V jiném světě

1. Dokola a dokola

Pořád dokola a dokola. Škola, žurnalistický kroužek, úkoly (kdyby nám dávali aspoň užitečné a zábavné úkoly a ne naprosto zbytečné, zdlouhavé a otravné) a potom mi konečně zbude trochu času na čtení. O víkendu k tomu ještě přidám kreslení, psaní povídek a učení na testy, které máme každý týden přibližně tři nebo čtyři. A tohle se opakuje pořád dokola, dokola, dokola, dokola a dokola. 

V sedm ráno mi zazvonil budík a vytrhl mě z krásného snu. Byla jsem naštvaná, že zase nevím jak ten sen skončil, ale naštvanost mi dlouho nevydržela, jelikož na mě už volala mamka, Zoe? Vstáváš?", ,,Jo", odpověděla jsem rozespale. 

Když jsem se konečně vyhrabala z postele, umyla si zuby, nasnídala se, oblékla se a trochu si před zrcadlem upravila moje rozcuchané vlasy, jsem se vydala do školy.

Hned u skříněk za mnou přiběhla asi moje nejlepší (jediná) kamarádka Laura a zdělila mi, že se dnes jde do kina. ,,Achjo, zase jsem na to zapomněla", měla jsem na sobě vytahané modré kalhoty a obyčejné fialové tričko, přes které jsem měla přehozenou barevnou mikinu. Aspoň že nejdeme do divadla, tam by se to nehodilo už vůbec.

Film ze mi nelíbil, byl strašně dětinský a o ničem. Tak jsem jenom přemýšlela o čem by mohla být moje další povídka. 

Po škole jsem měla žurnalistický kroužek, který byl dneska velice nudný. Chyběla naše učitelka a zastupovala ji jiná, jmenovala se Hlavonožcová, strašné jméno. Byla velice nevkusně oblečená, ale co já mám co říkat.

Konečné jsem přišla domů. Udělala si všechny neužitečné a otravné úkoly a šla se učit na test z biologie. V devět jsem konečně skončila a šla psát povídku, kterou jsem si dnes vymyslela v kině. Když jsem ji dopsala bylo čtvrt na jedenáct a tak jsem si šla ještě číst. Měla jsem novou knížku-Ve hvězdách napsáno, dost mě zaujala a pořádně jsem se do ní začetla. Když jsem si uvědomila kolik je hodin, šla jsem spát.