Messenger s youtuberem? W\Kovy DOKONČENO!

*12*

Druhý den jsem si to rozmyslela a odblokovala jsem si ho. Bylo tam 293 nepřečtených zpráv! Bylo to strašné trochu se mi sekal mobil

Ale nechtěla jsem mu psát.
Trochu jsem si myslela, že to je tím věkem, že mě je 16 a jemu 18 tak on už chce, to co já ne.

Viděl, že jsem online
Kovy: Mám k tobě dneska přijít?

Co? On si snad myslí, že jsem zlatokopka nebo co?!

Já: jsi se zbláznil?! Vrať se do Bohnic!!
Kovy: Do Bohnic :DD
           Sorry už je pozdě.
Já: na co je zas pozdě?
Kovy: Jsem tady
Já: hele tohle není Snapchat kam píšeš kde jsi a co děláš! >:(
Kovy: Ne je pozdě na to aby jsi mě odehnala pryč :)

Nesnáším ty jeho ironický smajlíky!

Já: já tě nebudu odhánět! Karle, že ty jsi vožralej!!
Kovy: Ne nejsem!! A teď mi pojď otevřít! Už je mi zima a fouká vítr!

„Sakra! Snad není tady!” přemýšlela jsem si v duchu. Ale v tom zazvonil zvonek. Nejdříve jsem mu chtěla napsat, že nejsem doma, ale přecejenom co když jsem si jenom u něj něco nechala a on mi to donáší.

Otevřela jsem dveře. Karel měl na sobě sako, v ruce milion čokolád a úsměv. Opravdu hodně jsem se divila „copak? Někdo umřel?” „ne přišel jsem se omluvit na živo ” já jsem jenom koukala s vykulenýma očima.

Hlavně jsem ho nechtěla pouštět k sobě domů. „Tady přinesl jsem ti nějaké sladkosti a blbůstky ”
Měl toho opravdu hodně muselo to stát majlant.

Tak jsem se rozmyslela a pustila jsem ho do obýváku a snědli jsme to všechno, teda já, protože Karel skoro nic nesnědl. Už jsem mu chtěla odpustit, ale něco mi říkalo, že když mi přinese čokoládu, tak mu nemám odpouštět.

Ne. Neodpustila jsem mu protože mi v hlavě třeštilo a prostě jsem si řekla ne ještě ne. Bylo mi to líto, ale prostě moje srdce mu ještě nechtělo věřit

***********************
UPOZORNĚNÍ: ne nebojte není to něco hrozného :D
jenom bohužel nebudou žádné části přes víkend asi až v neděli :(
Každopádně strašně děkuju za přečtení. Tolik přečtení je díky vám. Moc děkuju :*