*45*

446 32 0
                                    

Zase jen ležím na "posteli" a čumím před sebe, je to v tuto chvíli to nejzábavnější! Čekám na odpověď už tři dny a nemůžu spát z toho, nevím proč!!

Já jsem hrozně hloupá! Kdybych nebyla tak by se tohle nestalo! Já prostě nechápu, jsem mu to mohla normálně říct, komunikovat a ne odejít jak děcko a polejt mu dům! Jsem jak malé dítě!

Moje krize se děje hlavně kvůli tomu, že za pár týdnů budu mít narozeniny, sedmnáctý!

A prostě jsem chtěla být v pohodě, doma, s kamarády a ne být tady ležet v posteli a čumět do zdi!

Narozeniny mám za 2 týdny a nevím, jestli se odsud vůbec dostanu do té doby. Nevím, jestli mi Kája vůbec odepisuje, nevím vůbec nic!

V tomto okamžiku jsem zavřela oči a usnula..

„Haló!” slyším v polospánku „tak slyšíte mě!?” já vstanu promnu si oči a zakývu hlavou na souhlas.
Konečně!! Dopis přišel!! Tak přece jen odepisuje!

Čtu si mezi řádky a usměji se nad tím, že mě Káji táta přijímá. A usměju se ještě víc když čtu, že spolu začneme od znova, jo!!

Mám rád  čtu poslední větičku nad kterou se usměju od ucha k ochu, vyskočím, políbím dopis (neptejte se proč) a radostně si hopsám.

No, ale konec kravin a jdem řešit něco důležitého- kolik peněz musím teda Kája musí zaplatit, snad toho nebude moc!

Příjdu k okýnku naproti pokoje a zeptám se: „Dobrý den, já jsem Andrea Poláčková, pokoj 48. Jsem tu z důvodu, kolik musím zaplatit, abych mohla odejít” achjo moje mluva, je neskutečná! „No, takže vy byste zaplatila.. tyjo 25 000,- no ale koukám, že jste odpracovávala, takže to budeeee.... 16 400,- ” sakra, chtěla jsem na míň, achjo. „dobře děkuji, nashledanou!” rozloučila jsem se a odešla do "pokoje" nebo "cely" nebo jak tomu mám říkat, vzala propisku a papír a psala:

Ahoj, poděkuj tvému tátovi za ochotu a tobě samozřejmě taky děkuji:)
Jsem ráda, že začnem odznovu, protože na tebe furt myslím a jsem za tebe ráda:)
Ptala jsem se paní a ta mi pověděla, že budeme muset zaplatit 16 400,- promiň snažila jsem se to odpracovávat co nejvíce! :(
Děkuji Kájo, bez tebe bych si neužila ani dva roky, ani narozeniny, skoro nic, mockrát ti děkuji!
Miluji tě
Ája

Asi na něj hned tlačit s tim miluji nebylo asi vhodné, ale napsala jsem to tam!

-----------------------------------------------------------
Ahoj!! Snad se vám líbilo:))
Rozhodla (a vy jste rozhodli) jsem se, že to teda skončí dobře:)
DĚKUJI ZA 16,5 K  PŘEČTENÍ, JE TO NEUVĚŘITELNÉ!!! :'))












(391 slov)

Messenger s youtuberem? W\Kovy DOKONČENO!Kde žijí příběhy. Začni objevovat