Messenger s youtuberem? W\Kovy DOKONČENO!

*21*

Po večeři se mi tolik nechtělo učit! Ale donutila jsem se.
Učení mi přerušil mobil, měla bych si ho vypínat, když se učím!
Bylo to upozornění z youtubu, ale to už bylo starší.
Napsal mi Kája
Kovy: Ahoj doufám, že jsem tě vyrušil při důležité činnosti :D
Já: jo učím se biologii
Kovy: To jsem teda rád, že jsem tě vyrušil :DD
Já: promiň z biošky mi vychází 4 musím se šprtat, tak ahoj :))
Kovy: Miluju tě <3
Jsi svědomitá studentka
Moje :*
Já: taky tě miluju je mi s tebou dobře<3
Kovy: :* tak se jdi učit, stejně to zvládneš ;)
Já: děkuju :)
pa
Kovy: Ahooooj :))))

Učení mi šlo lépe, protože jsem měla dobrou náladu, byla jsem ráda, že můj kluk mě miluje a já ho vlastně...taky miluju.

~Ráno~
V 6:30 mi zvonil budík, ale já jsem vzala sešit a učebnici z biologie a četla jsem ze sešitu a v učebnici jsem si ukazovala obrázky.
V 6:45 jsem vstala a šla se umýt do koupelny.
Poté jsem se převlékla a v sedm hodin jsem šla na snídani.
Dala jsem si opět lupínky v mléku.
Po snídani jsem si vyčistila zuby (7:15) a učesala vlasy měla jsem docela čas, tak jsem vytáhla sešit z kabelky a ještě si to četla.
O půl osmé jsem vyšla z domu.

~~Oběd~~
Oběd byl asi po osmdesáti letech docela dobrej- byli špagety.

Viděla jsem, že ke mě jde parta "nejhezčích, nejchytřejších, nejoblíbenějších" holek z našeho ročníku.
Ale ne! Sedají si ke mě!!
„Čau sednu si" a sedly si ke mě říkala jsem si proč ke mě?
A najednou ke mě šel nejhezčí kluk, který se mi i celkem líbí.
„Ahoj já si sem sednu jo?" nechápu proč se mě ptaj, když si stejně sednou!
„No není místo k sezení?" zeptala jsem se trochu i urážlivě „ne jen jsme si sedly k tobě" odvětila mi jedna z těch „nejhezčích, nejchytřejších a nejoblíbenějších" holek „aha" řekla jsem drze „no kde jsi včera byla?" zeptal se mě Dan, ten hezkej kluk „v KFCéčku a pak doma" a rozesmála jsem se.
Ale víte, že já jsem čekala, že budou vyzvídat!
„*HaHaHa* ale s kým jsi tam byla?" tázala se drze, no jo ona je drzá!
„To tě nemusí zajímat!" pověděla jsem jí potišším hlasem.
„Jasně *hahaha* ty znáš Kovyho osobně? Nebo jsi prosila o milost, aby ses mohla s někým bavit *hahahaha*" a začali se všichni smát, kromě mě!
„Dobře, dík za pokec já jdu domů" řekla jsem ironicky a šla na zastávku- domů.

**********************
Tak snad to nebyla tak krátká část :)) snažím se, aby byly příběhy delší, ale někdy to BOHUŽEL nejde :(
Děkuju za přečtení <3

417 slov