Jmenuji se Nicola Williamsová, žijeme s tatínkem v pronájmu, ale domov pro nás teď znamená všechno, protože jsme furt ještě otřesení z autonehody co nás nedávno postihla.. To vám povím jindy
Táta práci nemá furt hledá ale moc se mu nedaří, ale je to furt hodný tatínek co pro mě dělá všechno, to máma měla všechno pod kontrolou dokud ...To je jedno, já dělám v kavárně, moc peněz mi to nevynáší, byla to ale zatím ta nejlepší práce, takže si nebudu ztěžovat.
Jinny (kamarádka co se mnou pracuje v kavárně)
Jinny: Hrůza uklízet po lidech, co jí jako prasata a padá jím to všude z pusy co?
(Zasmáli jsme se)
Já: Je to naše práce, furt lepší než kdyby jsme měli uklízet zvratky..
ehh fuj pravě jsem odlepovala ze židličky žvýkačku..
Po práci:
Myla jsem nádobí, a potom jsem uviděla na stole obálku, hned sem se s tátou vložila do debaty
Tati musíš to otevřít!
Táta: To nic není, s těmi červenými písmeny je to tak vždycky.
Já: Ale tohle nesmíš ignorovat je to skoro 1000, ale mi si poradíme ne? Prodáme něco, určitě se tu něco najde.
Táta: Ale ne počkej něco vymyslím
Já: No a jak ti to jde ?
Táta: No zatím nic
'Táta vtipkoval, i když jsme neměli ani na jídlo, štvalo mě to ale zároveň sem ho chápala že se tu přece nebudeme hádat'
Trošku jsem se zasmála
Já: Víš co zavolám Zackovi (šéf v práci) 'usmála sem se'
Táta: Co by jsem si bez tebe počal.. 'a usmál se'
Doufám že se vám to bude líbit pokračování bude zítra :)
