Podívala jsem se na hodinky, bylo 19:13. Sakra, asi bych se už mohla podívat na tu matiku, když z ní zítra píšeme, ale stejně jí nechápu a ani bez vysvětlení nepochopím, tak k čemu ztrácet čas. Vykašlala jsem se na matiku a jelikož momentálně nemám co číst, šla jsem se dívat na televizi.
,,Máš už hotové všechno do školy?", zeptala se mamka. ,,Jo", zalhala jsem a přepnula televizi na můj oblíbený seriál. Zbytek večera jsem strávila kreslením si u televize.
Ráno strašně pršelo a mně se nechtělo vstávat, ale neměla jsem na výběr. Emily zase předstírala že jí není dobře aby nemusela do školky, ale dnes jí to neprošlo. Nechápu proč do té školky nechce chodit, já by sem si to s ní s radostí vyměnila.
Písemku z matiky jsem totálně zkazila, měla jsem se na ní včera kouknout, achjo, ale teď už bylo na výčitky pozdě. Ostatní hodiny dnes utekli až neuvěřitelně rychle a žurnalistický kroužek také.
Asi bude zase pršet, říkala jsem si, když jsem šla domů. Nevím proč, ale pořád jsem měla pocit, že mě někdo sleduje a tak jsem se neustále ohlížela. Jenže v momentě, kdy jsem se ohlédla za sebe, jakoby se přede mnou najednou něco zjevilo a já o to zakopla. A samozřejmě s mým štěstím se mi vysypaly všechny věci s tašky a rozlétli se všude kolem mě. Všechno jsem posbírala a na zemi zbyla jen poslední kniha, jenže to nebyla moje kniha. Vzala jsem ji do rukou a prohlédla si ji. Měla staré, vyšisované a potrhané desky. Byla psána velice staromódním písmem a neměla ani název. Přemýšlela jsem jestli si ji vzít, nebo ne. Ale stejně jsem neměla co číst, tak proč ne.
Když jsem přišla domů, mamka s Emily už tu byly. Táta byl na pracovní cestě v Holandsku. Udělala jsem si věci do školy a rozhodla se jít si číst neznámou knihu z ulice.
Jakmile jsem knihu otevřela, spustil se venku hustý déšť. Musí to být jen náhoda, řekla jsem si a začetla se do první kapitoly.
Druhá kapitola se jmenovala Nečti dál, ccc... to je ale název, zasmála jsem se i když na tom nic vtipného nebylo. Hned jak jsem začala číst, začala hlasitá bouřka. Byla náhoda i tohle? Mám číst dál? Řekněme že jo..........................
ČTEŠ
V jiném světě
Fantasía14ti letá Zoe nikdy nikam nezapadala a nikdy neměla kamarády. Nejraději trávila čas ve svém pokoji a četla knihy. A právě kniha, měla na svědomí Zoeino záhadné zmizení. Zmizení do jiného světa, do světa kde je vše jinak, do světa kde platí jiná prav...