěla něco víc dneska „hele neměla jsem tohle v plánu!" promluvila jsem důrazně, ale on se nevzdával začali jsme se líbat tomu jsem se bránila jenom pár vteřin, ale poté mi to zastak nevadilo.
Pomalu mě začal odtahovat, abych si lehla, ale to už bylo na mě opravdu moc! „Nech toho!" a vstala jsem chtěla jsem odejít, ale Karel mě zastavil „dobře promiň. Trochu mi připomínáš malou holku" „malá holka by ti na to skočila" začala jsem si na sebe brát bundu a boty. Otevírala jsem dveře a šla domů Karel na mě ještě povídal „počkej Ájo! Promiň nechtěl jsem! Počkej! Vrať se!" ale já jsem přidala a šla domů.

Strašně mě to mrzelo. Tolik jsem mu věřila!

***********************
Omlouvám se ale dneska asi vyjde jenom jedna a to tahle část :( vůbec nestíhám.
Ale moc děkuju za přečtení =^_^= už jsme překonali přečtení! Máme tu dohromady 119 přečtení!!!! Neskutečně děkuju jste úžasní <3