mad hatter; s. black

'Who in the world am I? Ah, that's the great puzzle'

Throwback

"Dobře se uč a buď hodná, měj se" obejmě mě mamka a po ní taťka s prosbou abych jim napsala do jaké koleje jsem se dostala. "Budete mi chybět" řekla jsem upřímně.

Mamka a taťka se usmáli, a potom taťka odešel najít mého bratra,který začíná už poslední ročník tady. Zůstala jsem tu už jenom s mamkou."Zlato, kdyby seto zhoršilo napiš. Až dojedeš do Bradavic a budeš zařazená jdi za místí ošetřovatelkou Madam Pomfreyovou ať tě prohlédne. Ničeho se neboj a zkus neposlouchat ty hlasy a nenech Theu aby tě zase ovládla" podívala se na mě mamka smutně.

Jí se to řekne ty hlasy nejsou jenom hlasy,ale jsou to lidé. Jsou tři. Teda...občas čtyři, ale o tom nechci mluvit.Ally,Hannah a Robert. Jsou mí jediní kamarádi.
"Tak co těšíš se?" ozve se najednou Ally.

Ach, tady jsou.

"No jasně, že jo! Co je to za otázku?!" řekne mírně podrážděně Hannah.

"Han, nebuď zase nepříjemná na Ally!" okřiknu ji."Ano těším se Ally" odpovím ji mile. "Už by si měla jít Charlie...půjdu ti najít místo" zjeví se Robert a hned odběhne "Díky!"zavolám za ním.

"Charlie?!" vyruší mě mamka z rozhovoru a já,Han a Ally se na ní otočíme. Mamka, ale vidí pouze mě jak se otočím."Už zase... Zkus to omezit, prosím" poprosí mě smutně, naposledy mě obejme a odejde za taťkou. Povzdychnu si a s Hannah a Ally se vydám do vlaku.

Dokážu s nima mluvit v mé mysli, ale když se nesoustředím řeknu to občas i nahlas.

"Charlie! Tady je místo!" zavolá Robert a já rychle doběhnu za ním s Hannah a Ally v patách. "Díky Robe" řeknu mu a otevřu dveře, kde ale někdo sedí.

"Roberte! Říkal jsi, že tu nikdo není!" Okřiknu ho nahlas a on se jenom nevinně usměje a spolu s Ally a Hannah se rozplynou. Ughhh , nenávidím, když to dělají!

"Uhm- mohla bych si k tobě sednou?" Zeptám se nesměle a mile vypadající blondýnka přikývne. "Jmenuju se Scarlet Wright, ale říkej mi jenom Scar." podá mi ruku a široce se usměje."Jsem Charlie Yaxley. Taky jdeš do prvního ročníku?" zeptám se jí."Jo! A ty?""Taky" usměju se a lépesi ji prohlédnu.

Je vyšší než já a má dlouhé blonďaté vlasy a hnědé oči. Je bledší a bez pih. Má na sobě světle modré džíny a šedé triko s Davidem Bowiem.

"Takže, kdo je Robert?" vtáhne mě zpět do reality."Oh! To je můj kamarád říkal,že jetu volno, ale kecal, a pak i s Ally a Hannah, další kamarádky, odběhl" usmála jsem se a začala jsem se se Scar bavit o Bradavicích.

"Saskie Tretonttová" vyvolá ten divný kloubouk, který má rozhodnou o naší budoucnosti. Omluvte mě pokud zním trochu skepticky.

Rozhlédnu se kolem sebe. Jelikož budu mezi poslednímy zbyla jsem tu už jenom já, jedna holka a Scar. Se Scar jsme se hned staly kamarádkami. Troufnu si říct, že nejlepšímy.

"Mrzimor!" vykřikne kloubouk.

"Scarlet Wright" Scar se široce usměje a já jí úsměv vrátím. Říkala, že doufá aby byla v Nebelvíru kam se i podle mě hodí.

Scarlet sebejistě dojde na ke stoličce, posadí se a přísně vypadající učitelka, která se představila ,jako profesorka McGonagallová, jí dala kloubouk na hlavu. Po ani ne minutě klobouk vykřikl"NEBELVÍR". Scar se usmála a odešla k červeno-zlatému stolu odkud mi ukázala palce nahoru.

"Charlie Yaxley"

Hluboce jsem se nadechla a pomalu jsem došla ke stoličce a poslední co jsem vyděla byla křenící se Scar, a pak už jsem měla klobouk na hlavě.